|
Jako kůl v zemi
Ať prší, stojí v zemi promáčené
podemleté kořeny vlají tajemné
do modrozelených dálek
zalijte stromy tak útlé a vysoké
prastaré řády-bystřiny divoké
tohle je posledních zbytek
Ochraňte světla hvězd, nová už nejsou
koukni, fouká vítr, celé se třesou
znají své hranice-jsou blízko
Zanechte poryům větru jen údolí
za nimi prameny rády se uchýlí
blesk spadl v dáli se blýsklo
Vystrašené oči nevědí kam koukat
rozklepané rty nemohou slova soukat
Vidíš? takhle to nemůže zůstat, změň to!
|