12:08:52
22. 04. 2025

Místnost
Archeologie
Jeskyně Býčí skála se nalézá v jižni části Moravského krasu a je součástí rozsáhlého podzemniho jeskynního systému. Přijdeme k ni, jestliže z údolí řeky Svitavy odbočíme u Adamova do malého údolíčka s Křtínskym potokem, které se nazývá Josefské údoli. Asi po 5 km cesty v krásném přírodnim prostředí se údolíčko rozšiřuje, vytváří malou planinku, na jejíž levé, severovychodní straně vyčnivá ze zalesněného úbočí mohutná a rozeklaná skalni stěna. Otvory v ní je možno proniknout do podzemního bludiště chodeb jeskyně Býči skály. Nizká vstupní chodba, která poněkud klesá pod úroveň údolí a od níž odbočuje další chodby do vlastních prostor Byči skály, ústí do prostorné dutiny. Tato "předsíň" je asi 50 m dlouhá, zhruba 20 m široká a 12-16 m vysoká. Denní světlo a sluneční paprsky pronikají do předsině otvorem ve skalní stěně, zvanym "okno", čímž se zde vytváří zvláštní tisnivá nálada.

Místnost má od 20:03:07  13. 12. 2001 pronajatou Michal. Spolusprávce: Mordomor. Rodvaha.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit



« ««   30   »» »

Merlkir, vloženo 12:55:24  10. 05. 2011

vtipná je ta hvězdosvastika. :) Docela by mě zajímalo, jestli je to výmysl autora, nebo jestli se to někde opravdu objevilo.

Kain 007, vloženo 11:56:23  10. 05. 2011

Souhlas. Z hleidska historických symbolů bez významu, jsou to moderní aplikace, které se snad jen inspirovaly. Dva propletence na druhém obrázku připomínají motivy z book of cells.

Adhil, vloženo 00:22:35  10. 05. 2011

Vesměs fantasy cetky, žádné skutečné symboly. Maximálně na druhém obrázku uprostřed se asi tvůrce inspiroval buď tzv. Taranisovým kolečkem nebo hromovým znakem Peruna, to je víceméně bez kontextu zaměnitelné. A pletenec hadů se obecně nazývá serpenta, význam se ale liší podle kultury.

Taranis 1

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/37/Rouelle_votive_wheels.jpg

Quadrix, vloženo 21:46:17  09. 05. 2011

Tato místnost mi byla doporučena jako jedna z těch, kde prý by mi mohl někdo poradit - tož nevíte náhodou někdo, co by tohle mohlo být za symboly (pokud jsou alespoň některé z nich reálné symboly...)?
1
2
3

Ageolite, vloženo 09:46:10  13. 04. 2011

Lewis Binford, jeden ze zakladatelů nové (procesuální) archeologie, zemřel 11.4. 2011.

Shadw, vloženo 16:18:47  11. 04. 2011

Teď si nevzpomenu na podrobnosti, už je to dlouho, co jsem o tom četla, ale jistý říman podnikl cestu k Baltskému moři. O téhle době máme samozřejmě mnohem více informací, ale stejně je to fascinující. Stačí, když se podíváte na mapu a zamyslíte se, po území jakých kmenů musel projít. A nemyslím si, že by všichni vítali římana s otevřenou náručí.
A jinak pokud vím, tak obchodní cesty nebyly nikdy nijak krátké. Obchodovalo se s pazourkem (u nás těch nalezišť myslím moc není, kvalitní se dovážel z Polska, něco snad i z Alp), solí, jantarem.
A to nebyla žádná odpolední procházka.

verlit, vloženo 08:10:32  11. 04. 2011

Aes: To jsem v materiálech nenašla, ale zajímalo by mě to. U staršího to mohlo být věkem, u mladšího asi ne. Ale nestudovala jsem to v detailu, ani nevím, jestli byli pohřbeni spolu nebo jestli byli pohřbeni postupně.

Ono bylo okolo celého toho nálezu dost vzrušení, protože datace a místo ho taky váže k druhé fázi budování Stonehenge, takže se v populárním tisku objevovaly nadpisy "Král Stonehege objeven" a tak podobně :-) Rozhodně udělal kariéru!

Aes Sedai, vloženo 23:17:39  10. 04. 2011

A proč vlastně oba umřeli?

Nimitz, vloženo 22:00:18  10. 04. 2011

už kdysi Štorch (samozřejmě, byl to zejména autor pro mládež, vycházející z úrovně tehdejší archeologie) psal v románu "Bronzový poklad" o našinci, který se dostal až do Egypta

Merlkir, vloženo 21:29:29  10. 04. 2011

Napiš. Jak už jsem několikrát nabízel, já ti to klidně ilustruju. ;)

Adhil, vloženo 20:51:59  10. 04. 2011

Asi v určité skupině obyvatelstva velmi běžné - máme doklady importů zboží na velkou vzdálenost. U kovolijců asi taky tak - oni museli být schopni pokrýt hodně velké území, třeba takový Ötzi zdá se cely život cestoval v Alpách, byl vybavený na vysokohorské výstupy apod.

Británie měla od nejstarší antiky pověst jako ostrov mimořádně bohatý na kovy, tak proč ne už v pravěku?

