Místnost

Tyrkysové hvozdy – magické území

Místnost má od 12:25:38  06. 07. 2003 pronajatou Imeolla. Spolusprávce: Ellinor.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Leitrea, vloženo 16:27:05  01. 06. 2007
	A Dášenka se soustředěně dívala přes okraj svého pole kamsi dolů, závětěmi totiž netrpěla a kromě toho se jí najednou začalo v hlavě vrtat přesvědčení, že tam dole viděla poletovat extrémně vzácný a napůl neviditelný druh hmyzu. Hmyz...zlatohlávek...výraz Dášenčiny tváře naštěstí nikdo nezkoumal.

Vever, vloženo 23:36:44  31. 05. 2007
	Echis se začala zaujatě zabývat jakousi travinou rostoucí v jejím čtverci, podivnou shodou okolností umístěnou tak, že se musela k ostatním obrátit zády.

Hank, vloženo 23:04:23  31. 05. 2007
	A Hank dostala náhlý a ba přímo akutní záchvat kašle.

Hallorn, vloženo 22:29:53  31. 05. 2007

Bílý tygr byl skutečně nebývale inteligentní a rychlý jako myšlenka pijáka šaratice. Momentálně ovšem nevypadal na to, že by své famózní přednosti chtěl ukázat v praxi. Polehával na trávníku a olizoval si přední pracky. Vždy pragmatický drow mezitím prohledával kapsy s nadějí, že objeví nějakou mocnou či magickou zbraň, která by mu v nadcházejícím boji zajistila převahu. Nosil s sebou celou řadu podivných pracovních nástrojů, knih, svitků, motorový olej, lis na brambory, sirky, mechanickou slepičku na klíček, klíček k mechanické slepičce na klíček, lahev dobře vychlazeného mělnického, tatranky, krabičku prezer... no... řekněme že toho měl po kapsách spoustu. Ale nic, čím by se dal snadno a rychle zneškodnit tygr. Co naplat, přišel čas zariskovat. Drow se chopil těžkého kovového lisu na brambory a s pološíleným výrazem v očích se vydal k tygrovi. Nedlouhá procházka, když uvážíme, že plošina měřila deset metrů z čehož tři metry zabíral tygr. A zabíral je klidně a vyrovnaně, což drowa překvapovalo. Ba co víc, začalo mu být zvířete líto. Proč by mělo tak krásné a nepochybně vzácné stvoření dostat lisem na brambory mezi uši? Aby se ta zelená ochechule zadarmo pobavila? Prdlačky, švagrová! Z toho mraku nezaprší! Tygr s vážným výrazem pozoroval duševní rozepři, zračící se v drowově obličeji. "Pane! Mýlím se snad, když předpokládám, že by z kosmického hlediska bylo daleko užitečnější, kdybyste ukryl svůj bezpochyby pozoruhodný nástroj zpět do útrob vlastního pláště a věnoval svůj drahocenný čas raději drbání mé maličkosti za ušima?" pravil nebývale inteligentní tygr. "No, tož... tento... proč né, že." pravil nebývale zmatený drow a pustil se do drbání. Bylo to všechno až příliš nebývalé. Tygr, jako každá správná kočka, začal vrnět. Ovšem úměrně své velikosti. Asi jako když spadnou vědcovy brýle do turbíny jaderné elektrárny. Vzniklá akustická vlna se během zlomku vteřiny rozšířila prostředím a nahlodala stabilitu Ekyelčina nahnilého pařezu. O chvíli později už se "paní" poněkud nedůstojně válela v hromadě trouchu a vytřepávala si z vlasů larvy zlatohlávků.

Mivka, vloženo 14:30:14  31. 05. 2007

Mivka tiše zhodnotila pohledem situaci, vesele zamávala kočičce za Hallem a začala se věnovat sama sobě. Z kapsy v plášti vytáhla svého netopýra Álojze, kterému na hlavičku postavila svíčičku, aby jí osvětloval její práci. Pak začala beze spěchu vytahovat z pláště dlouhé trubky z narůžovělého bambusu a skládat je na svém ostrůvku do podoby zvětšeného modelu netopýrových křídel. Pak vysypala z kapes hromadu pírek, jejichž barvy se stupňovaly od nejjemnější lotosové růžové až ke řvavé malinové. Komediantka rozšířila úsměv a začala rychle lepit pírka na kostru křídel, ke které navíc přidělala popruhy- jeden byl ze srolovaného ubrusu a druhý se šňůry na nádobí. Zamávala na Paní: "Myslíte, že budou stačit?" Následně se obrátila směrem k drowovi a pohodlně se usadila s Álojzem na rameni. Zatím snad mohla ještě odpočívat.

