 |
Klair: Viz zápis z kroniky. Šlo o historicky úplně první sraz:
Myslely jsme, že jsme rafinované a daly jsme si s Arengou a Meridion sraz o něco dřív, abychom posléze, až dorazíme na nástupiště N tvořily skupinku, na kterou se ostatní nabalí. Ha, ha!!
Na nástupiště jsme dorazily, vystoupily....a nic. Opodál stálo cosi v pruhovaném tričku, na lavičce seděla jakási stará dáma a pak tam čekali lidi na metro. Hm. Asi jsme přišly brzy. Vytvořily jsme malebnou, nepřehlédnutelnou skupinku uprostřed nástupiště a ostřížím zrakem jsme sledovaly ubohé okolostojící. Nic. Pak jsme si všimly éterické bytosti, sedící dáááleko od nás na lavičce. Nedívala se na nás(i když teď tvrdí, že ano), ale vypadala slibně, tak jsme usoudily, že se za chvíli přesuneme blíž k ní a budeme se nahlas oslovovat předzdívkami, protože jsme přece jen měly zábrany vyřítit se k neznámé s dotazem „Promiňte, prosím, nejste náhodou Flying Elf?“
Teď pozor! přijde Lešiho okruh!
V tu chvíli se totiž na vzdáleném konci nástupiště objevila postava, dusající ze schodů a vyhlížející (podle fotografií, které Arenga rafinovaně nastudovala) velmi povědomě.
Dotyčný se blížil, takže jsme se na něj zcela přirozeně a přívětivě zadívaly.
Načež na nás vrhl zděšený pohled, vybočil z přímé trasy, udělal kolem nás tak široký oblouk, že téměř zahučel do kolejiště a ve chvíli, kdy nás minul, rozběhl se tryskem pryč, vyřítil se po schodech na opačné straně a zmizel.
Naše sebevědomí poněkud utrpělo.
(Arenga)
No, tak jsem si řekly, že to asi nění on a že je to divný. Ještě divnější ovšem bylo, když se dotyčný podobající se Lešiho fotografii, kterou jsem prozíravě prohlédla den předem, vracel. Znovu nás obešel, ovšem menším obloukem, znovu odešel pryč. Opakovalo se to ještě přibliřžně dvakrát. Rozhodly jsme se na něj nedívat, že se třeba přiblíží. No, nepřiblížil se. Znovu nás obešel a znovu odešel. Mezitím jsme se rozhodli nenápadně přiblížit k F.E. jelikož jsme si tak nějak myslely, že by to mohla být ona. Nenápadné přiblížení probíhalo tak, že jsem se duslia smíchy.
(verlit)
Dobře, takže jsme se přesunuly na krok od Flying Elf, které se dál dařilo předstírat, že tam vlastně vůbec není a na nás se nedívá, ačkoli to byl docela slušný výkon, jelikož jsme jí stínily pohled na cokoli jiného.
V tom okamžiku se opět objevil podezřelý a chystal se nás znovu minout. Je pravda, že tam z mé strany padl celkem logický návrh, že se uchopíme za ruce a utvoříme rojnici - nebo spíš bariéru - ale naštěstí to nebylo nutné. Konečně podlehl, opatrně se přiblížil a z bezpečné vzdálenosti položil rafinovanou otázku „Nejste...náhodou...z Taverny?“
Bingo!
(Arenga)
Já bych to ještě doplnila, že jsme se před F.E. snažily mluvit poněkud hlasitěji a vysolovovat „divná“ jména. Ještě před tím, než se lesi odvážil položit rafinovanou otázku, verlit se na něj upřebně dívala a polohlasem prohlásila: „No tak se nás zeptej.“ |