Možná budu po přiznání, které následuje, považován za naprostého barbara, ale alespoň se zde vyskytne příspěvek zástupce početných davů, kteří Pána prstenů nikdy nečetli. I když, není tomu tak docela pravda. Když u nás Společenství prstenu vyšlo, zaujat mnohými doporučeními kritiky a kultovností celé záležitosti, zakoupil jsem si knihu a pustil se do toho. No, pustil... Pomalu jsem se s vypětím mnoha sil prokousával textem, se kterým jsem se přes urputnou snahu nedokázal ztotožnit, a opravdu jsem se trápil a nudil. Dotáhl jsem to asi tak (plus mínus) do stránky 200, a pak jsem to vzdal. Knihu jsem později věnoval (s lehkým srdcem) jednomu příteli. Je mi jasné, že sposta čtenářů této recenze si pomyslí na mou adresu přinejmenším něco hodně nelichotivého, ale to je koneckonců jedno. Jde přece o film.
Šel jsem na něj se značnými obavami, vybaven pouze informacemi z recenze Jana Jaroše v Rock & Popu, jenž film bez milosti popravil (tři hvězdičky z deseti). Pohanil na něm vše, včetně režie, scénáře a hereckých výkonů (do herců se pustil s opravdovou vervou, takže by si jeden pomyslel, že všechny hlavní postavy zahrál soubor ochotníků z Kotěhůlek).
Bál jsem se toho, že na film chodily (a chodí) opravdový davy. Světélkem v tunelu bylo jen to, že na snímek společně nadávaly jen mimořádně zaostalé komerční kreatury, se kterými se musí občas stýkat většina z nás, a o jejichž vkusu jsem věděl své. Čirá nenávist, s jakou na film tito lidé plivali (a přitom se před tím hnali do kina, protože PP je právě in), mi dodávala určitou naději.
Navštívil jsem tedy (poprvé) multikino v Ostravě. První (asi) půlhodinu děje jsem znal z knihy, ale oproti tortuře, kterou jsem prožíval při četbě (já vím, je to asi nepochopitelné, ale skutečně se mi kniha nelíbila), jsem zde byl naprosto uchvácen! (Nebo to bylo tím, že jsem byl připraven?) Každopádně, u knihy jsem necítil (téměř) vůbec nic, filmová verze mě zcela dostala! To bude asi důkaz absolutního nedostatku fantazie v případě mé osoby. Teprve Peter Jackson mi dokázal Tolkiena správně vyložit. Znal jsem téměř celou režisérovu předchozí tvorbu, a jelikož jsem milovníkem horrorů, tak zvláště megabrutální černý humor v Brain Dead mě doslova nadchnul. Režírování filmu tímto mým milcem slibovala zajímavé pojetí, ale i tak jsem se měl na pozoru, maje na paměti ještě čerstvé zklamání z Planety opic v podání Tima Burtona. Chlapík natočí takový majstrštyk jako Sleepy Hollow, a pak... Škoda hovořit.
No nic, my už víme, že to v případě Petera Jacksona dopadlo na výbornou. Během filmu jsem velmi ocenil i to, že jsem kdysi knihu nedočetl, takže další děj byl pro mě velkou neznámou, a já mohl trnout o osudy hlavních hrdinů, a nechat se překvapovat plynutím celého dobrodružství. Myslím, že v tomto měl každý neinformovaný divák, který knihu nečetl, oproti zběhlým tolkienovcům obrovskou výhodu. Viděl jsem v životě spoustu nádherných filmů, a jsem rád, že k nim mohu bez váhání přiřadit i Jacksonovo Společenství prstenu. K celému snímku nemám téměř žádných výhrad, možná jen Aragorn byl (vyjma poslední bitvy) v akčních scénách trochu prkenný. Mám zde na mysli zejména scénu (pro mě jediná slabina filmu), kdy se tak lehce zbaví Černých jezdců. Na to, jak hrozivě a osudově tyto bytosti od začátku působí, získá člověk při onom souboji dojem, že stačí párkrát mávnout zapálenou pochodní, a je to. Vše ostatní ale bylo ve filmu buď mírně, anebo velmi nadprůměrné. Např. hudba mě velmi mile překvapila, protože nerušila ani nelezla na nervy, jak je tomu u jiných velkofilmů zvykem. Byla účelná a seděla jako ulitá. Dokonce jsem ji ani pořádně neregistroval (až na dramatický útěk z trpasličího dolu), což v mých očích filmu značně prospělo.
Herci byli všichni skvělí, a na rozdíl od některých ohlasů se mi líbila i postava Liv Tylerové. Její elfština a dlouhé uši byly velmi sexy. Scéna, kdy prchá s Frodem na koni před přízraky, a pak je zlikviduje u brodu, má pro mě až jakousi mystickou krásu. (V tomto jsem ale celkem osamocen). Taky jeskynní troll byl mimořádně vyvedený, a jsem rád, že boji s ním věnoval Jackson tolik prostoru. Skřeti byli prostě skvělí. Výjev, kdy slézají po sloupech v trpasličím dole je vynikající. Jako neznalec knižní předlohy, jsem byl navýsost spokojen s následným úprkem přes rozpadající se schodiště, a pekelný démon, který stáhne Gandalfa do hlubin, obstál také se ctí. Docela chápu obavy tolkienovců z vizuálního zpracování tohoto démona, ale naštěstí se (jako většina věcí v snímku) vše povedlo na jedničku. Také závěrečná bitva filmu se dle mého názoru vyvedla skvěle, a k mému příjemnému překvapení se zde konečně pořádně rozhýbal i Aragorn. Chválit nádherné panoramatické záběry, Gandalfovy ohňostroje a jiné pochoutky, by bylo na tomto místě jen nošením dříví do lesa.
To málo co jsem z knihy znal, bylo zpracováno fantasticky, a Glum byl úplně na 100 procent stejný, jak jsem si ho při četbě představoval (!)
Na film jsem si zašel ještě jednou, a byl jsem dojat stejně, jako při prvním shlédnutí. Už teď se těším na třetí návštěvu kina. A už teď mě jímá hrůza z toho, až bude tento snímek nadabován pro video a televizi. Michal "elf" Pavlata budiž pozdraven.
Hodnocení: Jednička (sice bez hvězdičky, ale zato pěkně veliká).
PS: Tolkiena bohužel číst nadále nebudu, neboť žánr literární fantasy zůstává pro mě i po řadě pokusů velmi nudným. Určitě se zde najdou i perly (jako v každém žánru), ale opravdu, není to šálek mého čaje. Navíc nechci ani za nic na světě vědět jak to bude pokračovat dál. Nechám se zase překvapit vývojem děje.
Návrh Zdeňka Tesnera na uvedení filmu Dvě věže 11. září podporuji!
Názor že nezasvěcený divák musí mít z filmu guláš nesdílím.
|
Josef Javůrek |