 |
||
 |
 |
|
|
 |
|
Zdravím všechny příznivce fantasy a dobré hudby. Jak jste si už pochopitelně všimli, přibyla tu nová rubrika, s výmluvným názvem "Hudba". Celá rubrika je zatím rozdělena jen na dvě části a to "Metal" a "Soundtracky".
O oddělení "Soundtracky" vám toho moc neřeknu, protože v okamžiku, kdy píšu tento úvodník, tam jednoduše ještě nic není. Ale už jen podle toho názvu se tam nejspíš budou objevovat recenze na soundtracky (to jste nečekali, co?) k různým fantasy a sci-fi filmům typu Pán prstenů, Blade, a další - ale nechci nic slibovat. Jak už jsem řekl - nevím, soundtracky budou psát jiní autoři.
V metalovém oddělení se vám pokusím představit různá alba, která svoji lyrikou a koncepčními náměty spadají do škatulky fantasy či sci-fi (pro začátek si můžete přečíst recenze na alba takových kapel, jako Grave Digger, Wizard, X- Wild, Stratovarius a White Skull), ale i klasická díla legendárních spolků, která měla na vývoj metalové scény zásadní vliv - těšit se můžete na Judas Priest, Helloween, Gamma Ray, Iron Maiden, Running Wild, Manowar a mnohé další, přičemž samozřejmě dojde i na legendu "bardského metalu" - Blind Guardian. Už podle názvů mnou zmiňovaných kapel vás jistě napadlo, že ode mne se dočkáte hlavně recenzí spadajících do škatulek heavy, power a speed metalu, což jsou žánry, které mám zažrané hluboko pod kůží, takže pro vás budu vybírat hlavně ty, co mají k fantasy a sci-fi co nejblíž.
Ale ani fanoušci temnějších a tvrdších žánrů nemusí mít strach - určitě na tuto rubriku nebudu sám, takže se jistě dočkáte i recenzí od jiných autorů, kteří se těmto žánrům věnují více do hloubky. Čili o death, black, nebo doom metal rozhodně ochuzeni nebudete. Věřím, že dojde i na další metalové žánry, kterých je v dnešní době nepřeberné množství - vždyť právě rocková muzika je snad jediné hudební odvětví, které dnes nestagnuje - metalových stylů (nebo škatulek - chcete-li) je dnes už nepřeberné množství a stále vznikají nové subžánry, nové směry, ať už kombinováním několika prověřených stylů dohromady, či vymýšlením nových progresivních prvků, které celou scénu opět posouvají dál, nebo používáním, pro metal netypických nástrojů a zaaranžováním symfonických a operních prvků (to už sice není nic nového, ale v dnešní době je to v metalu velmi oblíbené - dobrým příkladem budiž Rhapsody, Nightwish, Sonata Arctica, Stratovarius a další), nebo dokonce kombinací vážné hudby a metalu (nejlepším příkladem jsou teď asi Dimmu Borgir a jejich nové album "Death cult armageddon).
Jednoduše v metalu se fantazii meze nekladou, stejně jako v samotném žánru fantasy. Prostě řeči o tom, že "metal je už dávno mrtvý" jsou absolutně scestné a nepravdivé, a lidem, kteří hudbě rozumí, jsou maximálně k smíchu. Metal tu byl, je a bude - a až ostatní hudební žánry (nic proti nim:-)) padnou únavou a vyčerpáním, a zemřou v propadlišti dějin a komerčního nezájmu, tak metal bude žít dál a silou magické ocele rozechvívat srdce každého příznivce pravé, upřímné hudby, kde není místo pro kompromisy a faleš. No, tady radši s představováním rubriky skončím, jinak se mi to vymkne z rukou a zvrtne ve svaté tažení za věčnou slávu nesmrtelnosti metalové hudby, což bych samozřejmě (ne)chtěl:-)).
