Místnost

Archeologie

Jeskyně Býčí skála se nalézá v jižni části Moravského krasu a je součástí rozsáhlého podzemniho jeskynního systému. Přijdeme k ni, jestliže z údolí řeky Svitavy odbočíme u Adamova do malého údolíčka s Křtínskym potokem, které se nazývá Josefské údoli. Asi po 5 km cesty v krásném přírodnim prostředí se údolíčko rozšiřuje, vytváří malou planinku, na jejíž levé, severovychodní straně vyčnivá ze zalesněného úbočí mohutná a rozeklaná skalni stěna. Otvory v ní je možno proniknout do podzemního bludiště chodeb jeskyně Býči skály. Nizká vstupní chodba, která poněkud klesá pod úroveň údolí a od níž odbočuje další chodby do vlastních prostor Byči skály, ústí do prostorné dutiny. Tato "předsíň" je asi 50 m dlouhá, zhruba 20 m široká a 12-16 m vysoká. Denní světlo a sluneční paprsky pronikají do předsině otvorem ve skalní stěně, zvanym "okno", čímž se zde vytváří zvláštní tisnivá nálada. Místnost má od 20:03:07  13. 12. 2001 pronajatou Michal. Spolusprávce: Mordomor. Rodvaha.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Adhil, vloženo 18:55:31  31. 03. 2011
	Heh, a ještě malá ukázka, jak se preparuje skoro celá (středověká) nádoba

Adhil, vloženo 17:48:52  31. 03. 2011
	Hehe, někdy se podaří nálezy na kuriózních místech aneb vodovod naštěstí běžel dost vysoko :) http://olomouc.idnes.cz/archeologove-nasli-na-stavbe-silnice-kostru-starou-2-nbsp-700-let-pv5-/olomouc-zpravy.asp?c=A110331_150523_olomouc-zpravy_sot

Ageolite, vloženo 00:44:40  16. 03. 2011
	Někdy si říkám, jestli se decorace na keramice nezachovává už předtím, než to najde archaeolog, nebo jestli v některých případech nemizí díky ne vždy šetrnému mytí (ale to jen na okraj). Jinak pěkné nálezy.

Adhil, vloženo 19:34:41  15. 03. 2011

Jaro je tady, už se to klube, už se to líhne :) Krásné střepy: Kultura s moravskou malovanou keramikou, stáří cca 6000 let. Ta bílá barva na keramice je celkem vzácnost, většinou se nezachovává. Slezsko-platěnická kultura, doba halštatská (starší doba železná), cca 2700 let staré. Tenhle typ keramiky já mám moc rád, hlavně výzdobou :) Ale i kamenná industrie se urodila, krásná broušená sekerka (pardon za špínu za nehty, stojí to spoustu úsilí to vytáhnout ze země :): No, a dokonce už i nějaký ten kostěný nástroj, dláto vyrobené ze stehenní kosti nějakýho zvižátka, asi krávy:

Nimitz, vloženo 00:05:34  15. 03. 2011
	Bohyně pořádku opustila Egypt, píše archeolog Bárta z expedice

Nimitz, vloženo 15:44:33  04. 03. 2011
	Egypťané vyrabovali českou archeologickou lokalitu, hledali zlaté sošky

Tinne, vloženo 14:39:07  16. 02. 2011
	Cín se ve středověku těžil v Cornwallu.

Ageolite, vloženo 14:13:28  16. 02. 2011

O Krušných horách jako potenciálním zdroji cínu vím. Mám pocit, že prokázání místa původu taky nebude moc jednoduché. Mám pocit, že se našly doly někde v Afgánistánu na těžbu cínu, které to vypadá, datací spadají do doby bronzové. Další naleziště pak jsou tuším někde v Turecku, ale tam nevím, jak je to s prokázáním těžby. A pak tuším někde západní středomoří. Severněji nevím, přiznám se, tedy kromě Krušných hor, o kterých jako o potenciálním zdroji vím už řadu let. Ale cín je poměrně špatně dostupný. Meď je mnohem častější.

Adhil, vloženo 21:58:43  15. 02. 2011

Ageolite: No jo, máš pravdu. Celé to bylo, jak říkám, silně limitován rozsahem práce. Mimochodem, celkem se uvažuje (nemůžu teď citovat), že krušnohorké zdroje cínu mohli svého času zásobovat velkou část Evropy. Bohužel, předpokládáme pravěkou těžbu, přímé důkazy ale zničila těžba novověká. Marcus: No, ono, další vnímání času nutně lineární nebylo. Taky záleží na prostředí, ve kterém se pohybuješ. Rolník vnímal čas cyklicky, v antice asi o to víc, že mu chyběla aspoň rámcová představa o lineárním času křesťanského "myšlení spásy." Zajímavé třeba je, jak Hesiodovo "dobře už bylo" obrátili Římané (zase, záleží na přesnější době, sociálnímu okruhu a filozofickému zaměření pisatele) s tím, že "končí dějiny, všechno směřuje k naší světovládě a dobře bude" :)

Ageolite, vloženo 13:08:04  15. 02. 2011

Já jsem nad tím přemýšlela a možná by to chtělo se podívat na problematiku počátků výroby železa. Já mám totiž pocit, že jsem někde přišla na poznámku, že ty první experimenty vycházely snad ze železa, které zůstalo v odpadu po oddělení mědi. Jen si vzpomenout, ve kterém článku jsem to četla. Ale mám pocit, že se týkal Kypru, který byl známý exportem mědi po Středozemním moři. Další věc je, že bych nenapsala kov bronz, protože bronz je slitina, při jejíž výrobě se používá měď a nějaký jiný prvek. A problematický při výrobě bronzu je spíše cín, než měď. Měď se vyskytouje ještě poměrně často, ale ten cín je mnohem méně častý. A pak samozřejmě existovaly už tehdy bronzy, které používaly jiný prvek, než cín. Ale téma je to zajímavé. Jen bych se asi na to nedívala tak obecně a šla více do hloubky pokud jde o počátky práce se železem.