No, a ten "český" lukostřelec v Británii je známý příběh, trochu to nastiňuje, co to mohlo znamenat být součástí dnes archeologizované kultury. Možná, že elitní, válečnicko-náčelnická vrstva hodně migrovala, udržovala kontakty apod. Ono, důvody mohly být plně racionálni, obchod a výroba a třeba taky silně iracionální. Příklad ze současnosti, mormoni mají přikázáno před svatbou cestovat a šířit víru. Z historie známe spousty "kavalírských"/iniciačních cest, které se v té které době musely u elitních vrstev podniknout.

Já si kolikrát povzdychnu, jaké množství příběhu archeologie nastiňuje a nabízí, ale nesednu si a nenapíšu povídku...jednou s tím budu muset fakt něco udělat :))

verlit, vloženo 19:03:37  10. 04. 2011

No právě proto se ptám, jestli místní odborníci neví, jak moc běžné podobné dlouhé cesty ze střední Evropy v té době byly.
Na pobřeží to bylo asi něco jiného, kupecké cesty do Británie byly i v té době nejspíš známé, ale putovat doslova přes hory a doly, to už vyžadovalo hodně velkou motivaci, ne?

Merlkir, vloženo 17:40:24  10. 04. 2011

Proč by to nemohl vědět? Pokud byl schopný dojít on tam, co když někdo došel z Anglie a poptával kovové kouzelníky? ;P

verlit, vloženo 17:37:50  10. 04. 2011

Mimochodem, zajímalo by mě v té souvislosti - co vlastně mohlo přimět člověka jako tenhle lučištník, aby se vydal na tak dalekou cestu, že skončil až v Anglii?

Chápu, že někdy to byla otázka hledání nové obživy nebo kupecké cesty apod. Ale v tomhle případě je celkem zřejmé, že šlo o člověka s velmi specifickou a extrémně ceněnou schopností vyrábět kov. V Anglii to sice bylo mnohem unikátnější než ve střední Evropě, ale to přece nemohl vědět, že jo? Proč prostě nezůstal tam, kde byl?

verlit, vloženo 16:48:52  10. 04. 2011

Miluju příběhy v archeologii :-)

Přes různé odkazy a materiály jsem narazila na informace o tzv. Amesburyském lučištníkovi, nalezeném v roce 2002.

Původně mě tam zavedly odkazy, zabývající se počátkem doby bronzové a zmiňující lučištníka jako jeden z klíčových nálezů v Británii. Hrobová výbava byla extrémně neobvyklá a bohatá (včetně prvních zlatých šperků na území Británie, pokud mezitím nenašli něco staršího) a navíc bylo z předmětů zřejmé, že nejen kov užíval, ale nejspíš je i dokázal vyrábět.
To ale stále ještě nebylo všechno - v blízkosti se našel další hrob, a to mladého muže. Lučištník sám byl nejspíš muž středního věku, jeho společník byl kolem 20 let a podle analýzy kostí to byl jeho blízký příbuzný (nabízí se samozřejmě, že šlo o syna). I u něj byly nalezeny zlaté šperky (ze šesti dosud nalezených zlatých ozdůbek do vlasů v UK se tři našly u těchto dvou mužů).

Ateď to nejzajímavější - další analýzy prokázaly, že zatímco mladší muž se žil v Anglii (ačkoli hodně cestoval, vyrůstal za jihu, ale část mládí strávil na severu a ve Skotsku), jeho starší společník nepocházel vůbec z Anglie, ale ze střední Evropy. (Mluví o Alpách, ale mapa možné oblasti zasahuje až k nám, takže si mohu romanticky představovat, že pocházel z České kotliny :-)))A nikoli, že by odtamtud pocházeli jeho předci, vyrůstal tam přímo on a do Anglie tedy musel dojít pěšky a zřejmě cestoval také od jihu až na sever (možná právě díky svým raně metalurgickým znalostem).

Není to fascinující námět na příběh?

Více tady: http://www.wessexarch.co.uk/projects/amesbury/archer.html

Genevieve, vloženo 17:22:59  07. 04. 2011

Rozhodně :-)

Adhil, vloženo 17:22:36  07. 04. 2011

Ach tak, budiž :)

Meridion, vloženo 07:21:19  07. 04. 2011

Tak tak

Iwo Olorin, vloženo 11:58:22  06. 04. 2011

Adhil: samomluva to není, když tu máš posluchače, no ne? :-)

Adhil, vloženo 19:53:45  05. 04. 2011

A moje samomluva pokračuje:

http://www.novinky.cz/domaci/229869-archeologove-objevili-hrob-s-eneolitickym-clovekem-tretiho-pohlavi.html?ref=zpravy-dne

Tohle se celkem řeší, gender identity je velké téma, které se dá sledovat nejen u osob (určitých kultur), ale i u leckterých předmětů.

« ««   30   »» »

Zpět



Fantasy a Sci-fi: Taverna
© Jirka Wetter, jeremius@fantasy-scifi.net
, 2001 - 2005
Design: Rinvit, Jeremius
Na textech se podíleli Pavel Džuban a Toomz
URL: http://fantasy-scifi.net/taverna/taverna.php