Entí řeč - říká se, že nic nejde hůře
vyslovit
Enti neměli původně žádný jazyk, ale ve styku s Elfy převzali myšlenku komunikace slovy. "Vždy jsme si přáli mluvit ke všemu, jako staří Elfové," vzpomíná Stromovous (LotR2/III kap. 4). Enti milovali Quenyu, ale vyvinulisi i vlastní jazyk, snad nejvýstřednější z jazyků Ardy. Tolkien ho popisuje jako "pomalý, rezonantní, shluknutý, opakující se, vskutku rozvláčný; tvarovaný z rozmanitých vokálových odstínů a rozlišující zabarvení hlasu a délku trvání, které nebyli schopni zaznamenat ani učenci Eldar" (Dodatek F). Enti byli očividně schopni rozlišit mezi nepatrnými odlišnostmi v kvalitě i kvantytě a používali takové rozdíly fonemicky. Mnoho odlišností Entích fonémech by znělo lidskému či dokonce Elfímu uchu jako prostý zvuk. Zdá se, že Enti též užívaly odlišná zabarvení hlasu, snad něco na způsob Čínštiny, ve které i jednoduché slovo, jako např. ma může mít i čtyři významy (v rozsahu od "matka" po "kůň") - a pro Číňany znějí všechny odlišně, protože samohláska a je vyslovována v každém případě s jiným zabarvením. Enti mohli používat mnohem více zabarvení než jen čtyři. V jediném (nepřeloženém) příkladě ryzí Entštiny - a - lalla - lalla - rumba - kamanda - lindor - burúmë - nejsou zaznamenány žádná zabarvení. To může být jeden z důvodů, proč Tolkien popisuje tento unikátní fragment skutečné Entštiny jako "možná velmi nepřesný". (Dodatek F) Nemůžeme analyzovat tento fragment. Asi má být naznačeno, že obecné tvary slov byly velmi ovlivněny Quenyou (jak pokračuje fonetický tón, všechny složky, s vyjímkou burúmë by mohli pocházet ze Vznešené elfštiny; v Quenye by to mohlo být *vurúmë).
Tolkien též popisuje Entštinu jako "shluknutou" a "velmi rozvláčnou". To kvůli tomu, že každé "slovo" bylo vlastně velmi dlouhým a velmi detajlním popisem dané věci. Stromovous říkal, že jeho vlastní entské jméno "stále rostlo, a já žil velmi, velmi dlouho; takže mé jméno je jako příběh. Skutečná jména ti říkají příběh věcí, které patří k mému jazyku, ve Staré entštině, jak by jste mohli říci" (LotR2/III kap. 4). V pozdějších dobách, začal Stromovous převádět entí označení skřetů přímo do Obecné řeči, tenkrát zjistil, že by to trvalo mnohem déle, kdyby mluvil k lidským druhům svým jazykem: "Byl tam velký nával těch, burárum, těch zlookých - černorukých - křivonohých - bezcitných - drápoprstých - strašněžravých - krvežíznivých, morimaite - sincahonda, húúúm, no, jelikož jste netrpělivý národ a vaše jména jsou dlouhá jako léta utrpení, ta verbež skřetí." (LotR3/VI kapitola 6; morimaite-sincahonda je v Quenye "černorucí-drápoprstí".) Takže entí "slovo" pro Skřeta bylo docela dlouhým a důkladným popisem skřetů a jejich vlastností. V několika případech používá Stromovous též elementy Quenyi a dává je dohromady, jak by to dělal ve svém vlastním jazyce, jako laurelindórenan lindelorendor malinornélion ornemalin. V Dopisech:308, Tolkien vysvětluje, že"tyto elementy jsou laure, zlatý, ne kov, ale barva, což můžeme nazývat i zlatým světlem; ndor, nor, zem, krajina; lin, lind-, hudební zvuk; malina, žlutá; orne, strom; lor, sen; nan, nand-, údolí. Takže