 |
K tomu sarkofágu jsem dělal rychlý komentář na jednu FB skupinu o vědě, tak kopíruji (je to vzato hodně obecně):
Rozhodně je to pozoruhodný objev, snad největší sarkofág, jaký byl kdy v Egyptě objeven. V první řadě co to není: Určitě to není hrobka nějakého tajemného faraona či lidi požírajícího velekněze z dob největší slávy a moci starého Egypta. Jednoduše proto, že ta hrobka pochází z ptolemaiovského období. To trvalo od smrti Alexandra Velikého a uzurpování egyptské části jeho říše jeho věrným velitelem Ptolemaiem, tedy od roku 323 př. n. l., do smrti Kleopatry VII. a připojení Egypta k Římské říši v roce 30 př. n. l. Sarkofág má být, podle vrstev, někdy z počátku tohoto období a je to mimochodem unikát i v tom, že vzhledem k bouřlivým dějinám a přestavbám Alexandrie se v ní mnoho neporušených starověkých památek nenalézá. Jsou navíc náznaky, že nebyl nikdy otevřen, což z něj činí velkou vzácnost, neboť většina bohatých starověkých hrobů byla vykradena.
Kdo by v takovém sarkofágu mohl být? Nepochybně někdo významný, je to mimořádné řemeslnické dílo, které se vymyká tehdejším standardům. Ptolemaiovské období spadá do epochy tzv. helénismu, kdy řecká kultura dominovala východnímu středomoří. S tím jistě souvisí i ona hlava sochy nalezená taktéž v hrobce - i laik pozná, že se jedná o kousek spíše řecké provenience, než domácí egyptské tradice. V hrobce by tak mohl být pohřben někdo, kdo by v případných milodarech nesl krásný příklad řecko-egyptské kulturní synkreze. Byl-li to nějaký vysoce postavený člověk ptolemaiovské říše, snad dokonce člen vládnoucího rodu, pak to byl původem Řek a mluvil řecky, zároveň přejímal jisté orientální zvyky své nové domoviny. Můžeme tak nalézt hezkou kombinaci umění helénského i egyptského (které bylo extrémně konzervativní a necvičeným okem je těžké například u výtvarného stylu poznat, zda jsme ještě v době faraonů, perských satrapů či ptolemaiovských králů).
Nejdivočejší spekulace začaly uvažovat o těle samotného Alexandra Velikého. To se totiž, složitým řízením osudu, neocitla ve vodách Eufratu, jak si umírající Alexandr přál, ale dokonale nabalzamované a v honosném sarkofágu se dva roky po jeho smrti objevilo v Egyptě. Nejprve v Memfisu, později prý snad v rodové hrobce Ptolemaiovců v Alexandrii. Víme, že ještě Octavianus Augustus v 1. stol. př. n. l. položil zlatou korunu na Alexandrův hrob, ale není jisté, v kterém městě to vlastně bylo. Pak se jeho hrobka z historického zřetele ztrácí...a najednou tu máme podivný sarkofág pod ulicemi Alexanderova města.
Ale nebuďme přílišní snílci, v tomhle případě je přání otcem myšlenky více, než kdy jindy. Osobně bych věřil tomu že to budě nějaký Ptolemaiovec. Členové onoho rodu ostatně byli známí tím, že ačkoliv se odkazovali na svůj řecký původ, rychle si zvykli na orientální pompéznost a božské postavení vládců Egypta. Ostatně, poslední Ptolemaiovna, Kleopatra VII., by mohla vyprávět.
Každopádně přípravy na otevření sarkofágu jsou prý v plném proudu a je doufám, prosímprosímprosímprosím, že nebude prázdný. |