09:53:19
21. 04. 2025

Místnost
Archeologie
Jeskyně Býčí skála se nalézá v jižni části Moravského krasu a je součástí rozsáhlého podzemniho jeskynního systému. Přijdeme k ni, jestliže z údolí řeky Svitavy odbočíme u Adamova do malého údolíčka s Křtínskym potokem, které se nazývá Josefské údoli. Asi po 5 km cesty v krásném přírodnim prostředí se údolíčko rozšiřuje, vytváří malou planinku, na jejíž levé, severovychodní straně vyčnivá ze zalesněného úbočí mohutná a rozeklaná skalni stěna. Otvory v ní je možno proniknout do podzemního bludiště chodeb jeskyně Býči skály. Nizká vstupní chodba, která poněkud klesá pod úroveň údolí a od níž odbočuje další chodby do vlastních prostor Byči skály, ústí do prostorné dutiny. Tato "předsíň" je asi 50 m dlouhá, zhruba 20 m široká a 12-16 m vysoká. Denní světlo a sluneční paprsky pronikají do předsině otvorem ve skalní stěně, zvanym "okno", čímž se zde vytváří zvláštní tisnivá nálada.

Místnost má od 20:03:07  13. 12. 2001 pronajatou Michal. Spolusprávce: Mordomor. Rodvaha.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit



« ««   20   »» »

Nimitz, vloženo 21:24:47  11. 09. 2013

Archeologové objevili u Břeclavi hrob dávného bojovníka s cenným mečem

Adhil, vloženo 10:22:50  05. 09. 2013

No, hádám, že podle vztah k ostatním kulturám, podle různých vzorců procházejících napříč hmotnou kulturou - dřív se hodně řešila i antropologie, tvary lebek atd., ale to už je myslím překonané.

Hallorn, vloženo 13:54:27  04. 09. 2013

Díky. A jak se to vlastně pozná, že taková kultura se šňůrovou keramikou je indoevropská? Z čeho na to lze usuzovat?

Adhil, vloženo 11:55:04  04. 09. 2013

No, možná se tu od někoho objeví povolanější odpověď, jak říkám, z pravěku už jsem vypadl (a nakonec, z archeologie mám pouze bakalářské studium). Pokud si ale dobře vybavuji, tak u spousty kultur lze sledovat jejich vzájemné ovlivňování, podobnosti, nezřetelné hranice přechodu a tak dále. Podle těchto různých indicií, někdy se k tomu přidává i studium kostěných pozůstatků, se usuzuje, že už v eneolitu se objevují v Evropě indoevropané. Třeba taková kultura se šňůrovou keramikou se považuje za indoevropskou (snad už to není překonané). Z mladší doby, třeba z doby bronzové, je dobré si uvědomit, že už máme psané záznamy z jihu Evropy. Na Balkáně se v té době už pravděpodobně mluvilo protořečtinou a víme, že ten lid tam už nějakou dobu existoval. Nebo třeba Mykéňané, tvůrci té civilizace se dostávají do Evropy ve stejné době jako naše eneolitické kultury.

Nevíme přesně jakým jazykem hovořili, ale možná bychom zjistili, pokud je hypotéza o indoevropštině správná, že si rozuměli na překvapivě velkém území. Možná, že by nám základní slova (matka, otec, den, noc atd.) zněla překvapivě povědomě. Pokud jde o zvyky, náboženství a podobně, tak samozřejmě zase můžeme čerpat jen z omezených zdrojů a leccos si musíme domýšlet, byť třeba doba bronzová už je relativně bohatá na doklady kultu a kultovní činnosti. No, a právě některé (!) podobnosti ukazují, že se ty kultury napříč Evropou ovlivňovaly navzájem. Že z těch hlavních center vzešel nějaký kulturní motiv, který zřejmě nahrával duchu doby (to znamená například to, že v celé Evropě lze hádat, podle některých nálezů, na přechod od kultu úrody ke kultu válečnickému) a jako jakési vlny se šířil Evropou. Tak například na Krétě vzešel motiv labrysu, dvoubřité sekery, který zároveň symbolizuje býka, zároveň mužský princip, rohy - no, prostě komplikovaná symbolika. V různých obměnách to pak prochází Evropou, přes Balkán, karpatskou pánev a i k nám. Obecně třeba v karpatské pánvi, na jihu Slovenska, v Maďarsku a tak, se v době bronzové nachází věci hodně inspirované archaickým Řeckem, či dokonce odtamtud importované - no, a pak už je to jenom kousek na druhou stranu Karpat, do dnešní ČR. Další zajímavý příklad je motiv Bohyně matky, Kybelé, atd. Ten vzešel někde v Anatolii, její kult se tam pak rozvíjel v podstatě až do křesťanství. A zase jako v takových vlnách prošel Evropou - a tak máme idoly Magna mater i ze Slovenska, nějaké náznaky u nás atd. atd. Nejde samozřejmě říci, že by existovaly nějaké ostré hranice v těch kultech, že by to bylo jako dnešní náboženství. Dřív se třeba hledala vyloženě antagonie toho mužského (labrys, býk, síla v boji) a ženského (matka, bohyně, plodnost), ale ono to spíš všechno prochází různými syntézami, ovlivňováním, spojováním atd.

