 |
KDE DOMOV MŮJ?
Hymna jako jeden z atributů státu, je poměrně novým vynálezem. Většina z nich vznikla nebo byla oficiálně ustanovena v 19. století, kdy se poprvé objevilo „národní“ pojetí států.
Nejstarší hymny jsou nicméně o pár století starší – za tu úplně nejstarší je považována hymna holandská, napsaná v roce 1574. Některé hymny vycházejí samozřejmě ze starších textů, jako např. japonská, jejíž text pochází z 9. století, zhudebněn byl ale až ve století devatenáctém.
Hymny vznikaly různým způsobem. Často se hymnou stal některý tradiční chorál nebo již existující báseň či píseň, jindy byly vytvořeny „na objednávku“, autory několika z nich byli prezidenti nebo významní státníci daných zemí. Česká republika je v tomhle ohledu originálem – jsme pravděpodobně jediným státem, jehož hymna byla původně divadelním šlágrem. Námětem už tak originální nejsme, drtivá většina textů hovoří o Bohu, národní hrdosti a bojovnosti nebo o krásách dané země (případně vše dohromady).
Z hlediska hudebních žánrů existují hymny nejčastěji v podobě pochodu nebo chorálu. Když už máte národní hymnu, je prostě třeba, aby byla pěkně briskní a hodila se pro vojenské přehlídky a finále sportovních zápasů.
Vzhledem k éře kolonialismu má řada ne-evropských států hymny, které jasně odkazují k evropské tradici. Existují nicméně i výjimky, mezi které patří např. indická hymna „Jana Gana Mana“(tady v překrásné kompilaci od nejlepších indických hudebníků), jejímž textem je báseň Rabíndhranáta Thákura. Ten je mimochodem zřejmě jediným člověkem, který si může připsat hned dvojí autorství – jeho básně jsou základem jak indické, tak bangladéšské hymny.
Zajímavé je, jak si Indie poradila s faktem, že se v ní mluví řadou odlišných jazyků. Báseň má sice text v bengálštině, používá nicméně velké množství slov v sánskrtu, která jsou podobná v ostatních jazycích a tudíž srozumitelná všem. Indie má i další zajímavou vychytávku – zatímco plná délka hymny je necelá minuta, lze používat i její zkrácenou verzi, která má pouhých 20 vteřin (mám intenzivní pocit, že v takových případech než si všimnete, že se hraje hymna, už je po ní). Rekord to nicméně nejspíš není – o pozici s nejkratší plnou verzí hymny soupeří Japonsko (32 not) a Uganda (8 taktů, proto se obvykle hraje dvakrát). Nejdelší je naopak hymna Řecka (158 veršů), která se celá nehraje nikdy.
Indie není jediným státem, který musel nějakým způsobem vyřešit fakt, že se v jejich zemi mluví různými jazyky. Řešení jsou různá – švýcarská hymna má například rozdílný text v každém ze čtyř oficiálních jazyků. Jinak pojala tentýž problém Jihoafrická republika kde se v textu střídá pět z jedenácti oficiálních jazyků , (zahrnout všechny by asi bylo přece jen příliš kreativní). Nejjednodušeji to vyřešilo Španělsko, kde hymna existuje pouze v instrumentální verzi (ačkoli se pravidelně pořádají soutěže na vytvoření jejího textu, pravda zatím neúspěšně).
Není nicméně lehké, mít hymnu, která přetrvá beze změn všechny politické, náboženské a společenské zvraty, ke kterým v průběhu století dochází. Řada z písní proto prošla nejrůznějšími, říkejme tomu „úpravami“. Například maďarská hymna, obracející se v několika slokách k Bohu, se od roku 1949 směla hrát jen v instrumentální verzi. Byl učiněn i pokus nahradit ji alternativní hymnou, která se však příliš neujala.
Odlišný problém musí řešit Anglie, kde se text hymny „God Save the King/Queen“ mění podle toho, je-li na trůnu muž či žena. Výhodou je, že jsou alespoň obě slova stejně dlouhá, v češtině by to asi byla výzva zásadnější.
Hymny se také měnily v případě vzniku či zániku státních uskupení, kdy se různě spojovaly či rozpojovaly. Ostatně dobře to známe i z naší země. Řada z nás má pořád tendenci pokračovat „Nad Tatrou se blýska“ poté, co doznějí poslední tóny „..domov můj“. Mimochodem, víte, že v době první republiky existovala i oficiální verze v maďarštině? Schválně, jen si zkuste zazpívat:
Hol honom, hol hazám
Hol honom, hol hazám
Hol patak zúg a hegyháton,
Csörgedez a rónaságon.
Üde virág a kertben,
Mint egy földi édenben.
Ez az istenáldotta föld,
Cseh föld a hazám,
Cseh föld a hazám.
Ne vždy je hymna plně originální. Stejný nápěv nebo dvě variace téže melodie má hned několik států, své hymny sdílejí např. Estonsko a Finsko, Lichtenštejnsko a Británie nebo Tanzánie a Zambie. Shodovaly se také polská a bývala jugoslávská hymna (jde o nápěv Hej, Slované, který byl také jedním z kandidátů na hymnu českou!)
Zajímavá pro nás může být hymna Izraele. Schválně, poslechněte si ten hudební motiv, nepřipomíná vám něco?
V dnešní době slyšíme hymny ostatních zemí obvykle při sportovních soutěžích. Tu a tam při nich dojde k více či méně úsměvným přehmatům, jako např. kdy kuvajtští organizátoři vyhledali kazašskou hymnu na youtube a bezelstně přitom použili její fiktivní verzi , vytvořenou komikem Sashou Baronem Cohenem pro film Borat. Celkem se nedivím, že oficiální místa protestovala proti hymně s textem: „Naše prostitutky jsou nejčistší v regionu, samozřejmě s výjimkou Turkmenistánu“. Kupodivu ani Turkmenistán nebyl nijak potěšen.
Pokud byste toužili poslechnout si prakticky všechny existující hymny světa, přečíst si jejich texty v originále či v anglickém překladu nebo si dokonce vytisknout jejich partitury, můžete využít této skutečně detailní databáze.
Otázky (dnes jsou poněkud záludné ;-):
1)Která skladba se stala oficiální hymnou Evropské unie? (v textu to není, ale určitě to víte, že ano?!)
2)A ještě záludnější – z jakého důvodu se pravděpodobně v různých pramenech (mylně) uvádí, že má melodie Izraelské hymny moldavský původ?
|