Nezbývá mi než doufat, že se vám naše recenze budou líbit a pomůžou vám zorientovat se v dnešním hudebním trhu, zahlceném lacinými škváry a uměle spatlanými skupinami(a teď budu mluvit hlavně o pop-music), jejichž jediným účelem je vytřískat producentům co nejvíce peněz. - Kde není umění, tam vždy pomůžou prachy a masová reklama (absolutně nekritická propagace v Tv, rádiích, časopisech typu "Bravo", (nejlépe "Bravo děvka")), která nacpe naivním puberťačkám do hlav, že jejich "miláčci", jenž právě vyhráli kdejakou hitparádu, jsou zaručeně nejlepší a jediní. Takovým jedincům, kterým média tímto způsobem vymyla mozek, je pak velmi těžké vysvětlovat, že na světě je mnoho jiných a mnohem lepších kapel v tom určitém žánru, než jejich oblíbenci z "Esa a Bravíčka", protože jednoduše jiné kapely ze stejného (či alespoň velmi příbuzného žánru)neznají. - v oněch časopisech, a v jinak jistě velmi "inteligentních" "hudebních" pořadech na nově se totiž o kvalitních kapelách vůbec nemluví - a proč taky? Kapely, které se nepodřídí obecnému vkusu, odmítnou se vzdát své duše a především - nemají za zadkem armádu producentů s miliardami dolarů po kapsách, (kteří by dokázali udělat hvězdu snad i z bezrukého kytaristy a bezhlavého zpěváka), nemají dnes žádnou šanci. Málokoho potom zajímá, že onen "bezruký" kytarista skutečně hraje jako bezruký a onen bezhlavý zpěvák skutečně zpívá jako bezhlavý, a že hudba, kterou poté vyprodukují je vlastně jen kotlem bezpohlavních, neosobních rádobymelodíí, s texty pojednávajícími často nejlépe o tom, jak zpěváka v mládí jeho otec píchal do zadku. V lepším případě jsou tyto kapely x-tou, velmi průměrnou kopií mnohem lepších předchůdců i žánrových souputníků. Vždyť koho by tyto nedostatky zajímaly, když onen popový (či komerčně nu-metalový) škvár vyhrál v tom či onom hudebním časopise anketu "objev roku", v dívčích časopisech anketu "nejhezčí zpěvák roku", a jednotliví interpreti poté úchylné ankety typu "nejhezčí chlup v nose roku" či "nejhezčí vyrážka na řiti roku" - no to jsou přece jasné příznaky nesporných kvalit! - A o tom všem je pop-music a komerční hudba. O tomhle všem a ještě o dalších věcech, (jen ne o hudbě samotné) - skandálech (zviditelnění-se), penězích (masová propagace), podprůměrné jednoduchosti (aby byla "hudba" stravitelná pro konzumního posluchače, jehož pojem o hudbě začíná u televizních zpívánek a končí na stránkách dívčích časopisů) a takhle bych mohl pokračovat dále, ale nebudu. Účelem předchozích řádků nebylo nikoho urazit ani zesměšnit, ale pouze upozornit na krutou stagnaci komerční hudební scény. Úmyslně jsem žádnou kapelu nejmenoval, protože mým záměrem opravdu není urážet, i když to tak možná vypadá. I sebehorší kapela si vždy najde svůj okruh příznivců a to je třeba respektovat. Ale v této rubrice recenze na takovéto věci (doufám:-)) nenajdete. Naopak se můžete těšit na kapely, které mají co říct a které si svůj úspěch vydobili tvrdou, dlouholetou dřinou a ne jednorázovou finanční injekcí od mamonářských producentů. Na úplný závěr bych chtěl poděkovat správci tohoto webu - Jeremiovi, který vznik této rubriky umožnil a pevnost jehož nervů jsem zřejmě mnohokrát otestoval:-). Díky bohu, míra jeho trpělivosti předčila veškerá má očekávání:-)))
...A teď už vám přeju hezké čtení
Pavel Haken