07:28:58
08. 12. 2024

Místnost
Desetiminutovky

„Vědění je dvojího druhu. Buďto známe předmět anebo víme, kde se o něm poučit.“ (Samuel Johnson)


  • Prosím respektujte základní 2 pravidla! Díky.

    Místnost má od 12:29:24  30. 05. 2012 pronajatou toomz

  • Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit



     1  2  3  4  5  6  7   »»

    Agáve, vloženo 09:10:19  01. 01. 2019

    Meridion: Dobrá práce :-)

    Nimitz, vloženo 19:52:06  08. 12. 2018

    Pěkně jsem si početl...

    Meridion, vloženo 18:20:47  08. 12. 2018

    První nosorožci v Evropě — čtyřnohé celebrity

    Když Octavianus zvítězil nad Antoniem a Kleopatrou, mezi poklady, kterých se v Egyptě zmocnil a nechal dovézt r. 29 př. n. l. do Říma jako součást svého triumfu, byl i nosorožec z Kleopatřina zvěřince v Alexandrii, který se tak pravděpodobně stal prvním nosorožcem, který stanul na evropské půdě. (Podle Plinia Staršího dovezl prvního nosorožce do Evropy již Pompeius v r. 55 př. n. l., ale svědectví dalších antických autorů tomu odporují.)
    Během následujících třech století mohli Římané spatřit nosorožce — jak jednorohé indické, tak dvourohé africké — během her v cirku ještě šestkrát. Pak nosorožci na více než tisíc let z evropského kontinentu a povědomí většiny lidí zmizeli.
    Učenci sečtělí v antických spisech je samozřejmě znali, avšak na stejné úrovni, jako znali jednorožce, bazilišky a další bájná zvířata. Není proto divu, že živý dar od sultána Kambaje (dnešní Gudžarát), zaslaný r. 1515 portugalskému králi způsobil obrovský rozruch nejen v Portugalsku, ale díky čilé korespondenci renesančních vědců i po celé Evropě. Necelé dva měsíce po nosorožcově přistání v Lisabonu o něm vyšla v Římě první tištěná publikace: veršovaný popis doplněný hrubým dřevorytem (obr. 1). Další dva dřevoryty vznikly na základě dnes neznámé skici a slovního popisu v Německu. Jejich autory byli Hans Burgkmair a Albrecht Dürer. Zatímco Burgkmairův obrázek je relativně přesný, Dürer, zřejmě ovlivněný pověstmi o jednorožcích, přikreslil nosorožci na hřbet ještě druhý, spirálně zatočený roh (obr. 2). Živý model se mezitím král Manuel I. rozhodl darovat papeži Lvu X., ale loď, která ho převážela do Itálie, ztroskotala a on zahynul.
    Dalšího nosorožce se Evropa dočkala o 60 let později (1577). Opět byl dopraven zásluhou portugalských mořeplavců do Lisabonu, ale krátce na to byl po připojení Portugalska ke Španělsku pod vládou Filipa II. převezen do Madridu, do královského zvěřince u Escorialu. Tento nosorožec byl znám pod malajským jménem Abada, a do dnešních dnů je po něm pojmenována jedna z madridských ulic: Calle de la Abada.
    Přestože i on byl realisticky zvěčněn na obraze, Evropou nadále kolovala Dürerova chybná rytina a sloužila jako předloha všem autorům zoologických pojednání po více jak dvě stě let.
    Teprve r. 1684 byl do Evropy dovezen třetí novověký nosorožec, tentokrát poprvé do Anglie. Tento tlustokožec drží i další primát: Poprvé (a to včetně nosorožců známých z antiky) se nejednalo o majetek panovníka. Kapitán, který nosorožce přivezl, ho hned v přístavu prodal za 2000 liber a nový majitel ho pak předváděl za poplatek lidem na trzích (1 šilink za podívání, 2 šilinky za svezení).
    Podobný osud měl i mladý nosorožec přivezený do Londýna v r. 1739. Oba dva zastihla v chladné Anglii brzká smrt po dvou letech.
    A nyní se dostáváme ke skutečné nosorožčí superstar — Claře. Jako měsíc starého osiřelého mláděte se jí v r. 1738 ujal J. A. Sichterman, ředitel bengálské pobočky VOC (holandské Východoindické společnosti).V r. 1741 daroval nebo prodal ochočenou nosorožčici svému kolegovi, kapitánu D. van der Meerovi, který ji odvezl do Evropy. Po úspěchu, který Clara sklidila v Antverpách a Bruselu, opustil Van der Meer v r. 1744 svou kariéru u VOC, místo toho se stal na plný úvazek Clařiným „manažerem“ a v následujících čtrnácti letech s ní procestoval křížem krážem celou Evropu. Na rozdíl od svých dvou posledních předchůdců nebyla Clara předváděna jen prostým lidem na tržištích, ale i korunovaným hlavám (viděli ji např. Fridrich II., Marie Terezie, Ludvík XV., Jiří II.). Také stála modelem řadě významných umělců — zejména malířů (obr. 3), ale třeba v Míšni podle ní začali vyrábět porcelánové figurky. Ve Francii byla v r. 1751 na její počest pojmenována válečná plachetnice Rhinocéros a styl paruky „à la rhinocéros“. Její putování samozřejmě vzbudilo ohlas i ve vědeckém světě, a tak její popis a portrét postupně během 2. poloviny 18. století vytlačily z přírodovědeckých publikací obrázek Dürerova nosorožce. Aspoň většinou. V německé učebnici zoologie zůstala Dürerova rytina až do r. 1913.

