Memento Mori 1

Stojím nad jeho rakví,
černou rakví dřevěnou,
bojím se ptát
bojím se smát.

Stála tam v pozadí,
sledovala to tiše,
smrtka v ústraní,
naproti naší pýše.

Matička smrt v pozadí,
obrazu s pochmurným dějstvím,
čeká nás navěky,
se službou neradostnou.

Proč vzala si mého přítele,
chlapce mladého,
s prostinkou duší,
hocha milého.

Vždyť neudělal nic,
zač trestat by se mělo,
ptát se můžu víc,
proč se mu tam chtělo.

Jsou na světě takoví,
jež zasluhují zemřít,
přijalo však záhrobí,
ty kteří měli žít.

Avšak Lady Smrt,
má roztodivné chutě,
já musím kopat hrob,
pohřbívat své milé.

Ve smrti snad pravda jest,
konečná a úplaná,
žádná hanba ani čest,
se zrovna tady nečeká.

Motto: Smrt jednotlivce je trgédie, smrt milionů je statistika.
Josif Vissarionovič Stalin - zrůda zrůd jež žila 74let