Zbraně ve Středozemi J.R.R. Tolkiena

Svět, který Tolkien popisuje ve svém díle, je v mnoha ohledech podobný tomu, čemu historikové říkají temný středověk nebo vikingský věk v naší historii. Je to však pouze přirovnání, protože Středozem není kopií doby mezi rokem 500 a 1100 našeho letopočtu, ale jedinečným světem. Přesto existují paralely mezi Prvním až Třetím Věkem Středozemě a středověkem. Převládající typ brnění byla drátěná kroužková košile s lehkou helmou (kuželovitou - kónickou nebo kruhovitou). Někdy také byly součástí chrániče holeně a předloktí. Vybavení průměrného bojovníka završoval meč, sekera nebo kopí a obvykle i štít.

Nejstarší popisy bojové výzbroje nejsou příliš podrobné, ale existují některá vodítka. V dávných dnech, kdy elfové podnikali výpravy na západ do Valinoru, je Vala Oromë zásoboval zbraněmi, aby jim pomohl bránit se proti Morgothovým stvůrám. Zde je konečně zmínka o zbraních, ale není jisté, zdali bylo zahrnuto i brnění. Existují zmínky o elfech nosících zbraně ve Valinoru (meče, kopí a luky). Je napsáno, že během Melkorova pobytu ve Valinoru, když předstíral pokání, radil Noldor, že by bylo dobré nosit brnění a zbraně. Protože v Silmarillionu je napsáno, že trpaslíci z Belegostu jako první vyrobili brnění ze spojených kroužků, domnívám se, že elfové ve Valinoru nosili šupinové brnění. Tolkien se zmiňuje o "rybí zbroji" (to jest šupinové brnění, ale samozřejmě by to mohl být i barvitý popis kroužkové zbroje) v pozdějších zápiscích - a šupinové brnění je jedna z nejstarších forem brnění. Není pochyb, že vzhledem k tomu, že jsou v něm 'oděni' plazi a ryby, tento vzor brzo začali napodobovat kováři. Vala Ulmo je popsán, jak je oděn v těsně padnoucím kabátci jako obrovská ryba ve svém krunýři, když se zjevuje Tuorovi v Nevrastu.

Dále je v Silmarillionu napsáno, že trpasličí kováři z Belegostu i Nogrodu vyzbrojili sindarské elfy v Thingolově říši:

"... Thingolovy zbrojnice byly zásobeny sekerami a kopími a meči, vysokými přilbami a dlouhými kabátci z lesklých kroužků; neboť trpasličí kroužkové tuniky byly vyrobeny tak, že nerezivěly, ale vždy zářily, jako čerstvě vycíděné."

V Nedokončených příbězích je také napsáno:

"Nyní měl Thingol v Menegrothu hluboké zbrojnice, naplněné obrovským bohatstvím zbraní: kov opracovaný jako rybí šupiny a zářící jako voda při měsíci, meče a sekyry, štíty a helmice, vykované samotným Telcharem nebo jeho mistrem, starým Gamir Zirakem, či dosud ještě zručnějšími elfími řemeslníky. Neboť některé věci, jež obdržel darem a přišly z Valinoru, byly vytvořeny Fëanorem v jeho mistrovství, v němž ho nepřekonal žádný z řemeslníků po zbytek dnů světa."

Toto dokazuje obraz elfích či trpasličích bojovníků z Prvního věku, oděných v kroužkových tunikách a vysokých kuželovitých helmách, nosících své smrtící zbraně spolu se štítem nebo obouručně. Obzvláště zmiňovaný je kovář Telchar z Nogrodu. Mezi jeho díla patří Dračí přilba z Dor-lóminu, nůž Angrist a meč Narsil (který byl později elfy z Imladrisu překován v Andúril). V eseji O trpaslících a lidech Tolkien poznamenal, že trpaslíci zásobovali Otce lidí válečnou výzbrojí.

Fotografie zachycují ručně kovanou reprodukci Andúrilu.
Čepel je ozdobena ručně vyrytými runami a vykládaná bronzem. Jílec
je ozdoben drahokamy a bronzovou dekorací.

S návratem vyhnaných Noldor do Středozemě nastalo shromažďování obrovské armády pro války s Morgothem. Noldor se bez pochyb naučili tajemství výroby kroužkové zbroje od trpaslíků (se kterými byli tehdy ještě přátelé). Při líčení pádu Gondolinu je popsán seznam zbroje vyrobené v tomto městě Noldor: "... a lid byl zaměstnán kováním všemožných mečů a seker, kopí a bodců a tvorbou kroužkových košilí, přileb a štítů..." Hodně podrobností je v Pádu Gondolinu i pozdější práci O Tuorovi a jeho příchodu do Gondolinu, kde jsou popisovány zbraně (včetně luků, jimiž se elfové tak proslavili) a brnění bojovníků Gondolinu a jejich dekorace.

