Místnost

Archeologie

Jeskyně Býčí skála se nalézá v jižni části Moravského krasu a je součástí rozsáhlého podzemniho jeskynního systému. Přijdeme k ni, jestliže z údolí řeky Svitavy odbočíme u Adamova do malého údolíčka s Křtínskym potokem, které se nazývá Josefské údoli. Asi po 5 km cesty v krásném přírodnim prostředí se údolíčko rozšiřuje, vytváří malou planinku, na jejíž levé, severovychodní straně vyčnivá ze zalesněného úbočí mohutná a rozeklaná skalni stěna. Otvory v ní je možno proniknout do podzemního bludiště chodeb jeskyně Býči skály. Nizká vstupní chodba, která poněkud klesá pod úroveň údolí a od níž odbočuje další chodby do vlastních prostor Byči skály, ústí do prostorné dutiny. Tato "předsíň" je asi 50 m dlouhá, zhruba 20 m široká a 12-16 m vysoká. Denní světlo a sluneční paprsky pronikají do předsině otvorem ve skalní stěně, zvanym "okno", čímž se zde vytváří zvláštní tisnivá nálada. Místnost má od 20:03:07  13. 12. 2001 pronajatou Michal. Spolusprávce: Mordomor. Rodvaha.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Adhil, vloženo 14:22:42  24. 09. 2015

http://phenomena.nationalgeographic.com/2015/09/23/oldest-decapitated-head-in-new-world-found-in-vogue-pose/?utm_source=Facebook&utm_medium=Social&utm_content=link_fb20150923ph-head&utm_campaign=Content&sf13435357=1 Nejstarší známá dekapitace, 9 000 let, Brazílie. Byla nalezena hlava mladého muže, zvláštně přikrytá odseknutýma rukama (viz článek). Bohužel se neví, jestli došlo k setnutí post mortem či zda to byla příčina smrti, ale podle forenzní analýzy jde poznat, že nešlo o pohřeb kostí, ale čerstvě uťatých částí těla.

Adhil, vloženo 09:46:13  24. 09. 2015
	Oui.

Tinne, vloženo 14:02:42  18. 09. 2015
	Muzejníci vyzvedli z Ohře obří ulity z druhohor, dolovali je hodiny Zdroj: http://usti.idnes.cz/amoniti-z-ohre-v-muzeu-usti-nad-labem-dv5-/usti-zpravy.aspx?c=A150918_115912_usti-zpravy_alh

Nimitz, vloženo 15:24:18  10. 09. 2015
	V Africe objevili nový druh člověka. Velký objev udělali malí odborníci

Arenga, vloženo 11:47:24  04. 09. 2015
	pro třetí století? hmmm, obávám se, že se pohybujeme na poli velmi děravých pramenů, které se můžeme snažit zalátat různě věrohodnými hypotézami zejména pro tu střední Evropu si prakticky musíme vystačit jenom s nějakou tou letmou zmínkou

verlit, vloženo 09:03:11  04. 09. 2015

Fakt nádherné! Tak mě teď napadá - jak to vlastně bylo s výrobou takových nádherných, zdobných předmětů. Vyráběly se "na zakázku" - v tom smyslu, že někdo zaplatil řemeslníkovi a chtěl, aby pro něj udělal takový a takový předmět. Nebo si je řemeslníci vyráběli s nadějí, že je pak někomu prodají? A suroviny si dodával ten, kdo výrobu objednal nebo je nakupoval řemeslník? (Asi občas kombinace obojího, hádám, ale stejně by mě zajímalo, co o tom víme)

Tinne, vloženo 08:46:29  04. 09. 2015
	To je krása, a ta jantarová vřetánka, a vůbec nádhera!

Adhil, vloženo 22:27:12  03. 09. 2015

Já jsem se i díval, jestli to není nějaký apríl nebo tak, ale není. Syrské sklářské dílny by tohle bez problémů vyrobily, to ano, ale stav dochování je extraordinérní. Ale dočetl jsem se, že v tom pomořanském Czarnowsku je takových zcela výjimečných hrobů několik, asi to bylo nějaké posvátné pohřební místo gótských králů. Viz tady ten článek, některé obrázky jsou dechberoucí: https://www.academia.edu/10910199/Z%C5%82oty_wiek_Czarn%C3%B3wko_w_okresie_wp%C5%82yw%C3%B3w_rzymskich_i_w_okresie_w%C4%99dr%C3%B3wek_lud%C3%B3w_Golden_Age_Czan%C3%B3wko_during_the_Roman_Period_and_the_Migration_Period

Legacek, vloženo 22:02:01  03. 09. 2015
	No tak to je neskutečné! To vypadá, jako by jí právě vyrobili.

