leden 1995, číslo 1
"Jediné, co skutečně moudrý člověk může udělat,
je vést všechno k nějakému dobrému cíli, a prece brat lidi tak, jak jsou."
G. C. LICHTENBERG
Laskavý čtenář promine, ale býva dobrým zvykem redaktorů nově vzniklých
časopisů pronésti pár slov jako odpověď na otázky, které by mohly zvídavého
čtenáře napadnout. Jelikož jste toho byli v nakvap vznikajícím nultém čísle
ušetřeni, pokusíme se o to nyní.
Proč Minas Tirith?
Aby se k laskavému čtenáři dostaly aktuální informace opravdu včas, aby se
trochu pobavil a abychom mu nečím překlenuli dlouhá období mezi Palantíry a
Thoriny.
Jak často?
Z Palantíru už zvídavý čtenář ví, že s železnou pravidelností každý měsíc.
Dodali bychom jen, že vzdycky na konci a že se to netýká prázdnin. Laskavý
čtenář jistě chápe, že tehdy máme jiné starosti.
Za kolik?
táže se jistě šetřivý čtenář a je potěšen, že zadarmo, neboť je členem
Společnosti a Společnost ho má ráda. Navíc ji také platí příspěvky...
V jaké podobě?
zeptá se možná rovněž čtenář, který vidí, že Minas Tirith vypadala
posledně docela jinak. Ale můžeme ho utěšit, zmenil se sice rozsah, typ písma
i celková grafická úprava, ale snad k lepšímu a naposledy. Další úpravy by se
měly týkat spíše obsahu. To ale jistě zarazí čtenáře, který se ptá:
O čem?
A my mu odpovíme, že o všem možném. Záleží to ostatně i na něm. Tato
otázka nám dělá take trochu starosti a skladba našeho časopisu se jistě bude
trochu měnit. Přinejmenším bude třeba najít ten správný poměr mezi vážnými a
ne-tak-vážnými články.
Díky komu?
zeptá se třeba nakonec některý ze zdvořilých čtenářu. Díky Daniele
Binderové, která nakreslila záhlaví, i když pracovala na diplomce, Filipu
Münzovi, který by se jistě stal typografem, kdyby ho nebavila fyzika, Standovi
Rygalovi, který dělá korektury a puding a našim zpravodajům Petru Macháčkovi,
Davidu Kočímu, Karlu Makovskému a Hynku Medovi. Omluva těm, na které jsme
zapomněli, se jistě objeví v příštím čísle.
Tolik odpovědi na případné otázky. Nám nezbývá, než doufat, že
laskavý čtenář je vskutku tak tolerantní, jak věříme, že v našem časopise
nalezne jistého zalíbení a že se za měsíc zase setkáme.
Vánoce
Členové Společnosti pobývající v Praze se mají tak rádi,
že neodolali a uspořádali si nejen Vánoční besídku, ale i Povánoční večírek.
Snědli težko uvěřitelné množství cukroví a ovoce, vypili neskutečné množství
čaje, nadělili si podivuhodné dárečky a ti hudebně nadaní dokonce provedli část
České mše vánoční Jakuba Jana Ryby. Někteří jedinci spolu dokonce trávili
(doufáme, že důstojně) Silvestra.
Dementy
"V e-mailové adrese nemůže být mezera," prohlásil Hynek
Med po přečtení nultého čísla
Minas Tirith. Rovněž se ohradil proti uvedenému počtu svých účtů na
rozličných počítačích a označil ho za přehnaný. Nicméně skutečný počet adres
zatím schopen uvést nebyl.
Dementy 2
Omlouváme se ještě jednou, Hynek seznam svých adres
dodal, ale nikomu se je nechce počítat. Případní vážní zájemci o tento seznam
nechť se laskavě obrací na adresu redakce.
Knižní novinky
Na Slovensku se pod názvem
Hobbit
objevila reedice knihy
Hobbiti. Na obálce je půvabný Profesorův obrázek,
vnitřek je bez ilustrací. Pod novou grafickou úpravou se skrývá původní překlad
pozoruhodný například slovem
škriatok pro to, co známe jako
skřeta. V Praze je kniha k dostání ve Slovenském kulturním centru u
stanice metra Narodní třída.
