|
Mlha, jež klesla po noci sychravé na cesty,
tajemno vnesla do závoje churavé nevěsty.
Nevěsta bledá, svatební ráno vyčkávané,
odvahu hledá říci své ano namísto ne.
V slavnostní chvíli budoucí paní zvláštní má šat,
černý - ne bílý, není to zdání, byť může se zdát.
Ženich má kouzlo bílého gentlemana ve fraku,
štěstí mu sklouzlo do klína brzy z rána od mraků.
Už spolu stojí, před oltářem času prsten mění.
Svítání spojí jejich divnou krásu v rozednění.
|