to zhruba znamená: 'Údolí, kde stromy zpívají ve zlatém světle, zem hudby a snů; jsou tam žluté stromy, je to zem žlutých stromů.' " Jiný příklad téhož je Taurelilómëa-tumbalemorna Tumbaletaurëa Lómeanor, který Tolkien reprodukuje jako "Les mnoha stínů - hlubokým-údolím-černá Hlubokým-údolím-zalesněná Temná zem". Tím měl Stromovou na mysli, "více - méně", že v hlubokých údolích lesa je černý stín (Dodatek F). Tyto příklady nám dávají zběžný obraz nesmírné komplexnosti a opakování entích skladeb. Poznámka "více - méně" je vcelku opodstatněná. V pravém smyslu bylo snad nemožné reprodukovat Entštinu do jakéhokoli lidského jazyka. "Překlad" mohl být jen velmi strohý a neúplný výtah původní zprávy. Jim Allan spekuluje: "Entí řeč, pokud by byla vnímána lidským uchem, by snad vypadala jako velmi mnohomluvný a propletený druh poezie. Bylo by zde opakování za opakováním s pramalou změnou. Bylo-li zde něco, co by se dalo nazývat větou, mohlo by to pokračovat ve značkách spirálních tvarů, vinutých do mnoha bodů, a opět rozplétaných, dotýkající se všeho podél oborů, toho co bylo a bude řečeno." (An Introduction to Elvish str. 176)
Vyzbrojeni těmito znalostmi můžeme lépe porozumět Stromovousově vlastní definici Entštiny: "Je to milovaný jazyk, ale zabírá mnoho času na to, aby jste v něm cokoli řekli, protože my v něm nic neříkáme, neméně horší než mluvit tak dlouho, je naslouchat." Ent Bregalad dostal toto Elfí jméno - "Rychlý paprsek" - když odpověděl ano jinému entu, ještě než ten dokončil svou otázku; to bylo od něj vážně velmi "ukvapené" (snad byl konec otázky vzdálen jen hodinu). Chápeme, že Entština není jazyk k používání, pokud chcete říct výslovně "podej mi sůl". Když posloucháme úvahy o Entím sněmu, Pippin se "přistihl v údivu nad tím, jak byla Entština tak 'neukvapený' jazyk, jestliže se ještě nedostali dále než k dobrému ránu; a jestliže Stromovous odříkával seznam, kolik dní bude zpívat všechna jejich jména. 'Zajímalo by mě, jaký výraz mají Enti pro ano a ne,' pomyslel si." (LotR2/III kap. 4) Musíme připomenout, že entí "slova" pro ano a ne byly dlouhé, opakující se monology na téma "souhlasím" vs. "nesouhlasím", takže i Bregaladova "rychlá odpověď" také asi trvala určitou dobu. Ale to znamená, že Enti nemluvili vždy v "dialozích", kdy mluví jen jeden po určitou dobu. Během Entího sněmu "začali Enti pomalu mrmlat: nejdříve se připojil jeden a pak další, dokud nepěli všichni společně dlouhou stoupající a klesající melodii, tu hlasitější na jedné straně kruhu, tu odeznívající tam a rostoucí do velkého dunění na straně jiné". Zjevně byla ta debata dlouhá, pulsující symfonie a s mnoha názory se stávala znělá simultálně, pomalu přecházející do závěru. To by mohlo vysvětlit, proč se nerozhodli k akci před Entím sněmem.
Nicméně, nejde to bez toho, aniž bychom řekli, že toto nebyl jazyk pro ty, kteří chápou čas jako my. Takovéto věci musíme mít na zřeteli, pokud budeme mluvit o jazyku chodících stronů.
| Zpět na předchozí stránku | Reagovat na článek |
poslední změna: 2. prosinec 2000
URL: http://jeremius.fantasyplanet.cz/jrr_tolkien/index.htm