Modré je světlo, hladina do stříbrna
Na břehu stíny, temná noc jim vládne
v řece tone láska
ta, kterou jsem znal
a neprožíval za dne
Lodě tiše plují, oči se nedívají
odvážejí zbytečnosti
překonaných chvil
a před světem je tají
Stromy překypují chtíčem nezvládnutým
v rozervání plynul
mimo všechno známé
a zůstal nevšimnutý
Přeju si ať, prosím, hvězdy svítí stále
na památku duší
které zahynuly
a jsou tu pochované
Modré je světlo, hladina do stříbrna
za to může Měsíc
co mi hlídá kříž
a smrt je láskyplná
|