 |
toomz: musela bych si o tom víc přečíst, a na to teď zrovna nemám moc čas (zítra jedu na dovolenou, a tak).
Vypadá zajímavé, ale připadá mi to dost exttrémní a hloavně zbytečné.
Narážím hlavně na to, že podle mě obdělávání země kvůli obživě není vůbec znásilňování, ani náhodou! Připadá mi, že tohle je jeden z halvních argumentů pro permakulturu, jenže já s tímto argumentem zásadně nemůžu souhlasit .o) Tím pádem jsou pro mě jakékoli úvahy o výhodách a o tom, jestli bych se pro takový život někdy rozhodla, bezpředmětné - nikdy bych se pro to nerozhodla :o)
V současnosti je země samozřejmě plundrovaná, o tom není pochyb, ale já si ideální soulad s přírodou nepředstavuju tak, že ji nechám totálně bez zásahu, ale že ji budu obdělávat tak, jak se to dělalo třeba před několika sty lety. Představuju si, že louky budou spásat ovce (ostatně je to třeba, protože díky ubývání ovcí ubývaly i některé tuzemské divoké rostliny, a návrat oveček na stráně pomáhá i těm rostlinám). Představuju si, že budu mít sad s jablky, malé políčko máku, a malé políčko levandule, budu bydlet ve vesnici, kde bude ještě 10 podobných hospodářstvíček, a za humny bude začínat teprve ta divoká příroda, která povede několik kiláků až k další vesnici. |