Takže: Víme toho bohužel dost málo. Nikdy se nedozvíme, jaké konkrétně mýty si tu vyprávěli, jakými jazyky hovořili, atd. Leccos ale můžeme hádat a aspoň základní rámec toho, že se zdejší kultury nepohybovaly v kulturním vzduchoprázdnu máme.

Hallorn, vloženo 11:16:38  04. 09. 2013

Lépe se zeptám: Jestli lze některou existující kulturu považovat za přímé následníky těchto "před-halštatských" kultur? Jestli můžeme formulovat hypotézu, jakým jazykem hovořili, jaké měli náboženství, zvyky a podobně. Nebo jestli máme jenom stanovené kategorie (unětická, věteřovská, středodunajská mohylová...) podle hmotných pozůstatků a podrobnosti se neví.

Adhil, vloženo 23:08:11  03. 09. 2013

Samozřejmě :-) Únětická, nepletu-li se - už jsem z toho trochu vypadl, přeci jen se teď pohybuji dost mimo dobu bronzovou, ale ty sekyrky by měly únětické kultuře dost přesně odpovídat, i ty noppenringy.

Hallorn, vloženo 20:04:39  03. 09. 2013

Co zde byla tenkrát za kultura? Ví se to vůbec?

Nimitz, vloženo 15:25:14  03. 09. 2013

V půdě rozryté prasaty našel učitel u Litoměřic tisíce let starý poklad

Meridion, vloženo 14:49:19  22. 08. 2013

to je spíš na :-((((

Tinne, vloženo 11:14:08  22. 08. 2013

Nemám slov ... :-)
Vandalové v Egyptě vyplenili muzeum a spálili mumie. Přežilo 5 procent exponátů
http://art.ihned.cz/umeni-a-design/c1-60468080-vandalove-v-egypte-vyplenili-muzeum-a-spalili-mumie-prezilo-5-procent-exponatu

Nimitz, vloženo 13:57:58  30. 07. 2013

Parkoviště, kde spočíval Richard III., vydalo tajemnou rakev v rakvi

Ginny, vloženo 07:57:15  27. 07. 2013

Já mám jeden nehistorický, krutě současný pohled na to, proč by měli mít zemědělci lovce pořád v úctě - ono když se pinožíte za pluhem, modlíte se o správný poměr deště a slunce... a pak na vaše těžce vydobyté políčko nakráčí stádo divočáků a všechno vám zničí, je fajn mít poblíž někoho, kdo z nich na oplátku udělá klobásky ;-)

Nimitz, vloženo 19:00:54  26. 07. 2013

trochu vpadnu do diskuze s něčím jiným, ale tohle je opravdu pěkný nález

Scythian Gold. Pectorale from Tolstaja Mogila, Kurgan. 4th century BCE.
http://7.asset.soup.io/asset/4714/8407_9bda_858.jpeg

Merlkir, vloženo 16:27:52  26. 07. 2013

Nevím jestli to není ten dokument, o kterém psala verlit, ale tahle série (myslím že to je BBC) se tématu přechodu od L/S k zemědělcům věnuje dost pěkně.

Stories from the stone age

Adhil, vloženo 08:43:05  26. 07. 2013

Možná, že to tak je, že se měnilo pojetí toho nejúspěšnějšího atd. Na druhou stranu je zajímavé, že, co si tak vybavuju z hlavy, mnohé kultury měly v sobě ještě do historických časů obsaženy velkou úctu k lovu, síle proti zvířeti, zkrátka takové "paleolitické hodnoty." Známe to z Blízkého východu, kdy je tradičním ikonografickým motivem král na lovu (nejčastěji lva), v plném majestátu. Známe to i od Řeků, kdy navzdory všem předpokladům držela jejich civilizace založená na zemědělství, městech, obchodu a řemeslech, ve vysoké úctě Artemidu, bohyni lovu. Vlastně ještě na sklonku antiky a začátku středověku přetrvával u Germánů zvyk, či obřad, že pro přechod od chlapce k muži musí mladý bojovník vlastnoručně ulovit pratura.

