ProměnyProměny Změny tvaru přírody mě nutí uznat, Že sebemenší kapka vody za sebou zanechá stopu Stromy podzimu svlékly svůj šat Voda stále teče shora dolů a pořád je tu vodopád Jako spánek při kterém člověk zapomene zavřít oči, Ale po spánku se probudí a uvidí změny které se staly zatímco on spal. V paměti zbydou z lidí pouze jména stejně tak i kapka vržená vodopádem do hlubin Musí pokračovat v cestě. Avšak jednou se vrátí na stejné místo za pomocí deště A stejně i my dva se spolu opět narodíme v měsíčním svitu… Změny lidí mě nutí uznat, že slunce je jen jedno V pochopení jeho svitu V paprsku hladícím Tvou tvář Vím, že láska jsi jen ty Jako spánek při kterém člověk zapomene zavřít oči Ale po spánku se probudí a uvidí změny které se staly zatímco on spal To, co jsi neřekla a to co bylo prozrazeno mi napovědělo, Že tvůj pohled dokáže říct víc než miliony slov Jen ten dokáže zpřetrhat okovy Odemknout zámek na duši A otevřít mé srdce… |