Pán Prstenů

Společenstvem Prstenu se českým čtenářům dostává do rukou první ze tří svazků Pána prstenů, díla, jež se v uplynulých třech desetiletích dočkalo desítek vydání v mnoha zemích světa, nesmírné čtenářské popularity i místa v klasickém fondu světové fantastické literatury.

Tolkienův dramatický a spletitý příběh o kouzelném prstenu, který hraje klíčovou roli v urputném boji mezi silami dobra a zla v dávnověké Středozemi, volně navazuje na populárního Hobita a zavede mladé i dospělé milovníky fantazie znovu do světa tajemných krajů a pohádkových bytostí; proti svému předchůdci se však rozbíhá do širšího dějového proudu, nabízejícího strhující příběh i pozoruhodné myšlenkové a jazykové bohatství.

Copak vám mám o této Knize říci? Že je to nejpropracovanější, nejatmosféričtější, potažmo i nejlepší kniha (kdyby jen) 20. století, možná nejlepší kniha všech dob? Proč? Stejně to již víte. Takže svůj komentář omezím spíše jen na krátké výkřiky pro ty, co jej již mají nejméně jednou přečteného:

• Přeslavná trilogie není vlastně ani trilogií - Tolkien psal Pána Prstenů jako celistvé dílo, k rozdělení na přibližné třetiny došlo jen a pouze z ekonomických důvodů, protože v době prvního vydání panovala v Anglii krize a papír byl nesmírně drahý. Ve skutečnosti se dělí na dvě části. První je pokračováním Hobita a to jak po stránce obsahové, tak i formální. Postupně ale "dětský" přístup ustupuje velkolepému, vzletnému a trochu archaickému stylu psaní, které příběhu dodává nezapomenutelnou auru monumentálnosti. Avšak díky autorově perfekcionismu a neustálému přepracovávání rozdíl mezi částmi téměř zmizel.
• Na titulním listu se uvádí "Pán prstenů", což nechápu. Já píšu "Pán Prstenů", protože to byl pán Prstenů - Prstenů moci, a ne nějakých cínových kroužků, které si můžete za pětikačku koupit na pouti...
• Musím také zdůraznit jedinečný, puntičkářský překlad paní Pošustové, za nějž bychom ji měli všichni být vděčni. Právě díky onomu puntičkářství je překlad opravdu téměř bezchybný - paní Pošustová si dala tu práci a přetlumočila jména do češtiny, na což se spousta zahraničních překladatelů vyflákla (např. Slováci nemají Bilba Pytlíka, ale Bagginse), a díky čemuž si můžeme plně vychutnat "kronikový efekt" - že je Tolkien pouhým vypravěčem. Ostatně si o tom můžete více přečíst v Dodatcích.