Interview se S. Menšíkovou (Pošustovou)

"PRO NĚKTERÉ LIDI JSEM ŠPATNÝ PŘEKLADATEL A DIVÍ SE, ČÍM SE TO ZABÝVÁM,"
ŘÍKÁ STANISLAVA MENŠÍKOVÁ.
PŘELOŽILA PÁNA PRSTENŮ OD J. R. R. TOLKIENA.

Práce na tomto rozhovoru měla dvě diametrálně odlišné části. V té první jsem se - dlouhou dobu zbytečně - snažil přijít na to, kde vlastně Stanislava Menšíková (v době překladu ještě Pošustová) pracuje. Vychvalovaný internet dlouho mé snažení odmítal a stavěl do cesty téměř dokonalou informační bariéru. Téměř. Když jsem v koutě jedné webové stránky objevil nenápadnou referenci na současné pracoviště, měl jsem vyhráno - internet nakonec pověsti Všeználka dostál. Druhá část, domluva interview a samotný rozhovor, už šla jako po másle.

Mordor byl za komunistů na špatné straně mapy

Filosofickou fakultu jste dostudovala v roce 1971, oba rodiče jste měla vyloučené ze strany. Hrozilo vám vyloučení z vysoké školy?

To ne, tady to vyhazování začínalo právě v roce 1971. Měla jsem štěstí, že posudek na diplomovou práci mi psal ještě profesor Stříbrný. Toho pak vyhodili, takže už nesměl být u obhajoby práce.

Takže jste to vlastně stihla na poslední chvíli.

Ano. A pak jsem se na záskok dostala do zdejší knihovny, ten záskok se stále prodlužoval a prodlužoval, až to prošlo a zůstala jsem tu dodnes.

Dnešní mladý čtenář, který si všimne dat vydání Hobita a Pána prstenů, si možná položí otázku: Proč Hobit vyšel už někdy okolo roku 1979 a Pán prstenů musel čekat až do devadesátých let?

Bylo to kvůli symbolice východu a západu - všechno zlo ve zmapované Středozemi se soustředilo na jejím východě, což tehdejší režim nemohl přenést přes srdce. Doktor Miroslav Jindra se prosadit vydání Pána prstenů v polovině osmdesátých let, ale nakladatelství se vymlouvalo - třeba i na to, že je to moc papíru nebo že není jistý zájem čtenářů. Takže to u nás nakonec vyšlo o více než deset let po Hobitovi. Mordor byl prostě na špatné straně mapy.

Hobit vyjít mohl, přestože byl od stejného autora - tam ta paralela Mordoru a Sovětského svazu ještě asi nebyla naznačena dostatečně silně.

Tam byl potenciální hrozbou Černý mág, který sídlil v Temném hvozdě, což bylo na jihu. Ta knížka vůbec nebyla tak vážná jako Pán prstenů; vyšla dřív a o Pánu prstenů tehdy nikdo moc nevěděl, určitě ne nikdo z pánů cenzorů.

Jak vypadala vaše práce na samizdatovém překladu Pána prstenů?

Já jsem to překládala sobě a svému otci pro potěšení. Pracovala jsem na tom tady ve studovně, a když jsem to měla přepsané na stroji, uvědomila jsem si, že Daniel Kumermann (bývalý student FF a současný český velvyslanec v Izraeli, pozn. aut.) má se samizdatem spojení. A protože ho to zajímalo, tak jsem mu to půjčila a on se už postaral o další.

Takže se to dále šířilo mimo vás?

Ano. Ale zjevně se to muselo šířit i z nakladatelství Mladá fronta, o čemž jsem vůbec nevěděla, ale nakonec se jim podařilo ten rukopis "ztratit" a ten redaktor odešel, takže jsem to před oficiálním vydáním musela nechat znovu opisovat.

Tehdy se ještě pracovalo na psacím stroji… Necítíte teď v době počítačů nostalgii? Technika přece jen občas selže - a to může mít horší následky, než zkažený úhoz na stroji.

Já jsem velmi špatná písařka, takže pro mě je počítač velká úleva. U stroje jsem vždycky trpěla, věčně jsem něco opravovala, přemazávala...

Pak to tedy přínos je. Ale přece jen se stává, že elektronika zkolabuje a je z toho velký malér...

Mě se to ještě naštěstí nestalo. A počítač mi oproti psaní v ruce a pak na stroji ušetřil dost času a práce.

Střední hrůza

Přejděme ke Společenstvu prstenu. Mnozí Tolkienovi skalní fanoušci si myslí, že film vynechal spoustu podstatných věcí.

Samozřejmě. Nebyla to sice tak velká hrůza, jak jsem se obávala, jen taková střední - ale bylo to tak.

Šlo ale vůbec filmové zpracování udělat jinak?

