|
Minul,
zase zmizel v dál
další den dlouhého čekání.
Připil i vítr, co tu vál,
na naše příští setkání,
a déšť
s večerem co přišel,
mne zpěvem kapek těší.
Z říčky zas dnes dojem čišel,
že se mnou v smutku hlavu věší...
a noc,
jak krásná něžná víla,
co sny o tobě mi nosí,
mé slzy stesku cudně skryla,
jak déšť dnes kapky rosy.
|