Marcus m, vloženo 20:06:05  13. 02. 2011

adhil: pardon, otázka je velmi prostá, ale klopotně položená. Ptám se, zda to mytologické "lépe už bylo" - tedy sešup od zlatých mýtických počátků do tvrdé a kruté železné současnosti skutečně implikuje, že další vývoj a chápání času bude lineární? Na výběr je totiž víc varinat nějaké cykly eonů, snaha tu degresi zastavovat ("každá změna je k horšímu, s výjimkou věcí zlých") a podobně. Lineární vnímání času směrem dopředu (a předvším pak tupá moderní idea lineárního pokroku) jsou myslím trochu jiná věc. POkud tedy už nejsme ouplně OT.

Merlkir, vloženo 12:44:07  13. 02. 2011
	Pojď do toho, udělám ti ilustrace!

Kain 007, vloženo 11:50:00  13. 02. 2011
	Jen stručná (a správná) úvaha o tom, po čem by se mělo podrobněji pátrat. Viz mytologické prvky kovářů, kování, uvěznění okovy, kouzelných zbraní a zbrojí a podobně. Jdi na to, vydá to na knihu:-)

Adhil, vloženo 22:02:07  12. 02. 2011
	Merlkir: Mohla by tě zaujmout kniha Kováři a alchymisté od Mircea Eliadeho (Argo 2000), tam se, mimojiné, tomuhle tématu věnuje. Marcus: No jo, já byl limitován místem a to velmi, samozřejmě by třeba tebou zmiňované téma kováře vydalo samo na celou práci. Přiznám se, že nerozumím té otázce, asi bych ji potřeboval jinak zformulovanou...

Marcus m, vloženo 20:48:41  11. 02. 2011

Črta zajímavá, přehledová, osobně bych možná uvítal méně těkání napříč glóbem a epochami...i když musím přiznat, že pomáhat si pro základní výklad etnografickými poznatky z Afriky je na druhý pohled užitečné. Nicméně bych možná ještě raději viděl črtu úžeji zaměřenou na některý z konkrétnějších fenoménů mytologicko-technologického vnímání zpraování kovů - přímo se nabízí třeba samotný kovář třeba i nějakém širším časovém a kulturním srovnání. Jedna moje otázka: Skutečně je koncept "kovových věků" vzor lépe už bylo považovat za lineární pojetí času? Lineráně se to samozřejmě mytologicky pokazilo ;), ale je to nutně tak směrem dopředu?

Merlkir, vloženo 09:32:28  11. 02. 2011
	Iwo - bažiny a mokřady byly posvátné z jiného důvodu, vodní plochy byly místy styku se světem bohů. Mimo jiné proto máme pěkně hnědé mokřadní mumie lidských obětí. ;) Je to pěkné zamyšlení, ale vůbec by mi nevadilo přečíst si o tom třeba diplomku, která by šla víc do hloubky a s konkrétními příklady.

Iwo Olorin, vloženo 22:37:04  10. 02. 2011
	Adhil: Docela hezká úvaha, i když krátká. A když všechny poznámky, tak tedy- 1) si trošku přihřeju lingvistickou polívčičku: správněji by bylo 1.p. Ými/r; 2.p. Ými/ho; etc. A 2) K pronikání do hlubin nemuselo někdy vůbec dojít - Jakou symboliku by asi měla povrchová ložiska, 'bažinná ruda' (limonit), a podobné? :-)

Adhil, vloženo 22:15:07  08. 02. 2011

V tomhle semestru jsme měli předmět Etnoarcheologie (respektive byl na archeologii, kterou už oficiálně nestuduju :). Dosti zajímavý seminář se ukončoval kratičkou esejí, já to pořád odkládal a tak, znáte mě. No, byl jsem s výsledkem furt hrozně nespokojený, ale poslal jsem to vyučujícímu (Mgr. Květina, jestli znáte) a on mi napsal tak moc pozitivní hodnocení, že se tady trochu více dmu. Holt funguju na pochvaly, no :)) Tak si říkám, že budu egoista a pošlu to sem, třeba někoho zaujme. Je to jenom takové povrchní, úvahové klouzání na to téma, vydalo by na celou knihu. Téma je "Symbolický a technologický rozměr výroby železa v archaických společnostech", já to vzal jenom jako ten rozměr symbolický. Uvítám všechny poznámky :) https://docs.google.com/viewer?a=v&pid=explorer&chrome=true&srcid=0B3Jql61gHTNWNjFjZWQyMjAtM2Q2NS00ODZiLTliYjEtN2Y4ZTRjMmRhNWVh&hl=cs&authkey=CPbny_4L

Adhil, vloženo 00:08:58  07. 02. 2011
	Kam noha římského vojáka vstoupila, tam vyrosly silnice :))

Marcus m, vloženo 23:09:47  06. 02. 2011
	Zajímavý nález (pro jednou se ani tak nemuselo toliko kopat, jako spíš hledat v lese ;) ). Podařilo se lokalizovat trasu římské silnice z Londýna do Exeteru, nebo, abychom byli doboví z Londoninia do Iscy. Možná použitelnější je původní zpráva z Daily Mail.

Zpět