    Více informací na:
    https://fr.wikipedia.org/wiki/Rhinoc%C3%A9ros_c%C3%A9l%C3%A8bres_en_Europe
    https://en.wikipedia.org/wiki/Dürer's_Rhinoceros
    https://en.wikipedia.org/wiki/Clara_(rhinoceros)

    Ekyelka, vloženo 12:28:11  21. 09. 2018

    Pani, Meridion, díky!

    Qeril, vloženo 13:25:57  08. 09. 2018

    Meridion, to je strašně zajímavé. Holt každý den se lověk dozví něco nového :-)

    Nimitz, vloženo 21:26:28  04. 09. 2018

    Meridion: pěkné a poučné

    Meridion, vloženo 21:19:08  04. 09. 2018

    Nejen z obilí se pekl chléb

    Nedávno proběhla tiskem zpráva o nálezu drobečků, které posunuly historii pekařství o několik tisíc let do minulosti. Tento 14 000 let starý chléb obsahoval kromě rozdrcených semen divoce rostoucího ječmene, pšenice a ovsa i oddenky skřípiny (obr. 1) nebo jí podobné rostliny z čeledi šáchorovitých. Podle autorů výzkumu byly do těsta přidány pravděpodobně kvůli své výrazné chuti, ale klidně mohly být i běžnou součástí tehdejší mouky. Příkladů podobného využití vodních rostlin známe více než dost: Ve starověkém Egyptě se v bažinaté deltě Nilu s nevhodnými podmínkami pro pěstování obilí pekl chléb z lotosových plodů. V sibiřských oblastech Asie se až do 20. století udržela tradice péci chléb z oddenků šmele okoličnatého. Z Mezopotámie se zachoval text na hliněné tabulce (18. stol. př. n. l.) „až spotřebují všechno obilí, nezbude jim než si uvařit k jídlu sítí a rákosí z břehu Eufratu“.
    Také od nás máme četné písemné záznamy o náhražkách obilí během středověkých a novověkých hladomorů: Z orobince se kromě oddenků používal i pyl, kterého každé květenství poskytuje obrovské množství a jehož jemná struktura ušetřila namáhavé mletí. Z dalších vodních rostlin se využívaly oddenky áronu plamatého a ďáblíku bahenního. (Obě tyto rostliny jsou jedovaté, ale vařením nebo sušením se z nich jed odstraní.)
    Pochopitelně se využívala i semena nejbližších příbuzných obilí - planě rostoucích trav, jako jsou např. sveřep stoklasa, rosička krvavá, zblochan vzplývavý a plané druhy béru. (Bér vlašský, vyšlechtěný z béru zeleného, patří mezi nejstarší známé obilniny rozšířené od pravěku ve velké části Asie a ve starověku v jižní Evropě. U nás však roste jen v nejteplejších oblastech jižní Moravy a dnes je využíván pouze jako součást ptačího zobu.) Z pýru plazivého se kupodivu místo semen mlely na mouku oddenky.
    Jako náhražka obilné mouky se mlela i semena různých druhů merlíků a laskavce. Na základě hojného výskytu merlíku v archeobotanických výzkumech se soudí, že dříve mohl být tento plevel i cíleně pěstován a kromě semen na mouku byly listy pojídány jako salát nebo jako špenát. Zatímco naši předkové používali merlíky a laskavce na mouku z nouze, v jižní a střední Americe má pěstování jejich příbuzných dlouhou tradici a poslední dobou se přes obchody se zdravou výživou dostávají i k nám: Laskavec ocasatý (Amaranthus caudatus; obr. 2) a další druhy jsou zdrojem amarantové mouky, merlík chilský je znám pod jménem quinoa.
    Kromě lipnicovitých a laskavcovitých byla na mouku využívána i semena z čeledi rdesnovitých: např. vlhkomilný plevel rdesno blešník a liána opletka obecná. (Do této čeledi patří i tradiční pseudo-obilovina pohanka.)
    V dobách hladomoru se mouka vyráběla také ze žaludů, kaštanů a bukvic, nicméně chléb z žaludové mouky je zmíněn jako běžná kategorie chleba v písemných pramenech jak ze starého Říma, tak z Čech 15. století.
    Zatímco oddenky i semena mají značnou výživnou hodnotu, v dobách nouze byla obilná mouka nastavována i sušenými a mletými mechy či lišejníky (zejména pukléřkou islandskou), mletou slámou, stromovou kůrou nebo pilinami, které měly malou nebo žádnou výživovou hodnotu, anebo nepoctiví pekaři kvůli ušetření mouky při stejné hmotnosti bochníku přidávali do mouky různé minerální látky, např. kamenec, bílou a modrá skalice atd., které byly zdraví škodlivé.
    Ačkoliv přezdívky některých náhražek obilnin svědčí o lahodné chuti (rosička krvavá = česká rýže, božský pokrm; zblochan vzplývavý = polská či pruská mana, medové krůpěje), jiné (např. sveřep stoklasa, pukléřka islandská, žaludy) jsou značně hořké a před zpracováním do chleba je bylo nutné odhořčit. Např. pro pukléřku se radilo máčet ji 24 hodin v louhu z popela a následně několikrát proplachovat studenou vodou. Historické informace o přípravě žaludové mouky se mi nepodařilo nalézt, ale na internetu se lze dočíst spoustu zajímavých informací a návodů na stránkách pro zastánce zdravé výživy a alternativního způsobu životu, např. zde.


