Místnost

Ve svitu měsíce, flirtuju nejvíce

místnost o lásce, flirtu, partnerství ale i sexu...a zrovna se bavíme na... Spiderův účet... Místnost má od 10:01:43  16. 01. 2002 pronajatou Spider. Spolusprávce: Spider.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Arenga, vloženo 20:51:16  22. 09. 2017

no jo, když ona ta vztahová a dětná debata se může docela dobře přelévat, ono to holt docela úzce souvisí ;-) ještě k mému předchozímu příspěvku - nemluvím o tom, že je super mít děti v devatenácti nebo dvaadvaceti - jako ano, je-li optimální konstalace, může to být super, ale odkládání, o kterém jsem mluvila, myslím tak přes 33-35 - ale zase s tím, že někdy ta konstelace není optimální ani v tomhle věku - a mít dítě jen proto, aby člověk měl dítě a to s kýmkoli, rozhodně dobrá není mimochodem, takový bonus k tomu, že má člověk děti relativně brzy, je, že se pak současně nemusí starat o ještě malé děti a již stárnoucí rodiče - a taky, že děti zažijí prarodiče ještě při síle

Klair, vloženo 20:37:41  22. 09. 2017
	sakra, já jsem myslela, že tam jsme :D

Orki, vloženo 20:25:41  22. 09. 2017
	-> Taverňata...

Klair, vloženo 20:19:07  22. 09. 2017

Jsem v sedmém.... a furt si nepřijdu dost připravená na dítě... ale jsem ochotná se titulovat "supermatka-roku", protože už mám kočárek. dva měsíce před porodem. A spousta dětných kamarádek mne podarovala věcma, takže už mám i věci. A máme plíny po nás... to je taky cool :) Takže to snad bude dobrý. Doufám... Uvidíme. A hrozně by mne zajímalo, kdy se začnu cítit jako "matka". Protože zatím to tak nevnímám.... jen se mi občas nějaká chobotnice převaluje v břiše. Ale jinak vůbec pocit "jsem MATKA" nemám.... tak snad se to dostaví. Snad se o to postarají hormony

Arenga, vloženo 20:05:30  22. 09. 2017

Ei, k tomu není moc co dodat. Akorát já to měla sv nejmladším naopak: největší m miminko a nejvyšší váhový přírůstek v těhotenství - což bylo dost děsný, otázky, jestli čekám dvojčata jsem začala ignorovat dost záhy :-D A k tomu cestování: cestovat mohu i v padesáti, šedesáti (a se seniorskou slevou :-D), dítě v tom věku mít už nemůžu - ale naopak budu ještě dost mladá na to, abych si užila vnoučata, která si prý člověk užijte ještě mnohem víc než vlastní děti, jak jsem tak z různých zdrojů slyšela ;-) A případy, kdy holky odkládají, odkládají a pak se zjistí, že to najednou nejde, bohužel výjimečně nejsou. A co se týče že připravenosti na to mít dítě, v létě jsme se o tom bavily se sestřenici, které je 24, říkala, že se ještě vůbec necítí připravená na to aby měla děti, tak jsem jí řekla, ať se tím nenechá v rozházet, že já se vůbec necítila připravena ještě v pátém měsíci s Radmilka.

Kroc, vloženo 17:34:47  22. 09. 2017
	Je mi 30 a snídani a večeři jsme si obstarala v Candy storu....to je tak můj život dospělého v kostce :-)

Terebian, vloženo 16:57:59  22. 09. 2017
	Dospělost je pro mě, že se dokážu o sebe postarat, vzít na sebe závazek, popř.i za druhé a tomu dostát. Život bez hraní, trochy infantilní zábavy, dělání neproduktivních věcí a snů je prostě živoření.

Petd, vloženo 16:46:04  22. 09. 2017

Zajímalo by mě, jak moc vnímáte cizí děti. Poslední dobou koukám, že je docela poznat kolik je jejich mámě, podle toho jak moc jsou z dítětě v klidu. Pocitově mladší maminky (myšleno měli dítě mladší) své děti mnohem méně hlídají a dávají mu víc volnosti. U těch co měly dítě až později, mám pocit, že si jejich děti neumí moc hrát samy. Jinak co se dospělosti týče, tak to jiná kapitola. Popravdě ani ve 32 se necítím být dospělý, ale to je spíš okolím. Mám pocit, že dnes se bere, že když jsi dospělý tak je to konec hraní a budeme jen seriózní.

