|
Na prahu života stále stojím.
Jen vkročit do světa se trochu bojím.
Bojím se cyniků, že něhu udupou,
bojím se státníků, co hlavu popletou
a srazí člověka v klečení na kolenou.
Bojím se daleka, cest s hůlkou nalomenou.
Bojím se Jeho, že životy nám splet,
bojím se toho, že zbydu na ocet.
Bojím se večera, když končí další den,
že skončí nádhera, že vše byl jenom sen.
Bojím se, že zebe pohled, co zdál se stálý,
bojím se o tebe, kdo"s blízký mi i v dáli.
|