Myslím, že se to dalo natočit jako méně akční, trochu více nechat mluvit postavy, nechat tam více původního děje… Nevím, proč se tam musí mydlit dva čarodějové nějakými laserovými zbraněmi, to bylo zcela absurdní. Čili si tam přidali věci, které tam být nemusely - a tento trend bude zřejmě pokračovat i ve Dvou věžích. Prostě to nemuselo být tolik akční a mohlo to být věrnější.

Zastavme se ještě u Sarumana. Zdálo se mi, že ve filmu byl vývoj jeho komplikované osobnosti a snaha o vlastní prospěch zjednodušeny na prostého zrádce a Sauronova poskoka.

Ano, určitě. Ono se to vůbec celkově zprimitivizovalo, z Aragorna udělali tak trochu slabocha, jenž se bojí stát se králem a bojuje s tím, že má v sobě Isildurovu krev. To mi připadalo přitažené za vlasy.

Změnila byste s odstupem roku něco na Vašem překladu titulků ke Společenstvu prstenu?

Asi ne, já jsem to opravdu nebrala příliš vážně. Ten text nebyl nijak geniální, stěžejní byla vizuální část. Naopak mě až překvapilo, jak málo tam bylo textu.

Udělali filmaři nějakou faktickou chybu, kterou jste musela opravit? Například o díle Davida Daye Tolkienův prsten jste zmínila, že tam bylo chyb poměrně dost.

Tady ten film je o něčem jiném, ty věci jsou podané jinak - když přijede Arwen místo Glorfindela, tak je to marné, s tím překladatel nic neudělá.

V anglickém originálu Tolkien používá hodně stylových rovin, aby odlišil mluvu hobitů od řeči elfů, rohanských jezdců či pánů z Gondoru. Vyskytlo se něco podobného ve filmu?

Trochu ano. Angličané mají nářečí více ve zvukové podobě, jsou jim bližší než Čechům. Mluva hobitů je například proti Elrondově spisovnosti nevzdělaná. Ale použít česká nářečí, třeba valašské nebo chodské, to nejde. Tam jsem text musela převést do obecné češtiny.

Změna názvu Dvě věže kvůli 11. září 2001? Absurdní

Jak to vypadá s tvorbou českých titulků pro Dvě věže? Kontaktovali už vás?

Kontaktovali, ale až začátkem prosince. Zadává to distributorská společnost Warner Bros, loni to měla LS Productions, která se mnou tenkrát uzavřela smlouvu a ujistila mě, že na tom budu pokračovat. Pak jsem pro ně překládala prodlouženou verzi Společenstva prstenu pro DVD, ale poté se až do prosince odmlčeli a s Dvěma věžemi přišli vlastně až na poslední chvíli.

DVD verzi Společenstva prstenu jste tedy viděla?

Neviděla. Já bych to ani neměla na čem promítnout.

Je vlastně dobře, že LS Productions zůstala u jednoho překladatele. Kdyby to dostal někdo jiný, vznikly by odlišnosti typu orkové místo skřetů, když to přeženu, tak i dolina Přilby místo Helmova žlebu - a to by příznivci knižní verze asi zatratili...

On by s tím každý jiný překladatel měl dost práce, takže by to udělal trochu po svém. Původně se to vlastně mělo dabovat a ty titulky vznikly tím, že Warner Bros. to dostali až jako druhá firma k distribuci. Původně to měla jiná firma, která se položila - a ta měla smlouvu s LS Productions. Warner Bros. to chtěli zadat někomu jinému, ale pak zjistili, že už je to přeložené, tak to vzali a tradice titulků pokračuje i v případě Dvou věží.

Asi před půl rokem se na internetu objevila iniciativa požadující změnu názvu filmu Dvě věže...

Vidíte, to vůbec nevím.

Tvůrci té petice říkali, že název filmu znevažuje oběti teroristického útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku. Tolkienovi fanoušci po celém světě se spojili a organizovali protipetice...

To bych docela věřila, protože to opravdu byla dost velká absurdita. Pan Tolkien to přece napsal o hodně dříve, než došlo k oněm útokům.

Elfštinu bych neučila

Je nyní v překladu nějaké další Tolkienovo dílo, respektive dílo o Tolkienovi?

Jsou ještě nějaké věci k tomu filmu, dodělávám ilustrovanou knížku o natáčení a kupodivu je to docela zajímavé a inteligentně pojednané. Napsal to Brian Sibley, který dělal všelijaké věci okolo Tolkiena, třeba Tolkienův kvíz. Pak jsem překládala pro Argo od Lina Cartera knížku o Tolkienovi, která není žádný zvláštní zázrak, ale je to zajímavé v tom, že to píše autor fantasy a tudíž jeho pohled na věc (více z hlediska mýtů) je odlišný od pohledu literárního vědce. Teď dělám pro Mladou frontu knížku od Michaela N. Stantona, který o Pánu prstenů dvacet let přednáší v Americe, jde o praktický a věcný rozbor knihy.

A časový horizont vydání u nás?

