Stopy ve sněhuStopy ve sněhu Stopy ve sněhu, rozpouští jarní Slunce. Někde tam, kam vedou, dál a dál, odchází moje srdce. Jde dál, a zapomněl se ohlédnout. Tak pravidelný, souměrný krok muže, který odchází. Je vzpřímený, do tváře mu hřeje Slunce, s lehkým, svobodným srdcem, a očima, které se dívají.... VPŘED Pořád ho v duchu vidím. Kéž dojde svého cíle. |