    Literatura:
    Beranová M.: Jídlo a pití v pravěku a ve středověku. Academia, Praha, 2012
    Staněk J.: Ukrojte si u nás. Práce, Praha, 1989.

    verlit, vloženo 17:39:12  26. 11. 2017

    Tahle bitva mě fascinuje od chvíle, kdy se o ní začalo psát poprvé. Jednak samozřejmě samotnou svojí podstatou, ale také tím, jak jeden šťastný nález (podobně jako anglická Must Farm) dokáže najednou postavit na hlavu celé naše staleté představy a interpretace o tehdejší společností.

    A to nemluvím o těch romantických fantasy konotacích - zapomenutá obrovská bitva, svolávání skupinek bojovníků, boj na život a na smrt o jediný most v jediném údolí ...prostě Pán prstenů hadr :-)

    Shadw, vloženo 16:15:27  26. 11. 2017

    Bitva v době bronzové u Tollense - už to proběhlo médii, je to starší informace, ale tohle je docela slušný článek, kde jsou popsány prozatímní závěry: https://pohanskykruh.wordpress.com/2017/08/11/bitva-doby-bronzove/

    Neros, vloženo 22:01:54  13. 09. 2016

    Čtvrthodinový dokument o Bělorusku. Poslední totalita v Evropě. Bílé místo na mapě, o kterém skoro nikdo nic neví, ve kterém je zakázáno tleskat na ulicích a v bytech se nesmí scházet víc jak pět lidí (jak ve videu nezazní, protože to mi říkala jedna Běloruska, kterou jsem potkal), kde sice můžete nevolit, ale také díky tomu můžete přijít o studentské výhody.
    Manéž otevřete zde: https://news.vice.com/video/blackout-inside-belarus-europes-last-dictatorship

    Shadw, vloženo 23:47:29  09. 07. 2016

    http://www.ancient-origins.net/history-famous-people/joaquin-murrieta-man-whose-life-provided-inspiration-zorro-006257

    Mellor, vloženo 13:39:34  13. 12. 2015

    Proč sníme?

    Krátké TED animované video prezentuje několik hlavních teorií (i když některé z nich jsou lehce zastaralé - i tak jsou zajímavé).

