|
Někdy bych si chtěla alespoň na chvíli,
na pár minut,
skočit do okamžiků minulých.
Do šťastných slov,
platonických lásek,
do svobod hledaných a nacházených,
do moudrosti bláznů s maturitním vysvědčením,
do víry plné zázraků,
do naivity mladých očí,
do hájení práv na vlastní život,
skočit zas rovnýma nohama,
a dokázat to, v co ostatní nevěřili.
Byla to nádherná cesta,
se vším co na ní bylo.
Sžíravý smutek,
strmé pády,
řada zbytečných chyb,
smích,
radost z nacházení nových směrů,
hlava v oblacích,
štěstí z nalezení velké lásky,
která sice jak rychle přišla,
tak rychle po ní zbyl jen prach,
však v srdci zůstane skrytá vzpomínka,
drahá a vzácná.
A vlastně mě posunula blíž k tobě.
Bez ní bys neměl šanci,
a já bych tak nikdy nepoznala ani jednoho z Vás.
|