Ekyelka, vloženo 08:30:49  31. 05. 2007

Paní jenom lehce nadzvedla koutky rtů. Svým způsobem to byla zábava, tyhle lidské hry, ale ona měla na mysli mnohem zajímavější hru - pro kterou se však dala použít i lehce pozměněná šachovnice. "Jak se odvažuješ, drowe. Přál sis hru..." kývla hlavou. Hvozd zmizel. Rozpadl se na šedesát čtyři polí, velkých 10x10 metrů, vznášejících se jen tak v temné prázdnotě a přesto ještě aspoň částečně osvětlený, tedy tam, kde byl travnatý palouk nebo jenom nízké křoví. Mivka se ocitla tak daleko od zbytku společnosti, že si rovnou mohla pořídit křídla, drow plul na ostrůvku jen tři pole od Paní a ostatní byli rozmístěni podle chaotického plánu náhodně na dalších ostrůvcích. Plovoucí šachovnice byla zajímavá (a pokud se někdo se slabým žaludkem odvážil až k okraji ostrůvku, zjistil, že pod ním není skutečně nic) - zvlášť, když mezi jednotlivými hracími poli byly až desetimetrové rozestupy. Některá pole se lehce chvěla jako v zemětřesení, jedno ze vzdálenějších přetékalo vodou ze skrytého potůčku, který ve stříbromodrém vodopádu padal do temnoty, jiné ostrůvky nebyly nic než kus hustého lesa vytrženého z Hvozdu. "Smíš začít, drowe. Nakolik si rozumíš s kočkami?" usmála se Paní a za drowem se objevil třímetrový bílý tygr. Nádherný, vznešený - a rychlý jako myšlenka. Tygr ze severních částí Hvozdu, šelma pověstná svou nezranitelností a inteligencí. "Pokud přežiješ, smíš hrát," usadila se Paní na mechem obrostlý pařez, jako by to byl (a pro tuto hru to také byl) trůn. Letmo se ohlédla po ostatních postavách a na tváři se jí objevil úsměv - ostatní si svůj boj o život teprve vychutnají. taková byla pravidla hry.

Mivka, vloženo 22:15:33  30. 05. 2007
	Mivka se nepatrně usmála. Naposled stála pod Viperovýma nohama, jenomže její přístřešek jí kamsi uletěl. Zaškaredila se na všechny šachisty, přitáhla si plášť těsněji k tělu a začala pomalu couvat do rohu tyrkysové šachovnice. V koutcích je mivkám nejlépe.

Leitrea, vloženo 21:17:25  30. 05. 2007
	"Ne, to se mi vůbec, vůbec nelíbí. To by nefungovalo. Jak byste si dělili barvy? Tyrkysová, tyrkysová, tyrkysová a jedna růžová miv-figurka? Na celotyrkysovích polích. A vůbec, ve srovnání s ostatními jsem moc silná figura. Jsem vlastně předem vítězná, takže to není žádná hra, takže není co hrát, čili hrát nebudete. To je nápad, co?" dala se Dášenka do couvání, ale úsměv neztratila

Hank, vloženo 21:28:43  28. 05. 2007
	"Paní a co šachy ve třech? Pokud to tedy přítel Drow zvládne,"dodala trochu skepticky.

Vever, vloženo 20:03:02  28. 05. 2007
	Dříve, než stačila Ekyelka odpovědět, začala z rohu pole f6 rašit máta a během mrknutí oka se rozšířila do hustého koberce pokrývajícího ještě tři sousední pole, s růžovými kvítky půvabně kontrastujícími s tyrkysovými listy. "Abys věděl, co si myslím o tvém nápadu s šachovými figurami," ušklíbla se Echis drowovým směrem, "a taky o pravých úhlech."