A v Čechách vydala Mladá fronta další sešit pro hru Pán prstenů,
tentokrát pod názvem Přes horstvo, jež se v mlze pne. Najde se někdo, kdo
by napsal zasvěcenou recenzi?
Se sáňkami po Tibetu
Pavel Houser, jeden z nejsvéráznějších
členů Společnosti, byl v poslední době často viděn při prodeji a podepisování
knihy Ervína Krba
Se sánkami po Tibetu. Nemáme prostor na podrobnou
recenzi, takže alespoň odcitujme z obálky: "V porovnání s příbehy Ervína Krba je
i můj Amber pouhým stínem (Roger Zelazny), Ve srovnání s existencionálně temnou
atmosférou Krbových příběhů je i četba Stephana Kinga procházka po slunném
kalifornském pobřeží (Clive Barker), Něco tak blbého jsem ještě nečetl
(vydavatel)."
Když už jsme u Pavla Housera, ještě zcela neutichl rozruch vyvolaný divadelní
inscenací na motivy některých jeho povídek a básní a už na sebe znovu upoutal
pozornost prohlášením, že by byl raději skřetem než hobitem. Trnem v oku je mu
obzvláště jejich láska k jídlu, čemuž se není co divit, neboť Pavel má v
nejbližší době skládat zkoušku z výživy. K celé záležitosti nám mj. napsal:
"Abys chápal, já jím také, a to dost, ale zpravidla někde v koutku a snažím se
vyhýbat rozhovorům na toto téma."
Friedova lebka
Děkujeme všem obětavým členům Společnosti, kteří
nám zaslali svoji lebku, ale jejich životy byly zmařeny nadarmo. Ztracenou lebku
(viz předchozí číslo) totiž zajistil Petr Macháček za těsné spolupráce svého
bratra. Pan Fried si novou lebku nemůže vynachválit, dokonce již úspěšně
odehrála několik divadelních představení.
Keltové
"Když už jsme v tom snění - dal by se založit třeba
keltský rytířský řád. Opatem zřejmě zvolíme Zdeňka Neubauera, jenže on to ještě
neví. (...) Volíme si řeholní jména. Už je obsazen Parsifal, Patrick a Tristan;
já jsem ovšem bratr Merlin, tak dělej, ať na Tebe nějaké pěkné jméno zbyde a
nemusíme Ti říkat bratr Asterix."
Předchozí citát pochází z knihy Martina C. Putny My poslední křesťané
(hněvivé eseje a vlídné kritiky) a můžete jej vzít jako náš příspěvek k
článku o Keltech. Ta kniha je, mimochodem, velmi zajímavá a doporučujeme ji vaši
pozornosti (pokud zrovna necítíte ke křesťanství odpor).
Společnost v Blesku
Vyjímáme z dopisu Karla Makovského ostatním
členům "vedení":
"Tak mě dnes v půl deváté ráno probudil telefon. Zmátořeně jsem se zvedl z
postele a nezbylo mi nic jiného, než ho zvednout. Ozval se příjemný hezký
hlas, řekl jméno, které jsem si nezapamatoval, ale představil se hlavně jako
horká linka Blesku. Jakási paní se dozvěděla o Tolkienově Společnosti, zeptala
se jich na možný kontakt, dotyčná redaktorka se od jakési své známé dověděla,
že kontakt jsem já, a bylo to tady. Takže se v Blesku objeví adresa
Společnosti. Telefon jsem odmítl povolit uveřejnit. Doufám, že jsem neměl
odmítnout jakékoliv uveřejnění. Dotazy byly směrovány především na výši
členských poplatků, bez jakéhokoliv zřetelnějšího zájmu o obsah činnosti, což
mě trochu děsí. No, uvidíme, co se z toho vyklube. Mám za to, že mít zápornou
reklamu v Blesku je spíš výhoda."
