Neočekávaný dýchánek

O. Tichý mi poslal URL skupiny Neočekávaný dýchánek, který však nemá s Tolkienem nic společného, jen se jednomu ze členů líbil ten název.


V srpnovém Rock&Popu je na 46. straně následující článek od Antonína Kocábka:

Neočekávaný dýchánek

Prazáklad kapely sahá až do roku 1992, kdy se sešla parta studentů Filosofické fakulty UK v Praze. Ústřední postavou od počátku byl saxofonista Michal Hrubý. "Kdyby nebylo Míši, tak bychom se vůbec neseznámili. To byl takovej hlavní duch, společenskej a hemživej, hýřil nápadama a snadno navazoval kontakty. On způsobil, že i my ostatní jsme začali psát a skládat." (Groschupová). Dodejme, že už od začátku u toho byli i kytarista a akordeonista Michal Šmíd, zpěvačka a flétnistka Zuzana Groschupová, kytarista Tonda Hluštík, nejprve houslistka, později violistka Lucie Horáková a mandolinista Jaroslav Richter. "Vždycky jsme měli rádi Velvet Underground,.... Chtěli jsme hrát bigbít, ale neměli jsme basu a bicí. Chápej - bigbít s houslema a klarinetem..." (Šmíd)

Skládají vlastní skladby, hrají víceméně akusticky - soukromě pro kamarády, třeba na kolejích Větrník. Oficiální premiérou bylo vystoupení v hospodě U Marčanů na Veleslavíně na podzim 1993. Přátelí se s Janem Hlaváčem ze skupiny Naslouchejte hlasu vypravěče a společně s ní občas vystupují. Sestavu posiluje baskytarista Martin Kopecký. Na podzim 1994 si poprvé zahrají v klubu Delta a krátce nato přichází zásadní zlom - zpěvačka Zuzana na čas odjíždí do Ameriky, Michal Hrubý zakládá formaci Kapitán Kajman a Neočekávaný dýchánek opouští, čímž skupina na nějakou dobu přestává existovat.
Po návratu Zuzany přichází nový saxofonista a klarinetista Michal Hroza a z kultovní kapely Král Klacek, která končí svoji činnost, je zlanařen bubeník Tomáš Dubský. Za nějakou dobu odchází do Kapitána Kajmana i basista Kopecký a a baskytara je nahrazena kontrabasem Ondřeje Tichého. Opět se hodně vystupuje - U Marčanů, Na Slamníku, v klubu Classic a po seznámení s Martinem Juráčkem často i na Cibulce. Koncem r. 1997 se ustaluje současná sestava, když nespolehlivého Dubského střídá za bicími Petr Kadaník. "On chtěl vždycky hrát na kytaru, ale kytaristů je hodně... Je to takový bubeník z donucení." (Groschupová). Od roku 1997 se také pomalu začínají objevovat na významnějších akcích - Slet čertů a Čarodějnice na Cibulce. "Festivaly nám dost pomohly v tom, že za námi pak přišli vždycky nějaký lidi a říkali 'My máme hospodu, pojďte tam zahrát.' Tak jsme jeli třeba do Rožnova, to bylo úplně výborný, přijeli jsme tam a hrál tam soundtrack Underground - to tam nikdo nečekal."

Často jezdí hrát na Broumovsko, vystupují hodně se spřátelenými kapelami. Postupně vzniká dokonalý personální propletenec, kdy někteří muzikanti hrají i v několika kapelách - vedle Dýchánku je to především již zmiňovaná punková dechovka Kapitán Kajman, akustická Klec hrající klezmer, písničkářský bigbít Monty Pičusův létající pes a jazz-folkové sdružení Jarabáci. Na podzim 1998 vzniká záznam koncertu v Jaz Clubu v Železné, který má být původně debutovým albem, ale nakonec je to jen demo. A co že to vlastně hrají? "Mně by se docela líbilo, kdyby lidi říkali, že jsme balkánská dechovka..." (Groschupová)

Nevíte někdo, o co - sakra - jde? Zjistíte-li o kapele něco dalšího, napište mi, prosím.

Jirka 'Jeremius' Wetter



Tolkien.cz: Přímou cestou do Ardy
© Jirka 'Jeremius' Wetter, jeremius@fantasy-scifi.net, 1997 - 2004
http://fantasy-scifi.net/jrr_tolkien/