Jak plamenu svíce
plápolání,
jen hořící líce,
červenání.
Otazník v tváři
zebe
a důvěru sráží
v sebe.
Se srdcem v krku
nervozita,
v tom jeho hluku
nejistota.
Pod smíchu maskou
touha skrytá
těší se láskou,
neutichá.
Odvaha mizí
do neznáma,
něha je ryzí,
nepoznaná.
|