Osamělá
Osamělá jako v poušti
měla bych si připadat
Ty jsi kdesi za obzorem
a přestals mě objímat
Odjel jsi pryč, řek jen ahoj
musím na cestu se dát
a mě nezbývá již nic víc
než nechávat si o tobě sny zdát
Já však kdesi uvnitř věřím
že si na mě vzpomeneš
na tu, které v srdci ležíš
a znovu mě obejmeš
Budeš mi šeptat něžná slova
a líbat mě zas a znova
Teď tu sedím, svíčka hoří
na krásné chvíle vzpomínám
jak jsme spolu byli šťastní
když´s mě říkal: rád tě mám
|