"Poté Tuor spatřil, že na zdi za trůnem visí štít a nádherný kroužkový kabátec, a přilba a dlouhý meč v pochvě. Kabátec zářil, jako by byl vytepán z čistého stříbra a na slunci se leskl jako zlato. Ale štít měl pro Tuora zvláštní tvar, neboť byl dlouhý a dole se zužoval; jeho pole bylo modré, ale ve středu byl emblém bílého labutího křídla... Sundal štít a shledal ho lehkým a oproti jeho očekávání snadno ovladatelným; jak se zdálo, byl vyroben ze dřeva, a to elfí kováři pokryli pláty kovu, silnými a přesto tenkými jako vlas, čímž byl ochráněn před poškozením."

Tato citace je názorným příkladem znamenitých zbraní ukovaných Noldor. Noldorský lid vyráběl meče, jejichž čepele zářily chladným světlem, když byl nepřítel blízko; čím jasnější bylo světlo, tím byl nepřítel blíže. Tyto elfí meče byly také známy pro svou neuvěřitelnou ostrost. Tři nejslavnější noldorské meče byly Vrahomlat (ukut Turfonem, později byl jeho nositelem Gandalf), jeho druh Skřetodrv a samozřejmě krátký mečík Žihadlo Bilba Pytlíka.

Žihadlo

Další důležité narážky jsou v Silmarillionu v Bitvě nespočetných slz:

"Fingon si nasadil svou bílou přilbu a zazněla fanfára, a celé hithlumské vojsko se vrhlo z kopců v náhlém útoku. Záře tasených noldorských mečů byla jako oheň..." ... A gondolinští byli silní a oděni ve zbroji, a jejich šiky zářily jako řeka oceli ve slunci".

V líčení Bitvy nespočetných slz je zmínka o zvyku trpaslíků nosit spolu s přilbou velkou odpornou masku, která je chránila v soubojích s draky. Více informací je v popisu Dračí přilby Dor-lóminu v Nedokončených příbězích:

Příklad trpasličí helmy s maskou, jež byla používána v bitvách Prvního Věku.

"Přilba byla vyrobena z šedé oceli zdobené zlatem a byly na ní vyryty runy přivolávající vítězství, měla moc chránit toho, kdo ji nosil před zraněním a před smrtí, protože meč, který do ní ťal, se zlomil, a střela, jež ji zasáhla, odskočila. Vyrobil ji Telchar, nogrodský kovář, jehož díla byla proslulá. Měla hledí (po způsobu těch, která požívali trpaslíci ve svých kovárnách, aby si chránili oči) a tvář toho, jenž ji nosil, budila děs v srdci těch, kdo ji spatřili, sama však byla chráněna před střelami a ohněm. Na vrcholku měla vyzývavě nasazen pozlacený obraz hlavy draka Glaurunga; byla totiž vyrobena krátce po tom, co poprvé vylezl z Morgothových bran..."

Několik poznámek o elfích lucích: Noldor z Gondolinu měli mnoho skvělých lukostřelců. Sindarší elfové z Doriathu používali dlouhé luky, jak je vidět na příkladu Belega Cúthaliona. Jeho jméno znamená Silný luk, a byl proslulý mezi strážci Doriathu díky tomu, že měl nejmocnější dlouhý luk, Belthronding. Zelení elfové z Ossiriandu zřejmě používali také dlouhé luky. Velmi úspěšně je použili na trpaslíky, kteří vydrancovali Menegroth a snažili se vrátit do Modrých hor. Krátké luky se bez pochyb používaly také. Existují zmínky o lučištnících na koních, jako např. Noldor, kteří drželi hlídku v Morgothově říši. Když Glaurung, Otec Draků, poprvé vyšel ven, lučištníci na koních ho obklíčili a probodli jeho kůži mnoha střelami, protože jeho krunýř ještě nedosáhl úplné tvrdosti. Protože je téměř nemožné používat dlouhé luky koňmo, dá se odvodit, že se k tomuto účelu používaly krátké luky.

O výzbroji nepřítele existuje několik zmínek. Tradiční zbraní skřetů byla šavle, ale v oblibě měli i kopí se širokým ostřím, protože se o nich Tolkien několikrát zmiňuje. To samozřejmě nevylučuje širokou paletu dalších zbraní a bez pochyb bojovali se sekerami, palcáty, luky. Brnění skřetů, přestože bylo méně kvalitní něž u svobodných národů, muselo být také účinné. Beleg požádal Thingola o dobrý meč předtím, než vyrazil hledat Túrina, protože Beleg neměl v tu chvíli meč, který by byl schopen snadno proniknout skřetí zbrojí.

