Warning: session_start() [function.session-start]: The session id is too long or contains illegal characters, valid characters are a-z, A-Z, 0-9 and '-,' in /www/sites/7/site3087/public_html/taverna/mistnost.php on line 2
Fantasy a Sci-fi: Taverna neboli Diskuzní fóra: Strom hudby
06:19:03
26. 04. 2024

Místnost
Strom hudby
S
T
R
O
M
HUDBY

Místnost má od 15:11:28  10. 03. 2002 pronajatou toomz. Spolusprávce: PetrKor.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit



« ««   155   »» »

Shirine Gol, vloženo 21:15:23  19. 03. 2007

No a když už jsme u toho...co vám říká cemballo, spinet a klavinova..?? Nějak moc nevím které je které..

Nimitz, vloženo 21:10:50  19. 03. 2007

Také se tomu menšímu říká klimpr

Shirine Gol, vloženo 21:06:36  19. 03. 2007

Je to jak říká Iwo, klavír je křídlo, a pianino je to, co má většina z nás doma.. Akorát "pijan" je s "i", ale jinak nemám žádné výhrady:)

Deidre, vloženo 17:43:49  19. 03. 2007

Já to taky tak pochopila, že piano je křídlo, klavír je taková ta zmenšená podoba, aljas peřiňák...ale ruku do ohně bych za to nedala

Iwo Olorin, vloženo 16:36:27  19. 03. 2007

Cemendriel: klavír (=piano) je obecné označení, ale většinou platí klavír=křídlo se strunami naležato; zatímco pianino = ta "skříňová" forma, která má struny nasvislo; pyjan = alkoholik :-)))
(snad je to správně :-))

Cemendriel, vloženo 15:19:39  19. 03. 2007

ehm... ode mě je to asi podivný dotaz (hraju deset let na klavír), ale nauka mě nikdy nebavila - jaký je (jestli je) rozdíl mezi klavírem, pianem a pianinem ... teda co je co...? Dneska se mě na to ptali spolužáci a já jsem nebyla schopná odpovědět...

