Vítr

Zavolám a ty otočíš hlavu
nevidíš mě nejsem jeden z davu

jsem tu stále
když chci cítíš moji vůni
pohraji si s tvými vlasy
přinesu tvým uším známe hlasy
když jsem smutný, příboj temně duní
nechytneš mě ale

možná, až poznáš ten pocit,
který hledáš
dávno budu jinde listí nosit
možná, leda...
ledaže by všechno mohlo být i jinak

běžet na vrch spolu
ty ve mně já v tobě
tam už nezastavit
skončit spolu v hrobě

ty však jistě včas zavoláš "Stůj!"
A já, vítr co mohl být tvůj
odnesu tvá slova někam v dálku.

Myšlenky či vítr, Lásku, nespoutáš
uletěli
teď se s námi dělí o ten celý
vesmír náš