Tuhle knížku bych měla odevzdávat na konci února, v prodeji se objeví koncem jara. Sibleyho mám odevzdat na konci prosince, to vyjde také na jaře a Cartera už jsem odevzdávala před Vánoci.

Aby to Argo stihlo a těžilo při prodeji i z reklamní kampaně na Dvě věže?

Právě to vyloženě chtěli. Byl to jejich cíl, aby to šlo ještě na vánoční trh.

Dá se u nás vůbec definovat typický fanoušek děl J. R. R. Tolkiena?

U nás se to začalo číst v osmdesátých letech, protože ten, kdo přišel sem na fakultu, říkal, že už to četl jako dítě v samizdatu, takže to teď už budou třicátníci, pětatřicátníci. Já jsem překlad ukončila v prosinci 1980 a k dispozici jsem to dala v osmdesátém prvním.

Tolkien se mj. také zabýval jazyky, vytvořil vlastní systémy - zkoumala jste někdy jeho quenijštinu nebo sindarštinu (jazyky vznešených a šedých elfů, pozn. aut.)?

Ani ne, protože to zas není tak docela můj koníček. Jen tolik, abych porozuměla výrazům potřebným pro překlad. Použila jsem seznam kořenů elfích slov, co je v Silmarillionu (kompilace statí z historie a mytologie Středozemě vydaná po Tolkienově smrti, pozn. aut.), ale více jsem se tím nezabývala. Dokonce mám knížku o jazycích Středozemě, ale do dneška jsem ji nepřečetla (smích).

Na internetu se nabízejí slovníky a učebnice gramatiky elfštiny, s trochou nadsázky by se to dalo vyučovat jako normální cizí jazyk.

To by bylo docela hezké...

Zlákala by vás možnost vyučovat takovým jazykům?

Asi ne, protože za ta léta už jsem si zvykla, že jsem tady v knihovně a neučím. Na začátku devadesátých let jsem měla možnost učit, ale to překládání mě baví rozhodně víc.

Jaká je teď vlastně situace mezi Mladou frontou a Pasekou?

Ti, kteří dělali na Tolkienovi, jsou teď v nakladatelství Paseka a naneštěstí s dalšími překlady nemají dnes vůbec nic společného. Z těch lidí jsem vděčná hlavně Milanu Macháčkovi - to je dokonalá opora pro překladatele, nic mu neujde, ale nic nevnucuje, prostě ideální redaktor.

Myslíte si, že někteří "tvrdí intelektuálové" odmítají Tolkiena šmahem nebo že si Pána Prstenů přečtou a až pak si vytvoří negativní úsudek?

Já bych řekla, že drtivá většina z nich to odmítá šmahem. Někteří lidé se diví, co to překládám. Před několika lety jsem byla navržena na roční literární cenu za Nedokončené příběhy (původní nepublikované články o Středozemi, pozn. aut.), ale pak se zjistilo, že nikdo z hodnotících je nečetl, a tak to padlo pod stůl. Prostě to není dost vážné téma.

Překlad Tolkiena mi pomohl

Dalo mi dost práce vás vystopovat na současné pracoviště. Jak se o vás zajímají média?

Okolo příchodu Společenstva do českých kin toho bylo poměrně hodně. To byl rozhlas, myslím, že Reflex i Prague Post, těch rozhovorů bylo několik.

Pomohlo vám jméno, které jste si udělala překladem Pána prstenů, v další překladatelské činnosti?

Myslím, že mi to přidalo na reputaci. Já nikdy nevyhledávám překlady, ale vlastně čekám, až si překlady vyhledají mě. Neživím se tím tak docela a vybírám si z toho, co zrovna je. Ale myslím, že ten Pán prstenů mi určitě podstatnou mírou přispěl k lepší prestiži.

Máte nějakou představu, kolik lidí u nás Pána prstenů četlo?

Nevím, jestli by to šlo vůbec nějak zjistit. A asi to pro pány sociology také není dost vážné téma. Ledaže by se toho ujal některý ze studentů sociologie...

Překladatelé žijí docela v ústraní - ptal jsem se několika lidí, kteří právě Pána prstenů čtou, nebo ho poměrně dobře znají, a vaše jméno jim většinou nic neříká, nebo si nevzpomínají, s čím souvisí.

Myslím, že lidé přečtou knížku a na takovéhle věci už nekoukají. Tiráž si zřejmě přečte málokdo. Pokud to čtou jako spotřební zboží...

To je otázka individuálního přístupu čtenáře, ale je dost zvláštní číst Tolkiena jako spotřební zboží.

Konkrétně u Tolkiena to je zvláštní.

Je pro vás dobře, že jste v ústraní?

Pro občanský život je to rozhodně dobře. Na druhou stranu, nakladatelé vědí, co člověk přeložil, a podle toho ho kontaktují a to je také pozitivní.

Stanislavu Menšíkovou zpovídal Jan Wirnitzer