Hallorn, vloženo 22:39:00  27. 05. 2007
	"A co šachy? Máme jenom šest figur ale o to budou zajímavější." Drow pokynul trávě, listí a kamenům. Mezi ním a Ekyelkou se rozvinulo šedesát čtyři světlých a tmavých polí, zachovávajících ovšem přísně tyrkysový kolorit. (Drow si potrpěl na vysokou výtvarnou úroveň všeho, co dělal. Ekyelka si všimla, že mu hrdlo zdobí podobný řetízek jako má sama, ale zatím bez stříbrného uzlu.)

Ekyelka, vloženo 20:13:28  27. 05. 2007

Jenže skupinka si neuvědomovala, že jsou ve Hvozdu. A ten, jak známo všem, kdo měli to štěstí a Paní se nad nimi slitovala (a tedy je nechala téměř v neporušeném stavu), má vlastní pravidla. Navzdory magii, čarám i zaklínání, či jakými silami to všichni přítomní vládli, se Hvozd opět stal tyrkysovým - zelená a modrá se prolínaly v mnoha podivných odstínech, z nichž mnohé měly hloubku mořské propasti či nebeské klenby. Jediným zářícím bodem v tyrkysovém šeru byl trojitý uzel ze stříbrného drátu, kterýž přivěšek zdobil hrdlo vyčkávající Paní. A ta se vůbec nebavila - spíš nudila.

Leitrea, vloženo 13:54:05  27. 05. 2007
	Dášenka nechala na chvíli působit své vnitřní teplo a za chvíli (pár tisícin vteřiny) se z ní začaly sesypávat kousky zeminy a u jejích nohouu se začaly seskupovat do jakéhosi hradu, ke kterému se postupně přidávala trojitá zeď, bahno ve vodním příkopu a maličtí hlinění feudálové. Ušklíbla se na výstřední skupinku. Jak výstřední smysl pro humor mají některá místní monstra...vlastně všechna...

Vever, vloženo 10:37:42  27. 05. 2007
	Echis se pobaveně usmála na skupinku, po Viperově zásahu pocákanou blátem od hlavy k patě. Až k ní naštěstí nic nedolétlo.

Vipero, vloženo 21:49:35  26. 05. 2007
	Vipero zlehka mách křídly. (z lehka... dalo by se to přirovnat tlaku sopky) a byl hned ve vduchu. "Co to bylo?" Zeptal se směrem dolů.

Imeolla, vloženo 18:49:36  26. 05. 2007
	Imeolla se ušklíbla. Na chvíli se jí v tváři ukázal zmatek... není divu. Možná až moc dlouho byla doma v Podtemnu. Usmála se na Dášenku. Pak pružně vyskočila na pařez a začala o jeho okraje otírat bahno z bot. Přitom po očku sleduje bytost uprostřed velkého jezírka.

Vever, vloženo 13:25:08  26. 05. 2007

Najednou se odnikud začala sbírat hustá bílá mlha a zahalila celou skupinku do neprůhledného oblaku. Kolem se začala šířit intenzivní vůně vlhké hlíny a Vipero po chvilce zjistil, že je zabořený až po kotníky do změklé země. Když se mlha rozptýlila, ukázalo se, že země okolo je protkaná potůčky a jezírky, po jejichž okrajích se začíná rozrůstat sítina a suchopýr. A na ostrůvku uprostřed největší tůňky sedí Echis a s poněkud nepřítomným úsměvem se dívá na shromážděné bytosti. "Myslím, že právě tohle ti tu chybělo, Paní" ozve se všem v hlavách "ale nemusíš mi děkovat, udělala jsem to ráda."

Felix, vloženo 01:04:44  25. 05. 2007
	Paní se nebaví. ta tak prostě žije. a to mluví za všechno.

Hank, vloženo 00:55:01  23. 05. 2007
	"Hm, zajímavě se tu bavíš, Paní."

Leitrea, vloženo 22:19:55  20. 05. 2007
	Dášenka, která byla na klimatické změny velmi citlivá, sebou zavrťela a trochu se zamračila. Co jí asi čeká? Co se jí všechna ta divná stvoření-každé zvlášť-snaží říct? No nic. Nakonec to možná bude přece jen zábava. A švihla ocasem (který na jejím těle náhle vyrostl)tak důrazně, až se začaly sypat drobná kvítka a útroby alergiků. "Co bude teď? Už se těším..."

Zpět