    Mellor, vloženo 03:08:39  09. 10. 2015

    Líný jako mravenec

    Přepište prosím někdo Ferdu Mravence. Vypadá to, že velká část mravenců... se většinu dne prostě fláká. A maká jen zhruba 2,6% dělnic. Ke všemu se zdá, že je to důležitá součást chování celé kolonie!

    Ants and bees have reputations as efficient team players. In Temnothorax rugatulus—a small brown ant found in pine forests in North America—division of labor is common, with workers specializing in tasks like foraging, building, and brood care. But new research shows that many ants in a colony seem to specialize in doing nothing at all. To get a closer look at how these ants filled their time, researchers marked every member of five lab-based colonies with dots of colored paint. Over the course of 2 weeks, a high-definition camera recorded 5-minute segments of the ants in action six times a day, capturing their behavior (or lack thereof). Out of the “workers,” 71.9% were inactive at least half the time, and 25.1% were never seen working. A small fraction of the ants, just 2.6%, were always active during observation, the researchers wrote last month in Behavioral Ecology and Sociobiology.
    Previous studies have postulated that inactivity might be temporary, with ants working in shifts dictated by circadian rhythm. But the new results show that the lazy workers stay lazy no matter the time of day. According to the team, this suggests that inactivity isn’t merely a break between tasks, but might be an important part of the ants’ division of labor. Just what part remains unclear, but one theory is that the inactive ants are either too young or too old to work. Future studies over longer periods of time could capture the ants switching between busy and lazy modes.



    http://link.springer.com/article/10.1007%2Fs00265-015-1958-1

    Mellor, vloženo 01:40:24  27. 05. 2015

    Co je to OCD?


    OCD = obsessive-compulsive disorder = obsedantně-kompulzivní porucha
    A má skutečně vtip s CDO oporu v realitě?

    There’s a common misconception that if you like to meticulously organize your things, keep your hands clean, or plan out your weekend to the last detail, you might be OCD. In fact, OCD (Obsessive Compulsive Disorder) is a serious psychiatric condition that is frequently misunderstood by society and mental health professionals alike.

    VIDEO

    Skutečně doporučuji shlédnout toto krátké video. Má necelých pět minut a je tam částečně ilustrováno, o co ve skutečnosti u OCD jde. Mohu kdyžtak dodat i další informace, kdyby byly vyžadovány :o)

    Cemendriel, vloženo 16:26:11  26. 01. 2015

    Hustý! To by mě nenapadlo! =)

    Arwi, vloženo 12:38:33  26. 01. 2015

    Ještě jsem si vzpomněla v souvislosti na tento článek - kdy jsou nejlepší časy ve dni na kávu. Souvisí to s produkcí kortizolu (jestli se to tak česky jmenuje), který nás přirozeně povzbuzuje. To je v podstatě gró článečku, ale jsou tam hlavně hezké obrázky :o)
    http://en.ilovecoffee.jp/posts/view/110

    Orki, vloženo 09:23:32  26. 01. 2015

    V úterý jsem na závodech dostal plechovku energeťáku Big shock. Normálně tyto věci považuju za sajrajt a nepiju (ani kafe), ale i pod dojmem článku jsem to ve čtvrtek před tréninkem vypil (je to tedy odporně sladké) a jako ano -řekl bych, že to nějak funguje :)

    Arwi, vloženo 04:04:19  26. 01. 2015

    Kofein nitrožilně? To jako seriózně?

    toomz, vloženo 01:27:26  25. 01. 2015

    Krásný text, díky. Kafe aktuálně nepiju kvůli zmíněnému překyselování... Asi do mých 20 let na mě kafe nefungovalo vůbec (jenom dodávalo tu správnou pohodičku), později se začalo projevovat tím, že jsem se trochu víc po ránu klepal :-) Jo a mimochodem kafe nikdy nepiju v den koncertu. To je zásada, kterou neporušuju!

    toomz, vloženo 01:22:07  25. 01. 2015

    Já četl "Nejvíce kávy se ovšem vypije pro její budivý účinek a povzbuzující účinek na CTS" :-D

     1  2  3  4  5  6  7   »»

    Zpět



    Fantasy a Sci-fi: Taverna
    © Jirka Wetter, jeremius@fantasy-scifi.net
    , 2001 - 2005
    Design: Rinvit, Jeremius
    Na textech se podíleli Pavel Džuban a Toomz
    URL: http://fantasy-scifi.net/taverna/taverna.php