Místnost

Archeologie

Jeskyně Býčí skála se nalézá v jižni části Moravského krasu a je součástí rozsáhlého podzemniho jeskynního systému. Přijdeme k ni, jestliže z údolí řeky Svitavy odbočíme u Adamova do malého údolíčka s Křtínskym potokem, které se nazývá Josefské údoli. Asi po 5 km cesty v krásném přírodnim prostředí se údolíčko rozšiřuje, vytváří malou planinku, na jejíž levé, severovychodní straně vyčnivá ze zalesněného úbočí mohutná a rozeklaná skalni stěna. Otvory v ní je možno proniknout do podzemního bludiště chodeb jeskyně Býči skály. Nizká vstupní chodba, která poněkud klesá pod úroveň údolí a od níž odbočuje další chodby do vlastních prostor Byči skály, ústí do prostorné dutiny. Tato "předsíň" je asi 50 m dlouhá, zhruba 20 m široká a 12-16 m vysoká. Denní světlo a sluneční paprsky pronikají do předsině otvorem ve skalní stěně, zvanym "okno", čímž se zde vytváří zvláštní tisnivá nálada. Místnost má od 20:03:07  13. 12. 2001 pronajatou Michal. Spolusprávce: Mordomor. Rodvaha.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Adhil, vloženo 12:13:19  25. 08. 2015
	Bronz, měď, zlato, stříbro, všechno koroduje více méně po povrchu, často je ta patina i prospěšná a předmět chrání. Ne tak železo, oxidace železa jde do hloubky a doslova požírá předmět jako plíseň. Samozřejmě záleží na půdních podmínkách, někdy koroze nepronikne hlouběji ani na pravěkých železech, někdy se najdou renesanční kusy rozežrané na prach.

Hallorn, vloženo 11:48:16  25. 08. 2015
	Adhil: Myslím, že trusný vzhled způsobuje hlavně ten nepřirozený lesk. Kdyby tak šel konzervant na povrchu jemně setřít vlhkou vatičkou... Ale to je asi scifi, co? Pak už si leda pohrát s osvětlením a s instalací (třeba svisle a ne vodorovně). Každopádně držím palce!

Meridion, vloženo 11:22:39  25. 08. 2015
	Díky za poučení. Já myslela, že u kovových předmětů je zkorodovaný především povrch a jádro zůstalo zachováno. U textilu byly bohužel i takové konzervátorské úpravy, které se z dlouhodobého hlediska ukázaly jako škodlivé.

Adhil, vloženo 08:53:46  25. 08. 2015

To není barva, to je nějaká tanátová úprava povrchu. Jsou různé metody konzervace železa, obecně je u archeologických nálezů problém se stavem dochování. I předměty, které jsou výjimečně dobře k poznání a na první pohled se zdají být kompaktní by začali po vyjmutí z půdy a vyschnutí velmi rychle podléhat zkáze. Nitro takového předmětu, jako je ten náramek, bude ošetřené, aby se koroze dále nešířila, ale nejspíš to bude jen železné jádro a kompaktní rez. Tanát to pak drží pohromadě a chrání před pronikáním koroze. Takže to dost dobře odstranit nejde a navíc by to nevypadalo o moc líp, při tomhle stavu dochování. Možná by se to dnes udělalo trochu jemněji, ale vlastně ne o moc výrazněji. Ono je vůbec dobré, že se tam zachovaly a konzervátoři zachránili ty pečetítkové konce. Viděl jsem nálezy, kdy v hrobu vedle válečníka ležela naprosto nádherně viditelná sekera, s jasně zřetelným tvarem, při pokusu ji zachránit ale skončila jen jako hromádka rzi a prachu. Archeologie je někdy depresivní, člověk se naplno dotýká pomíjivosti věcí. Jinak konzervátorské zásahy jsou v archeologii mazec, když se dostanete před 50. léta. Nádoby lepené tvrdým cementem (takže jakékoliv opravy jsou brutální zásah), kosti potírané silným lakem (takže moderní přírodovědné analýzy jsou zhola nemožné) atd.

