O této hře se nebudu nijak podrobně rozepisovat, spíše se zaměřím na srovnání obou dílů, protože jsem již dříve detailně popsal mladšího bratříčka "Lord of the Rings, vol. I", od něhož se Lord of the Rings, volume II (LotRv2) zas tak moc neliší.
Jakožto znalce Tolkienova veledíla vás jistě zajímá, jak se autoři dokázali vypořádat s tím, že se děj Dvou věží Pána Prstenů odehrává paralelně v několika větvích. Situace je následující: Boromir je mrtev, Sam a Frodo se vydali na cestu k Hoře Osudu, Pipinovi a Smíškovi se podařilo uprchnout ze zajetí skřetů do Fangornu (mezeru v ději od konce prvního dílu objasní intro).
Žádné revoluční řešení se nekoná: Společenstvo Prstenu je rozděleno na tři družiny, které střídavě ovládáte. LotRv2 začínáte hrát v okamžiku, kdy sotva Legolas, Gimli a Aragorn pohřbí padlého Boromira, jsou napadeni skupinkou skřetů. Jakmile je porazí, vydají se stopovat Pipina a Smíška. Když dorazí k Fangornu, objeví se "vypravěčská obrazovka", která shrne situaci Sama a Froda a vy se chvíli plahočíte směrem Mordor. Pak pro změnu ovládáte Pipina a Smíška… a tak pořád dokola.
Tento systém přepínání má však jisté mouchy. Někdy se stane, že za jednu družinu hrajete půl hodiny (reálného času), načež po změně ovládáte druhou družinu třeba jen půl minuty. Takové přeblikávání působí spíše rušivě a rozhodně neprospívá atmosféře.
K minulému dílu jsem měl výhrady k ovládání vašich postav, které nejenže neumí chodit šikmo, ale navíc nejsou schopny překročit ani vzrostlejší kopřivu - znamenalo to, že chudák hráč musel neustále kličkovat mezi hojně roztroušenými trsy všelijaké flory. Nejspíše jsem si na to nestěžoval sám, protože tvůrci hry použili Travex či nějaký jiný herbicid a drtivou většinu plevele odstranili. Nechápu ovšem, proč zůstalo chození jen do čtyř stran. Naprogramovat takovou pitomost dokáže i -náctileté dítě.
Jednoznačným kladem je nárůst množství "postranních úkolů", které není nutné splnit pro zdárné dokončení hry, ale většina takovýchto "vedlejšáků" vám něco přinese: někdy dobrý pocit z toho, že jste komusi pomohli, jindy cennou informaci a jindy zas třeba nějaké účinnější vykuchávadlo v podobě kouzelného meče, luku atp. atp.
K asi největšímu vylepšení patří AUTOMAPA. Ano, autoři vyslyšeli další mou prosbu (;-D) a aktivovali kouzelné tlačítko "A", po jehož stisknutí se otevře okno mapující vaše okolí. Na druhou stranu se tvůrci zrovna nevytáhli - zobrazen je opravdu jen kousek krajiny a to jaksi mírně schématicky, bez možnosti vlastních zápisků, bez značení NPC (NonPlayerCharacter)… kam se to hrabe na vynikající automapy z Ultim Underworld (říkal jsem vám už, že jsou to ty nejlepší hry, jaké kdy vznikly? ;-)! Ale pořád lepší než drátem do oka, konečně není nutné čmárat vlastní mapičky.
Co se týče "protipirátské ochrany", v žádném případě vás nepotěším. Paragrafy (viz. recenze na LotRv1) jsou mnohem vypečenější a tentokrát si je většinou nemůžete jen tak domyslet díky svým znalostem Tolkienových knih.
Oproti prvnímu dílu váš pobyt ve Středozemi zpříjemňuje až překvapivě příjemná hudba - veselé skladby při toulkách přírodou, temné melodie při soubojích. Ale ať si je hudba sebepříjemnější, časem začne trochu lézt na nervy.
Mému hnidopišskému Já se také moc nezdálo, když k strastiplné cestě Froda a Sama přes močály hrála rozjařená hospodská odrhovačka. Přezevšechno považuji hudbu za velké plus LotRv2.
Dojem ovšem trochu kazí fakt, že se mi nepodařilo přimět hru vyluzovat hudbu při nastavení hry na SoundBlaster či SoundBlaster Pro. Naštěstí Adlib fungoval.
Nyní je k dispozici celých šest pozic pro ukládání hry. Oproti - tuším - jedné v díle minulém poměrně slušný pokrok.
Funkce "Vedoucí" má teď význam jen v tom, kdo z družiny jde jako první. Při přepnutí do menu se jako první zobrazí naposledy zvolená postava. Jestli je to klad či zápor nechám na vašem uvážení.
Jestli jste netrpěliví nerváci jako já, bude vás děsně vytáčet způsob zobrazovaní menu a obličejů vašich charakterů. Přesněji řečeno to bude otravný (a nejspíše rádoby působivý) "přechodový" efekt: obličej původní postavy vybledne a následně se objeví nový. Něco tak neskutečně zdlouhavého a otravného se jen tak nevidí!
Perlička na závěr: Vy, kdo jste opatrovali uložené pozice z "jedničky", radujte se! Jde totiž převádět postavy a jejich předměty. Můžete tak začít hru navlečení v mithrilové zbroji, vybaveni těmi nejlepšími meči a hromadou zásob místo pár balíčků lemblasu a špinavých hader, které máte normálně k dispozici. Existují zde však jistá pochopitelná omezení: konvertovat lze jen postavy, které jsou i ve dvojce, takže poníka, enta, ducha a ani další exoty prostě nepřevedete. Stejně tak vás při převodu hra obere o všechny zbytečné předměty, pro které byste nenašli v LotRv2 uplatnění.
|
|
|
| Setkání s Gandalfem Bílým | Věděli jste, že ve Středozemi žili upíři? Ne? Není divu, toto byl poslední exeplář | Ten ošklivý šedý flek uprostřed je Glum |
|
|
|
| Stačí být trochu vnímavý (perception) a žádné tajemství před vámi nemá šanci | 2 hobiti + 2 enti / 6 skřetů = 0 skřetů | Pořádná řež před vstupem do podzemí |
|
|
|
| Hmm, není nad kvalitní hobití tabáček. Hold, Saruman je fajnšmekr | Jedna z mnoha vln skřetích útoků na Helmův žleb | Entí rada* |
|
|
|
| Tak takto vypadá mapa Orthanku | Vypravěčská obrazovka | Olifant a Haradští |
|
|
|
| Chudášek Smeagol si stěžuje na ošklivé hobitky | Faramirův úkryt za vodopádem | Mrtvé močály |
|
|
|
| -- | V jednom z těch sarkofágů bylo cosi velmi důležitého... už jsem zapomněl co | Aragorn: Jauvajs! |