Pokud by jste někdo na zmiňovanou zprávu narazil, dejte nám,
prosím, vědět.
Kovář Wooton Major
Nakladatelství Aulos chystá bibliofilské
vydání této známé Tolkienovy povídky. Náklad 70 kusů, překlad paní Pošustová,
cena (nejméně) 1500,- Kč, nicméně Společnost má už slíbený ukázkový výtisk.
Prostřednictvím Hynka Meda nás o tom informoval pan Křenek. Děkujeme a těšíme
se.
Světový unikát
Od 1.1.1995 je členem Společnosti človek, který
Tolkiena zbožňuje, přivedl k jeho dílu vlastního bratra, a přesto ještě nečetl
žádné Profesorovo dílo. Pokud byste chtěli tuto hříčku přírody spatřit na
vlastní oči, bude tak možno učinit během Oslavy zničení Prstenu, kde bude
vystaven na zdálky viditelném místě.
Vzkazy
Kdo chce i v příštím roce dostávat materiály
Tolkienovské společnosti stejně často (případně i častěji) a ve stejném množsví
jako loni, měl by pečlivě vyplnit přihlášku a urychlene ji odeslat. Jinak se nám
totiž nepodaří získat novinové výplatné a vy už o nás neuslyšíte. Bez legrace,
zkuste si pospíšit.
Spolu s Palantírem 5/94 jste obdrželi (kromě Minas Tirith, samozřejmě) i
pozvánku na letošní Oslavu zničení Prstenu. A jistě jste si všimli plánovaného
průvodu Prahou, takže pilně šijte své kostýmy. Zdá se, že hobiti bez kostýmu
nebudou připuštěni na hostinu. Platbu není potřeba provádět předem, stačí včas
zaslat cár papíru s potvrzením účasti (a penízky vybereme až na místě).
Pokud má někdo reklamace týkající se roku 1994, nechť se laskavě ozve na
adresu redakce. Nemůžeme sice zaručit, že jeho oprávněné požadavky budeme
schopni vyřídit, ale dostane se mu alespoň utěšujícího dopisu. Snažíme se s
chaosem bojovat, ale je to fuška.
Ransomovská společnost
V krajích koruny české se už dají
zakoupit v originále nejenom knihy profesora Tolkiena, ale i Arthura Ransoma. A
právě v jedné z nich, v
Petrovi Kachnovi jsme objevili zprávu o tom, že v
Anglii byla v roce 1990 založena Anglická ransomovská společnost. Je samozřejmé,
že se s ní pokusíme navázat kontakt - podrobnější informace naleznete již v
příštím čísle.
Kriminální činy členů Tolkienovy společnosti
Nemáme již mnoho
místa, a tak pouze telegraficky: Petr Macháček stopoval na dálnici a dostal
pokutu. Pavel Houser jel mezi vagóny metra a podařilo se mu vyváznout bez
pokuty. Standa Rygal špatně vyslovil hlásku a při zkoušce z norské fonetiky.
Hynek Med ztropil výtržnost v noční tramvaji. Na konci nástupiště stanice metra
Florenc se objevil na odpadkovém koši runový nápis HOBIT . Přes neustávající
nátlak se doposud nikdo z členů Společnosti k tomuto činu nepřiznal. Padl pouze
návrh vylepit tam ještě informační letáček.
Přechod Helcaraxë
Slibovaný pochod zimní pustinou na počest
hrdinných Noldor se uskuteční v pátek 24. února na Českomoravské vysočině. Za
shromaždiště účastníků bylo určeno městečko Tišnov (asi 20 km severozapádně od
Brna), teplé občerstvení bude podáváno v Kutné Hoře. Zájemci o tuto strastiplnou
pouť nechť se urychleně hlásí Filipu Münzovi. Příjemnou zábavu přeje redakce.
Minas Tirith
Vydává Společnost přátel díla pana J. R. R.
Tolkiena
Uzávěrka dne: 23. 1. 1995
Redakce: Jirka Grunt, Nížebohy 8, 411
18 Budyně n. O.
Pouze pro členy. Bezplatně.