Možná tedy, že některé hodnoty měly tak hluboké kořeny, že je ani změna životního stylu nevykořenila. Moderní člověk vznikl před nějakými 280000 lety, po většinu té doby se věnoval lovu a životu v malých, kočovných tlupách. První zemědělci se objevují až někdy před cca 10000 lety, to je vlastně dost malý zlomek té doby, co se člověk našeho druhu prohání po světě.

verlit, vloženo 08:10:01  26. 07. 2013

Mimochodem, samozřejmě je možné, že už mi pamět neslouží, ale fakt mám dojem, že za mých mladých let se to ve škole podávalo tak, že přechod na pastevectví a zemědělství byla báječná vychytávka, ze které byli všichni nadšení a odvázaní :-)

verlit, vloženo 07:39:06  26. 07. 2013

Já jsem to myslela hlavně tak, že ti, kdo byli zvyklí, že jsou nejúspěšnější v tlupě a vlastnosti, které definovaly pravděpodobnost takového úspěchu, se měnily (a někdy byly i v přímém rozporu).
Najednou měli mnohem větší šanci na úspěch ti, kdo bývali outsidery a naopak. To určitě muselo nějak poznamenat vnímání daného společenství, ne?

Adhil, vloženo 21:56:00  25. 07. 2013

No, to je otázka, nakolik to byl kulturní šok - vidím to spíš tak, že to byl velmi pozvolný proces, některé nálezy tomu nasvědčují, stejně tak některé etnografické paralely. Lovci se víc a víc stávali sběrači. Zjistili, že když tady vykácí kousek lesa a budou bránit plevelu v přístupu, tak tady ta rostlina, která se dá rozemlít na mouku, bude mnohem lépe prosperovat. Aha, ono to jde i sázet a pěstovat - a každá generace vypěstovala trochu víc, až konečně začali vytvářet přebytky a mohli si obilím navíc dovolit platit toho nejšikovnějšího ve vesnici, aby vyráběl jen hrnce a neživil se na poli. Hm, ale obilí produkujeme už hodně, chtělo by to někoho, kdo to bude organizovat - ten nejchytřejší z nás. Jistě, ten potřebuje své muže. Ano, ten potřebuje ústřední budovu, kde to obilí bude hlídat a přerozdělovat - a máme tu palácovou ekonomiku a první státy Předního východu :)

Nebo ještě jinak, je dost možné, že první začala fáze přechodu k většímu pastevectví - raději domestikace zvířat, než jejich lov.

Zajímavé také je, že tím, jak to byl postupný proces, tak nebyl všude homogenní - tedy, že v době, kdy se na Předním východě už nějaké to století vesele rolničilo, tak naše končiny to váhavě zkoušejí taky. Potkávali se snad lovci, žijící "po staru" se zemědělci? Byly to jiné kultury, jiné světy? Nebo se prostě další generace lovců sama rozhodla, že si zachová víru a umění rodičů, ale už ne jejich styl života? Spousta otazníků, spousta možných představ o oné době. Pořád se ale i dnes hovoří o neolitické revoluci, a to se mnohé tyto starší ideologické zabarvené koncepty opustily - holt vědci tak nějak cítí, že to byla změna vskutku zásadní a revoluční.

verlit, vloženo 21:38:23  25. 07. 2013

To je fakt zajímavé. Musel to být taky kulturní šok - nic z toho, co dřív definovalo úspěšného muže, už neplatilo. Nějaký čas všechno muselo vypadat horší, než kdy bylo.
V tom dokumentu uváděli, že podle jejich teorie to byl jeden z důvodů pro megalitické stavby - snaha "udobřit si bohy", aby se všechno vrátilo do starých kolejí.

Adhil, vloženo 20:45:17  25. 07. 2013

Navíc ještě ten faktor, že lidi najednou začali žít na jednom místě, tedy de facto celý život ve vlastní špíně, čehož byli jako lovci a sběračí ušetřeni.

Slyšel jsem to při studiu několikrát, mezi archeology které znám je to bráno jako zajímavý fakt - ukazují na to kosterní pozůstatky. Těch máme z tohoto hlubokého pravěku samozřejmě relativně málo, ale přesto se zdá, že to tak je - menší vzrůst, nižší věk dožití, mnohem zkaženější a obroušenější zuby, křivice a podobně, atd. atd. Jeden paleolitik to na přednášce oglosoval tak, že z hlediska životní pohody byl přechod k zemědělství a postupné budování vysoce organizovaných civilizací ten nejhloupější nápad, jaký kdy člověk dostal :)

« ««   20   »» »

Zpět



Fantasy a Sci-fi: Taverna
© Jirka Wetter, jeremius@fantasy-scifi.net
, 2001 - 2005
Design: Rinvit, Jeremius
Na textech se podíleli Pavel Džuban a Toomz
URL: http://fantasy-scifi.net/taverna/taverna.php