2) Miranda Ottová nalezla kromě mne několik dalších zastánců, budiž jim čest a sláva.
- Miranda Otto má velmi mnoho různých předností, leč tyto se podle mého neshodují s postavou Eowyn, nicméně proti gustu žádný dišputát:)
4) No, myslím, že i Tolkien, že si ho beru do úst zase, měl slabost pro vývoj postav k lepšímu... takže asi nejsem sám.
- A která postava je toho příkladem?
7) Takto formulovanou výhradu s mrtvými jsem nucen uznat v plném rozsahu. Máte pravdu, že podíl mrtvých by nemusel být chápán v knize jako tak zásadní...
V knize je význam Věrolomných myslím doela umenšen, i když samozřejmě z teorie příčinného řetězce by byla conditio sine qua non vítězstí na Pelenoru.
a že bych mož ná i připustil, že Helmův žleb ve filmu dopadl lépe.
- Dobrá.
Ovšem Pelenorské pole se mi líbilo také (jsem prostě primitiv), a nevzdávám se boje za to, že ho nehodlám označit jako „velmi nepovedené“.
Velmi nepovedená bitva vypadá úplně jinak.
- Uznávám, že mé hodnocení bylo poněkud emotivní, ale přesto setrvávám u názoru, že Pelenor dopadl o dost hůře než Hláska a to zvláště vzhledem k velkolepé reklamně právě na tuto bitvu, nicméně očkejme si s hodnocením, jak bude vypadat režisérská verze.
8) Tohle je celé trochu odbočka, ale nepochybuji, že pro vás zajímavá;
proto prozradím, že nejsem pan profesor, kterýžto je můj otec (a Tolkiena nemá rád vůbec a donutili jsme ho shlédnout pouze Společenstvo, a knihu nečetl nikdy),
nýbrž jeho syn, který má rád Tolkiena velmi (a dle domény justice.cz je celkem jasně řečeno, že se krajní nouzí také zabývám, dokonce mnohem častěji, než otec).
- Děkuji za informaci, tato varianta mne napadla. Nicméně o potomcích pana profesora se nějak fakulní kuloáry příliš nezmiňují. Jsem rád, že mohu říct, že si Vás vážím, pro vaše názory a schopnost o nich diskutovat, toto bych o vašem otci říci nemohl. Domému jsem rozkryl ještě podrobněji, proto, pokud opravdu se ve vaší praxi častěji vyskytuje problematika Krajní nouze a Nutné obrany buduá vděčen za každou informaci o takovém případu, neb tato jest mým diplomovým tématem.
- jsem taktéž civilista, nicméně krajní nouze (a nutná obrana či další odvozeniny) jsou princip univerzální, který objeví nevyhnutelně prakticky každá vyspělejší právní kultura, a objevuje se porůznu na celé řadě míst. Římské právo to znalo zajisté (napadá mne například slavné lex rhodia iactu - právo námořníků vyhodit v případě ohrožení lodi náklad do moře). V našich zákonech pak najdete podobné nápady také leckde, v trestním zákoně i v občanském zákoníku především, ale i v tom vámi vhodně vzpomenutém článku Listiny práv, a jistě i jinde.
Zkrátka, myslím, že Gandalfa za to, že srazil Denethora holí v době, kdy hrozila zkáza města, by osvobodila zdrcující většina všech soudů všech dob (s výjimkou těch, kde by soudil dodatečně Denethor sám).
- Nevím, jestli z častějšího výskytu okolností vylučujících protiprávnost, lze dovozovat univerzalitu krajní nouze. Váš výklad Lex rhodia iactu pvoažuji za poněkud odvážný, spíše bych se klonil k tradičnímu pojetí, že tento zákon jen poněkud upravoval odpově dnost za škodu v těchto případech.
A aniž bych se Vás jakkoliv hctěl dotknout, mylsím, že od našich - zvláště prvoinstančních - soudů bychom se mohli nadít mnoha překvapení. Ale Vámi předestřený obraz je vskutku výzvou, možná pro nás oba. JAk by takový proces dopadl, byl li bych žalobcem:o)
A konečně - zvláště kladný vztah vyplývá skutečně z osobní zkušenosti; zde máte pravdu.
A kdyby tu byl na mém místě pan profesor, promluvil by ještě daleko plamenněji (jeden z jeho slavných výroků je, že "vztah k Americe je prubířským kamenem našeho světonázoru.")
- Tetno výrok si bohužel nepamatuji. Nicméně jako muž znalý práva jistě sám vidíte, že výrok, jak jste jej postavil, nevypovídá o profesorově názoru na USA z hlediska kladného či záporného vztahu nic.