Tinne, vloženo 17:01:10  03. 09. 2015
	Ta je jako živá! A našli i skarabea, to je stejně zvláštní, jak čile se obchodovalo v tak dávné době.

verlit, vloženo 11:56:17  03. 09. 2015
	Ta je překrásná! Neuvěřitelné, že se dochovala v takovém stavu.

Adhil, vloženo 11:33:13  03. 09. 2015
	Článek: http://www.tvn24.pl/pomorze,42/archeolodzy-znalezli-szklana-rybe-w-czarnowku,573781.html

Adhil, vloženo 11:32:48  03. 09. 2015
	Viděl jsem leccos, ale přesto znovu a znovu nestačím někdy zírat :-) V Polsku se našel hrob Gótské šlechtičny ze 3. stol., který byl narvaný luxusními předměty z Římské říše. Mezi nimi...ryba rybička z nějaké syrské sklářské dílny, díky dobrému uložení dokonale dochovaná. To je prostě naprostá, naprostá nádhera.

Nimitz, vloženo 08:47:55  29. 08. 2015
	Hrob po 1000 letech vydal vzácný šperk. V Česku se takový ještě nenašel

Adhil, vloženo 21:09:41  25. 08. 2015
	Předpokládám, že se ukázal při prvním očištění koroze a při plošné aplikaci tanátu by se ztratil, tak ho obkreslili, jak říkáš. Znám výsledek a okolnosti nálezu, nikdy jsem ale vlastně nepřemýšlel nad tím, jak to přesně konzervovali, až teď.

Hallorn, vloženo 21:01:21  25. 08. 2015
	Tyjo... A ten nápis takhle vyskočil sám po přetření tou příslušnou chemikálií, nebo to prostě "vybarvili" kolem písmen?

Adhil, vloženo 14:53:28  25. 08. 2015
	Tady je třeba hezký příklad jiného postupu, kdy se na části čepele použili dražší metody konzervace jinými látkami. Nejsou tak odolné jako tanát, proto je nepoužili všude, ale právě díky nim vynikl nápis +ulfberht+ na tomto výjimečném raně středověkém meči z Olomouce (Meče Ulfberht jsou zvláštní fenomén na dlouhé povídání :-)

Adhil, vloženo 14:50:48  25. 08. 2015

Hallorn: Jo, pardon, reagoval jsem na Meridion. Jak říkáš, možnosti by byly, ale on tanát kromě konnzervace ten předmět jako by zpevňuje. Ten náramek by se při podobných úpravách už asi rozpadl. Tady je to ve zkratce shrnuto, pro čištění se používají ještě jiné metody, než co popisují oni. Oblíbená je třeba pískovačka. Jen ten ilustrační obrázek je takový divný, hlavně ten železný nožík. Archeolog konzervátor by to takhle moc nezprasil. Na to, že je to tak krásně zachovaný kus železa, tak finální podoba nic moc, to se většinou dělá jemněji: http://www.tribotechnika.sk/tribotechnika-22013/tanatovani-a-stabilizace-koroznich-produktu-zeleza.html

Hallorn, vloženo 13:35:35  25. 08. 2015

Adhil: Je mi jasné, že rez jde do hloubky a muselo se to něčím napustit. O tom žádná. Myslel jsem to tak, že by se nakonzervovaný předmět následně po povrchu setřel vlhkou vatou a tím by se odstranila ta lesklá povrchová vrstva, která tomu dodává vzhled lejna. Což samozřejmě vychází z předpokladu, možná mylného, že ten tanát je rozpustný ve vodě i poté, co reaguje se železem. To samozřejmě nemůžu vědět. Osobně mám zkušenost jen s konzervací pravěkého dřeva a kostí, což je úplně jiná písnička.

Arenga, vloženo 12:37:02  25. 08. 2015
	Meridion: jo, to u pergamenu taky, viz proslulé růžové listiny českého korunního archivu...

Zpět