Helma skřetů Rudého oka

V Druhém věku pokračoval vývoj zbraní. V Númenoru vytvořili například pružné ocelové luky. Tolkien také popisuje druh númenorejské helmy nazývané Karma, která se skládala z na sebe navrstvených plátů kovu, pokrytých obarvenou kůží, jež dávala helmě podobu ryby. Samozřejmě lze předpokládat, že když Númenorejci měli takové vybavení, tak Noldor - jejich učitelé- měli zbraně ještě mnohem lepší. Příklad númenorejského kovářského umění je vidět na čepelích ve tvaru listu z Mohylových vrchů, které vynesl z kobky Tom Bombadil. Pochvy těchto krátkých mečů byly z černého kovu, pokrytého rudými drahokamy.

Příchod Třetího věku znamenal pokles vlivu elfů na celou Středozem. Trpaslíci z Durinova domu v Ereboru stále vyráběli nejlepší zbraně a pancíře, jaké bylo možné najít. Mitrilová kroužková košile pro elfího prince, kterou ale získal Bilbo, je nejlepším příkladem. Nemohly jí proniknout šípy, což znamená, že oka byla tak těsná, že nedovolila projít ani nejužším hlavicím šípů. Mitrilová ocel musela také být tak pevná, že znemožňovala ohnutí kroužků nebo jejich otevření silou. Košile byla poseta drahokamy a měla pás z perel a křišťálu. Bilbo také získal lehkou přilbu zajímavého vzhledu. Byla z tvarované kůže a zespodu byla vyztužena kovovými obručemi. Tolkien nakreslil nádhernou ilustraci Šmaka ležícího na hromadě pokladů v Osamělé hoře. Můžete zde vidět příklady nejlepších zbraní a brnění Třetího věku Středozemě: Kroužkové kabátce a kónické přilby, štíty a kopí, sekery (nejoblíbenější zbraň trpaslíků) a meče. Thorinovi trpaslíci se sešikovali, vybaveni sekerami a bojovali v Bitvě pěti armád. Je také poznamenáno, že Thorin použil luk z rohoviny, když vystřelil šíp na posla z Jezerního města. Poněvadž byla Osamělá hora situována na východě, byl tento luk nejspíše známkou nějakého východního vlivu. Lidé z Jezerního města používali dlouhé luky, takže od nich tento vzor nemohl pocházet. Možná to jednoduše byl typ trpasličího luku. Bohužel není dostatek informací k tomu, abych nemusel jen hádat. Trpasličí zvyk z dávných dnů nosit ohavné válečné masky - zdá se - zmizel, ledaže by tento obyčej byl blízký pouze trpaslíkům z Modrých hor. Větev Durinova lidu, která žila v Železných horách, používala obrovské motyky (obvykle obouručně) jako hlavní zbraň a jako alternativu nosili krátké meče a štíty. Také oblékali punčochy ze zvláštní kovové síťoviny, jejíž výroba byla jejich tajemstvím.

Pár trpasličích chráničů holeně s čely tepanými do podoby
trpaslíků s bradkami charakteristickými pro Durinův dům.

Seznam vybavení některých postav z Pána Prstenů:

• Gimli: Kroužková košile z Ereboru, trpasličí sekera, přilba z kůže a kovu a štít (obojí z edoraské zbrojnice)
• Aragorn: Meč Andúril trpasličí a elfí výroby, kroužkový kabátec, helma a štít z Edorasu (nejspíše vyrobené v Gondoru). Je zajímavé, že když Frodo vidí Aragorna stojícího s Arwen v Roklince, zdá se být Aragorn oděn v elfí zbroji
• Legolas: kroužkový kabátec, stejná helma a štít jako Aragorn, dlouhý nůž (snad z Ereboru?) a dlouhý luk z Lothlórienu
• Théoden, Éomer, Éowyn a mnoho (ne-li všichni) rohanští jezdci: kroužkový kabátec, přilba, štít, kopí a meč. Někteří jezdci byli ozbrojeni krátkými luky namísto kopí. Většina vybavení pocházela z Gondoru
• Kníže Imrahil a mnoho (ne-li všichni) Labutí rytíři: kroužkový kabátec, helma, chrániče předloktí, štít, kopí a meč.
• Stráže citadely v Minas Tirith: kroužkové kabátce, přilby z mitrilu, štíty a meče
• Skřetí velitel v Morii: zbroj od hlavy k patě, helma, velký kožený štít, píka a šavle

Napsal: © Joe Piela
Se svolením autora přeložil ©Jirka Wetter
Korekturu provedla Hermína Steinová