Cemendriel, vloženo 15:15:58  22. 09. 2017
	Eirellin, já myslím, že bys to zvládla i v těch 37. Jednak by ti nic jinýho nezbylo a druhak bys za sebou neměla ty roky probdělých nocí se čtyřma dětma. ;)

Eirellin, vloženo 09:36:21  22. 09. 2017

Vever: Asi tak... děti zarej, když i maminka se sklouzne na klouzacce nebo se houpe a u to střídavě ječí a třemi se :-) Jinak: Je mi 38, děti jsem rodila, když mi bylo 29, 31, 34 a 37.. a jo, každý další těhotenství bylo náročnější a náročnější, u toho posledního mi bylo i nejvíc a nejdyl zle, navíc jsem byla pořád v poklusu kolem starších, škola, školka... malá se taky narodila pěkně malá, měla jen 2,66kg, zatímco ty starší měli od 3,2 do 3,5 (pěkně sestupně), i já sama jsem v tomhle těhotenství přibrala vůbec nejmíň... výrok mýho dr.: "Tak body max index splňujete i ve 32 týdnu těhotenství..." to myslim docela dobře ilustruje... A pak jsou tu ty probdele noci... kluci spali první cca čtyři měsíce mizerně, holky zaplaťpánbůh o moc líp... v těch 37mi, bych to co mi tenkrát v mejch 29ti vyvadel první, fakt nedala... A ještě k ty dospělosti... pořád se cítím, jako dívenka, teprve poslední tři roky mi tu a tam pomalu dochází, že asi jako bych už fakt možná měla bejt dospělá ;-)... Za mne: mateřství určitě neodkladat je -li vhodnej chlap, nějaká střecha nad hlavou a jasně ideálně mít i dostudovano a tak dva roky praxe... Ale čekat třeba kvůli dostaveni baráku do 35ti... to znám bohužel několik, kterejm to už pak neslo, barák jak kráva a jsou v něm sami, většinou teda aspoň se psem, a ani IVF se jim už nedaří... :-( To jsem radši za ty čtyři prcky v panelakovym 2+1... sice bych jim strašně ráda dopřála dům, kde by měli dva dětský pokoje a ne pokoj v obýváku a hlavně tu zahradu... ale teda, mít je v malym bytě, mi připadá tisíckrát lepší, než nemít je a být v 5+1 se zahradou sama :-(

Vever, vloženo 03:15:47  22. 09. 2017
	Na dítě člověk nepotřebuje být dospělý...aspoň je pak jednodušší trávit s ním čas na hřišti :)

Shadw, vloženo 01:23:14  22. 09. 2017

Je mi 30, jsem nezadaná, moje mateřské pudy zarytě mlčí a jsem spokojená. Loni jsem dostudovala a při představě, že bych se teď měla usazovat a pořizovat si děti, se mi ježí všechny chlupy. Někdo při škole zvládne cestovat nebo se nějak bavit. Já, ťuňťa, jsem to nezvládla a chci to trochu napravit. Naprosto sobecky se teď chci starat o sebe a dělat to, co mě těší. Partnera nehledám, ale pokud bych někoho potkala a zamilovala se, tak se bránit nebudu. Děti? Mám antikoncepční práci. Šklebani jsou sice celkem fajn, ale nejvíc fajn jsou, když odcházejí. Jenže když přemýšlím o budoucnosti, tak nějak mimoděk s nějakým potomstvem počítám, jenže jsem ještě nepotkala chlapa, se kterým bych ty děti chtěla (a udělat si dítě s náhodným kolemjdoucím jenom proto, abych ho měla, nechci) a navzdory věku si pořád připadám moc mladá a nezralá. Na otázky typu "a kdy ty budeš mít dítě?" odpovídám, že děti nesnáším a nechci. Není to úplně pravda, ale aspoň to se mnou pak nikdo moc neřeší.