PetrKor, vloženo 00:39:38  18. 03. 2007

Základy hudební nauky pro taverníky. Lekce čtvrtá:
Stupnice dur/moll, tóniny

Většina skladeb je psaná v nějaké tónině. To znamená, že používá vesměs pouze tóny této tónině příslušející, respektive tóny stupnice odpovídající dané tónině. Protože každé tónině odpovídá právě jedna stupnice, často se tyto termíny zaměňují. Tedy přejdeme k definici: Stupnice je řada tónů, z nichž první a poslední tón svírá vzdálenost oktávy (ve dvacátém století může svírat i vzdálenost rovnou n-násobku oktávy, ale jedná se o jediné dva tóny v řadě mající tuto vlastnost).
Tato definice je velmi obecná zejména kvůli hudbě dvacátého století, kdy se začíná se stupnicemi velmi experimentovat a objevují se stupnice všemožných délek a složení. Pro potřeby normálního smrtelníka je však tato definice zbytečná a proto ji zjednodušíme. Pro nás je stupnice řada osmi tónů, z nichž krajní svírají oktávu. Tedy stupnicí je například řada c1-d1-e1-f1-g1-a1-h1-c2. Základní stupnice, kterým se budeme věnovat v této kapitole, jsou dvě – stupnice dur a stupnice moll. Pro snadnější dorozumění je zaveden ještě termín stupeň dané stupnice (či tóniny – používá se v obou kontextech). Například třetím stupněm se míní třetí prvek dané řady (v našem příkladu tón e1).
Jelikož většina tónů obou stupnic svírá mezi sebou vzdálenost celého tónu, zmíním pouze půltóny. Ve stupnici dur je půltón mezi třetím a čtvrtým stupněm, a mezi sedmým a osmým. Ve stupnici moll je půltón mezi druhým a třetím, a mezi pátým a šestým stupněm. Tedy příkladem durové stupnice je c1-d1-e1-f1-g1-h1-c2, příkladem mollové je c1-d1-es1-f1-g1-as1-b1-c2. (e1-f1 je půltón, h1-c2 je půltón; půltón je taky d1-es1, g1-as1) (Kdyby jste k tomu chtěli obrázek, tak vám ho můžu zkusit stvořit, ale pokusil jsem se to napsat srozumitelně…). Důležité upozornění: Všechny ostatní stupně mezi sebou svírají (po dvou) vzdálenost celého tónu. Pro lepší pochopení doporučuji si odvodit stupnice od několika různých tónů.
Tyto dvě stupnice jsou základní a nejčastěji používané. Ovšem k oběma existují ještě další dvě varianty, stupnice melodická a harmonická. Harmonická má vždy mezi pátým a šestým stupněm půltón, mezi šestým a sedmým stupněm „jeden-a-půltón“ (tzv. hyátus) a mezi sedmým a osmým stupněm opět půltón. Melodická má cestou vzhůru mezi pátým a šestým celý tón, mezi šestým a sedmým stupněm také celý tón a půltón mezi sedmým a osmým. Cestou dolů je to právě naopak – půltón mezi pátým a šestým, a mezi šestým a sedmým a mezi sedmým a osmým stupněm jsou celé tóny. Aby byl zmatek dokonalý, tak základní mollové stupnici se někdy říká aiolská, kdežto k základní durové stupnici jsem žádné přízvisko nenašel. Kdo to pochopil, nechť se mi přihlásí. Já bych to taky asi nepochopil… Omlouvám se za to, ale já to nevymyslel. Naštěstí to není snad až tak důležité. Kdyžtak si napište o příklad…
Tónina se odvozuje od základního tvaru stupnice dur, či moll. Základním tónem tóniny pak označujeme první stupeň dané stupnice. Tónina G-dur tedy značí, že se ve skladbě používají převážně tóny stupnice G-dur (a že základním tónem je tón g). Protože to znamená, že se ve skladbě bude velmi často vyskytovat tón fis a skoro vůbec ne tón f (sedmý stupeň G-dur) a skladatel by se tedy upsal, jak by stále musel psát křížek před f, nehledě na to, že by se skladba stala velmi nepřehlednou (u té G-dur to není tak znát, ale zkuste si představit Cis-dur), Používá se tzv. předznamenání – tzn. na začátek každého řádku se napíší křížky, či béčka (pozor, pouze křížky, či béčka – samotné posuvky bez příslušných not) odpovídající posuvkám použitým ve stupnici odpovídající dané tónině. Křížky se píší v posloupnosti fis-cis-gis-dis-ais-eis-his (v houslovém klíči se píše fis2-cis2-gis2-dis2-ais1-eis2-his1), béčka v posloupnosti b-es-as-des-ges-ces-fes (b1-es2-as1-des2-ges1-ces2-fes1). Tuto řadu je potřeba se naučit, neboť platí zajímavé pravidlo, pokud předznamenání tóniny obsahuje například křížek dis, obsahuje zároveň všechny předchozí křížky (fis, cis, gis). Obdobně to platí i pro béčka. K snadnějšímu učení se si stačí uvědomit, že křížky jsou od sebe vzdáleny čistou kvintu směrem vzhůru a béčka čistou kvintu směrem dolů (fis-cis je čistá kvinta). Tóniny nám tedy tvoří řady odpovídající řadám křížků a béček. Lze si je snadno představit pomocí hotelu, který má přízemí, sedm pater a sedm suterénů. V přízemí sídlí tónina C-dur, která nemá žádné předznamenání. V patrech směrem vzhůru vždy sídlí tónina, jejíž základní tón je o čistou kvintu výše, nežli základní tón tóniny o patro níž a počet pater určuje počet křížků (v prvním patře tedy sedí tónina G-dur, která má jeden křížek - fis, v druhém D-dur, která má křížky dva – fis a cis, a tak dále). V suterénech sídlí stejným způsobem tóniny s béčky, přičemž ve např. ve druhém suterénu sídlí tónina o čistou kvintu níž, než v suterénu prvním. V nejnižším, sedmém, suterénu tedy dřepí tónina Ces-dur i se svými sedmi béčky. (Pokud vám to není jasné, doporučuji si to nakreslit – z obrázku je to vidět mnohem líp.) (Pater může samozřejmě být i víc, přidáním dvojitých posuvek – tak se člověk dostane třeba na Gis-dur, a tak dále. Ty je však již jednodušší psát jako enharmonicky proměněné, tedy místo Gis-dur psát As-dur.)
Záměrně jsem vynechal v tomto výčtu mollové tóniny, protože ty odpovídají v jistém slova smyslu tóninám durovým. Stupnice A-moll totiž neobsahuje žádnou posuvku a tónina a-moll má tedy stejné předznamenání, jako C-dur. Toto platí pro všechny mollové stupnice. Mollové a durové tóniny nám tedy tvoří dvojice, kterýžto fakt nazýváme, že dané stupnice jsou paralelní. Řeknu-li tedy, že a-moll je paralelní k C-dur, myslím tím, že tónina a-moll má stejné předznamenání jako tónina C-dur. Dvě paralelní tóniny jsou od sebe vzdáleny vždy o malou tercii a sice základní tón durové stupnice je o malou tercii výš, nežli základní tón stupnice mollové. (Tedy např.: D-dur je paralelní s h-moll, B-dur je paralelní s g-moll). Protože často neznáme předznamenání, ale známe jméno tóniny (potřebujeme určit předznamenání f-moll), hodí se nám uvědomit si, že mollová stupnice je v našem pomyslném hotelu o vždy tři patra níž, než stupnice durová se stejným základním tónem – tzv. stejnojmenná stupnice (tedy f-moll je o tři patra níž, než F-dur… Víme že F-dur je v prvním suterénu (má jedno béčko). Tedy f-moll sídlí ve čtvrtém suterénu a má tudíž čtyři bé (b, es, as, des).

