Sen o Gondoru v.2
Ten sen se vrací jen jednou za mnoho let
a ne každý může tu dávnou zemi uvidět:
kde štěstím voní den
i když černý stín čeká za kopcem.
Já šel jsem tam krásnou zahradou
a kvítí mi kvetlo u nohou
pak poklekl jsem pod nebem jak žádá zvyk.
A byl to jen okamžik malý,
já přec cítil větřík vlahý,
slyšel písně veselé a taky smích
jenž rozléhal se po síních nádherných.
Pak všechno spustlo a sešedlo, já vrátil se zpět
a nikdy víc neslišel ty krásné písně pět.
Teď, když můj meč rzí zašel
a já už jsem své stáří našel,
tíží mě mé dávné viny
jenž neodčiní žádné činy.
Leč šťastný, že jsem mohl žíti
krásným snem a zázrak zříti.
Touto básní vzdávám poctu Lukášovi Bártovi, který je autorem p&
|
|