Klair, vloženo 23:37:12  21. 09. 2017
	Nás se teď ptají pořád.... Když vidí můj buben... "a kdy bude svatba"? Odpovídala jsem dlouhou dobu "mně se neptejte, ptejte se partnera".... taky bych byla radši nejdřív vdaná a pak těhotná, ale to by se možná nestalo ani jedno. Jsem ráda, že budeme mít dítě. I když ta svatba je pořád důležitá, aspoň kvůli tomu jménu...

Arwi, vloženo 23:15:37  21. 09. 2017
	Gen: Asi vypadáte, že se vemete a budete mít děti, nás se na to nikdo neptá :D.

Cemendriel, vloženo 23:08:31  21. 09. 2017

Jó, otázky, to už snad ani nemá cenu komentovat... já už čtyři roky všem říkám, že svatba nebude nikdy, ať se s tím smíří, a stejně se furt ptají... Ještě k tomu věku, taky mi přijde, že čím jsem starší, tím víc mám těm dětem co předat, tím jasnější mám představy o výchově a tím líp umím komunikovat - jak s dospělýma, tak s dětma. A taky mám víc zkušeností, jak fungovat s dětma a nezabít je. Vím, že budu určitě lepší máma, než kdybych je měla v devatenácti.

Sheritra, vloženo 22:53:41  21. 09. 2017

Jo, jo. A s otázkama typu "Kdy bude svatba?" a "Kdy budou děti?" to bude s přibývajícími léty ještě horší...To se pak stejní lidé ptají při každé návštěvě, jak kdyby za ten týden, co jsme se neviděli, se stihl člověk vdát a otěhotnět:D A marně můžu dokola vysvětlovat, že děti se nepořizují, protože má na to člověk věk, ale protože to tak cítí a chce je...Jak zaseklá gramofonová deska:) Cemi: Tak to jsem ráda, že v tom nejsem sama:D Rozhodně se cítím víc na cestování a budování kariéry než na povyk capartů:)

Genevieve, vloženo 22:38:55  21. 09. 2017

já si teď žiju tak pěkně ideálně v tomhle směru. Vím, že děti teď ještě nechci. Muž má teď novou práci, já mám práci do února, pak kdo ví, co bude, chci příští rok dodělat všechny zkoušky k doktorátu, zamakat na diizertaci, abych to potom už jenom nějak doklepala... a nejdřív chci svatbu... ale na druhou stranu, kdyby to přišlo... svět se nezboří... mateřský pudy se mnou mlátí tak půlku času. Tu druhou půlku si říkám, že si pořídím kočky a na děti prostě nemám. A absolutně si nedovedu představit, jaká budu matka a jak to zvládnu. Nepřijdu si dospělá! Dyť jsem dítě! Mno, nicméně... co mě na tom prudí spíš je to, že se nemůžu už někde ukázat, aniž by se mě někdo ptal, kdy se vezmeme a kdy budeme mít děti. Já chápu, že to lidi zajímá a trpělivě odpovídám (že nevím), ale proboha. Za posledních 14 dnů se mě ptalo asi dvacet lidí (byli jsme na svatbě).

Dara, vloženo 22:34:21  21. 09. 2017

no já když to vidím, že na ty naše dva nestačí někdy ani dva rodiče okolo 30 (chtělo by to většinou ještě aspoň jednu osobu) tak bych je ve 40 mít nechtěla. Jako určitě nemít děti s prvním jedincem opačného pohlaví, co se namane jen abych je měla brzo, to je blbost. Ale pokud mám dlouhodobý vztah, nebo takový, který za dlouhodobý považuju, tak bych šla do toho. A mít práci před tím, než si pořídím děti taky není od věci.

Silwarel, vloženo 22:13:04  21. 09. 2017
	Cemi: Mám to stejně... a určitě jsem spíše typ, co raději děti vůbec nemá, než aby je měl za každou cenu třeba s nevhodným protějškem.

Cemendriel, vloženo 20:30:51  21. 09. 2017
	No já myslím, že odkládat založení rodiny, pokud má člověk jiné zájmy a nemlátí s ním mateřské pudy ode zdi ke zdi jak třeba se mnou, může být celkem fajn, člověk už má třeba nějaké peníze, může cestovat, může riskovat, může něco budovat... mít děti ve 40 není v dnešní době nic výjimečnýho. A hlavně si myslím, že je to každýho věc.

Zpět