Les

…Nad lesní pasekou se vznáší mlha. Z jejího temného závoje se vynořují špice mladých borovic a smrků. Na okraji této mlhavým závojem zahalené planiny se tyčí mohutné a vysoké kmeny prastarých stromů. Po jejich haluzích stékají studené kapky podzimního deště. Uprostřed paseky se z mlhy noří malý jedlový háj,v jehož středu je po celý den černočerná tma a je proto útočištěm pro mnoho nočních démonů. V nehlubokém údolí je slyšet tiché bublání potoka, jehož chladivá voda omývá kořeny stromů deroucíh se z jeho strmých břehů jako by jej chtěli spoutat. Mezi mladými ,silnými a nezkušenými smrky tu a tam dožívají pradědové Duby a přináší do lesa moudrost a vzpomínky na pohanské doby tohoto kraje. Z jejich rozložitých a stářím zvrásnělých větví padá barevné listí a pokrývá tmavou a zvlhlou lesní zem. Na paseku začínají padat šedé stíny noci, déšť ustává a je cítit svěží podzimní vzduch. Nad pasekou se slétávají strážkyně nočního lesa – sovy. Z cárů zbylých černých mraků se sápe nad svět srpek měsíce a ozařuje svým tajemným bledým světlem temnou krajinu kolem paseky …