Arenga, vloženo 23:12:49  24. 08. 2015
	ony i starší konzervátorské metody u papíru a knih jsou někdy labůžo - viz třeba naše nejstarší matrika v archivu, což je oddací matrika Razové od roku 1571. Konzervováno za války, té druhé. Tak na tom při exkurzích ukazujeme, jak se to teda dřív dělalo a dneska už nedělá.

Meridion, vloženo 15:27:36  24. 08. 2015
	To je natřené nějakou barvou? Nešla by z toho v rámci nové konzervace/restaurování opatrně sundat? Já nad staršími konzervátorskými metodami u textilu také někdy vzdychám (např. důkladné podšití, takže není možné prozkoumat rubovou stranu), na druhou stranu pořád lepší, než aby se to za pár desítek let od nálezu bez péče rozpadlo.

verlit, vloženo 15:16:28  24. 08. 2015
	Nooo...trošku. Ale krásné! :-)

Adhil, vloženo 15:04:35  24. 08. 2015

Pár vět o těžkém údělu archeologa, který chce prezentovat naše archeologické dědictví: Jak asi víte, mám na starosti přípravu nové expozici v nově budované vstupní budově archeoparku Chotěbuz-Podobora u Českého Těšína. Chotěbuz je významným archeologickým nalezištěm, je to krásně zachované slovanské hradiště, s mohutnými valy a příkopy a obecně jedno z nejlépe prozkoumaných u nás. Když ale Slovani na lokalitu někdy v 8. století přišli, tak tu ještě byly patrné zbytky mnohem staršího opevnění, které využili a zvětšili. Hradiště totiž vybudoval už na přelomu doby bronzové a železné lid lužické kultury, někdy kolem roku 900 př. n. l. Je pravda, že na to, jak je lokalita výrazná v terénu, tak zdejší nálezový fond není nijak extrémně bohatý. Pravěké nálezy hodně překryly slovanské aktivity, Slovani sami tu sice nechali zajímavé předměty, ale o něco méně luxusních, než bychom čekali. Místní elita se asi v době ohrožení hradiště stáhla hlouběji na území kmenového svazu kolem hradiště v Lubomi a šperky a luxusní výrobky si vzala s sebou. Něco tu tedy máme, ale oproti jižní Moravě je to slabota. No, ale teď chci mluvit o starším, pravěkém osídlení. Lid lužické kultury přešel do doby železné a je jednou z kultur, která ve starší době železné, neboli halštatské, na našem území počala železo produkovat. Chvíli ale trvalo, než se stalo běžnější záležitostí. Zdá se, že v první fázi bylo železo vyhrazeno pro elitu a ta si jeho tajemství možná držela jako záruku svého postavení. Každopádně na počátku doby železné nacházíme stejně často jako železné nástroje také železné šperky. A právě na Chotěbuzi se podařilo jeden takový krásný šperk podařilo najít. Jde o masivní náramek/nápažník s konci tvaru pečetítek, dvakrát točený. Ideální předmět pro propagaci, řeknete si. Jako nachystaný pro tisk na brožury a reklamní předměty, řeknete si. Každá významná lokalita u nás má to svoje echt, ten svůj symbolický nález. My tedy máme ještě další věci, na jednom z nich jsou postaveni naši noví maskoti, ale to je zatím tajemství. Nicméně tento předmět, v mých očích krásný, má jeden drobný handicap. Našel se už na konci 80. let a byl důkladně nakonzervován, aby to skoro 3000 let staré železo dále nekorodovalo. Jak má ale člověk něco takového prezentovat seriózně veřejnosti, když už i odborní kolegové z toho mají legraci. Tak já nevím...taky v tom vidíte to lejno? https://www.dropbox.com/s/t1ckusl0zpums44/09.jpg?dl=0

Adhil, vloženo 19:53:57  22. 08. 2015
	Dekuji. Rad budu diskutovat, mesta, to je moje :-)

Hallorn, vloženo 09:52:25  22. 08. 2015
	Pěkný článek. Díky.