Tak to by snad mohlo stačit, pokud je vám cokoli nejasné, pište. ptejte se, pokusím se zesrozumitelnit. (Bylo mi řečeno, že je to příliš odborné a obtížně pochopitelné, tak jsem se to pokusil zlepšit, ale nevím jak se mi to povedlo…)

Nimitz, vloženo 20:44:07  16. 03. 2007

Pokud myslíš tu z muzikálu Andrewa Lloyda Webera, tak tady máš odkaz:
http://en.wikipedia.org/wiki/The_Phantom_of_the_Opera_%281986_musical%29

Quadrix, vloženo 19:07:59  16. 03. 2007

Do této místnosti jistě chodí někdo, kdo bude vědět, kde poprvé zazněla původní verze velmi známého motivu Fantoma opery a kdo ji zpíval, že?

Louda, vloženo 17:44:35  12. 03. 2007

Jo abych trochu poreferoval o nedělním koncertu co sem tu tka propagoval. Tedy v bodech(mám rád body):
1) Sedmička narvaná, vedro, mačkanice. Aspon že přede mnou byla hezká slečna :)
2) Go Jimmy Go byly fajn. Nevím jestli je to zrovna "One of the best rocksteady bands ever" ale hráli příjemně a celkem fajn lidi.
3) Toasters byly super. Jen jsem čuměl jak je Jeremy Bucket už starej strejda :) NIcméně zahráli Dont let the bastards grind you down, Pirate Radio a nakonec i Two tone army takže jsem maximálně spokojen.
Jo a už mi pomalu přestává pískat v uších

Louda, vloženo 17:34:09  12. 03. 2007

Na stránkách český televize tuším.

Bellatrix, vloženo 12:23:53  12. 03. 2007

Nevíte někdo, jestli se ty naše nominované eurosongy dají někde na netu pustit? Na ofic. www.eurosong.cz jsem to nenašla...

Bellatrix, vloženo 11:57:52  12. 03. 2007

Kroc: nic, bohužel, ale mohlo by je to trošku pošoupnout, protože např. já jsem je vůbec neznala. což o to, já hitparády nesleduju a příslušná radia neposlouchám, ale ani jsem o nich neslyšela, což je určitě chyba. Fakt se mi líbili.

Cemendriel, vloženo 19:58:29  11. 03. 2007

Bell: tak Sámera na živo jsem propásla... já už se na to od Zeťové nedívala... jenom jsem pak viděla Kabáty, když hráli podruhé...

Kroc, vloženo 23:50:01  10. 03. 2007

néé sakra...takže gipsy.cz nic jo?

Bellatrix, vloženo 23:08:27  10. 03. 2007

verlit: bylo to poslouchatelné v rámci zvukové kulisy, ale vyčuhovali fakt jen ti tři.

Cemendriel: jo, Sámera jsem se taky obávala, ačkoli musím připustit, že mě bez playbacku docela mile překvapil, čekala jsem to horší.

verlit, vloženo 23:05:42  10. 03. 2007

Nesleduju to, ale párkrát jsem zachytila tu hlasovací reklamu a Horváth, Sámer a Bende zněli jako když zpívají tu samou písničku. Ve smyslu, že to nemělo žádný šmrnc, šťávu ani nápad, jen ten nejprůměrnější popík. Škoda jich.

Cemendriel, vloženo 22:07:08  10. 03. 2007

To je pravda, to hlasování předem docela poškozuje dobré ale neznámé hudebníky, ale zase na druhou stranu je asi lepší, když tam jede někdo u nás už známý a oblíbený... =)
Já jsem jenom ráda, že tam nejede nějaký Sámer nebo tak, to by mě asi kleplo... =P

Bellatrix, vloženo 22:01:02  10. 03. 2007

Gipsy a Lily jsou takoví zvláštní, ale asi hrálo roli i to, že se hlasovalo už 14 dní a např. já jsem ani jednoho z těch dvou neznala. Když jsem slyšela, že budeme v Eurovizi, tak mě napadla akorát Zeťová a Kabáti, takže mě potěšilo, že byli "nominovaní" a doufám, že si teď Kabáti udělají dobrý jméno ve světě, protože ta jejich hudba je jednoduchá, přímočará, dobře stravitelná, na nic si nehraje, ale je přitom dobrá. Jo, a taky jsou jedni z mála, jejichž texty mají hlavu a patu, i když to bude ve Finsku asi každýmu jedno :o)

Bellatrix, vloženo 21:57:04  10. 03. 2007

Tak jo, já jsem spokojená, ostudu nám neudělají a vedle těch popíků a slaďáků můžou Kabáti docela vyniknout :)

« ««   155   »» »

Zpět



Fantasy a Sci-fi: Taverna
© Jirka Wetter, jeremius@fantasy-scifi.net
, 2001 - 2005
Design: Rinvit, Jeremius
Na textech se podíleli Pavel Džuban a Toomz
URL: http://fantasy-scifi.net/taverna/taverna.php