|
I přes veškerou snahu
a proti prokletí,
stojíme na prahu
nového století.
Je úctyhodné poslání,
co v životě nás drží,
že budoucnost je vzdělání,
které trochu tíží.
Prohlubujem dále
své chabé znalosti,
uvnitř dětmi stále
děláme hlouposti.
Lze na blázna se dívat
s pyšným nadhledem
a přitom krotce zpívat,
což ještě dovedem.
Lze sníti o království,
kde každý své si dělá,
pak spadnout do bláznovství
na úkor svého těla.
Lze nepípnout, když kopou
ti, kdo jsou nahoře,
jít vyšlapanou stopou
a básnit o zoře.
Lze nebýt dvorním šaškem,
však býti vtipný dost,
a nebýt posměváčkem,
což už je troufalost.
Lze po zemi se plazit
a držet hubu, krok
a nebo cestu razit,
být nejsilnější cvok.
Tak na vybranou máme
my, kdo jsme na prahu,
té cestě přednost dáme,
která chce odvahu.
Jen neseděti v koutě
a mít kuráže dosti,
pak cíle převedou tě
tou zkouškou dospělosti.
|