Adhil, vloženo 09:27:16  21. 08. 2015
	Jeden můj článek z konference Forum Urbes Medii Aevi, která se konala v Uničově v roce 2013. Takové základní srovnání vzniku měst Litovle a Olomouce. (a ano, konference se konala v roce 2013, sborník má vročení 2014 a reálně byl vytištěn teprve minulý měsíc) https://www.academia.edu/15068180/Komparace_zalo%C5%BEen%C3%AD_m%C4%9Bst_Litovle_a_Olomouce

Adhil, vloženo 09:50:19  14. 08. 2015
	Po dlouhé době věrohodný upírský hrob http://www.denik.cz/z_domova/obrovsky-unikat-archeologove-nasli-na-mostecku-upira-20150812-0pt6.html

Arenga, vloženo 22:11:04  13. 08. 2015
	a hodně mladí lidé - taky jsem věřila Dänikenovi každé slovo - když mi bylo tak 12-13 let

Hallorn, vloženo 09:40:50  13. 08. 2015
	Já zas myslím že takových lidí je plno. I v té fyzice, i třeba v biologii... a vlastně asi všude. Popularizační literatura je na jednu stranu skvělá a záslužná, na druhou stranu dává lidem ten falešný pocit, že tomu taky už rozumějí. A pak tu samozřejmě máme ty knížky o prostorových zářičích, starověkých kosmonautech a mimozemšťanech. A romantická, avšak nevzdělaná duše to neumí rozlišit.

Arenga, vloženo 22:04:14  12. 08. 2015

Hallorn: to je tak zoufale přesné! Já jsem se zase už několikrát vyjádřila, že zpravidla nikdo, kdo si přečte popularizační knížklu o fyzice, si o sobě nemyslí, že by fyzice rozuměl, ale mnozí, kteří si přečetli pár dílů Toulek českou minulostí, si o sobě myslí, že rozumí historii... takže asi tak Adhil: nechci zlehčovat žádnou univerzitu, ale on je fakt docela poznat rozdíl na studentech z některých univerzit - běžně k nám chodí do archivu studenti z Opavy a Ostravy, úroveň mají různou, od lidí, kteří mají opravdu seriozní zájem a docela už i slušné znalosti o tom, o čem píší diplomky či jiné práce, až po ty, co.... hm, jak to nazvat, že nemají šajnu, která bije a člověk se diví, že tihle lidi jsou opravdu na univerzitě? Občas přijede někdo z Olomouce a takový student má zpravidla o poznání či výrazně větší úroveň, a lidi, kteří jezdí z Prahy a Brna jsou skoro bez výjimky vždycky /ti, s nimiž jsem se setkala/ už někde jinde. Ale ono tohle bude asi tím, že když někdo kvůli svojí práci cestuje několik set kilometrů daleko, tak už o ten svůj výzkum má opravdu zájem a do místa určení, tedy do archivu, přichází zpravidla výrazně lépe připraven.

Hallorn, vloženo 20:52:37  12. 08. 2015
	Ale já bych si tvůj článek na FB přečetl docela rád. Slibuju že ho nebudu komentovat, protože slepáky kamarádům taky neoperuju a k filmovým trikům tam asi nic mít nebudeš :-))

Adhil, vloženo 20:50:30  12. 08. 2015
	Oui, asi tak. Trochu mě rozesmutnilo, že ten hlavní mluvčí a největší zabedněnec je studentem historie a angličtiny na opavské univerzitě, ovšem po zkušenostech z katedry nevím, čemu se divím.

Hallorn, vloženo 20:46:29  12. 08. 2015
	Budu citovat kamaráda archeologa: Nikdo se necítí kompetentní podomácku operovat slepé střevo, ale všichni se cítí kompetentní vyjadřovat se k historii.

Petd, vloženo 14:09:39  12. 08. 2015
	Adhil: to máš ještě dobré, máš to jen takhle na facebooku, mě do mailu občas chodí sáhodlouhé maily s novými převratnými převratnými teoriemi co někteří rozesílají prostě všem fyzikům na akademii či ve škole.

Arenga, vloženo 12:00:24  12. 08. 2015
	Adhil: tohle bych nebrala jako reprezentativní vzorek populace

Zpět