|
Aes: tak to pozor. Já jsem schopná snést pohled na ty fotky a žaludek mám vycvičený dost nato, abych si byla schopná dát odpoledne i večeři. Ale to neznamená, že se na to chci dívat nebo že bych měla být nucená. Je to pro mě na naprosto stejné úrovni, jako to, že v televizi vykostičkovávají genitálie a rozmlácené hlavy. Na stejné úrovni jako to, že nechci, aby se na ulici producírovali naprosto nazí lidi a v tramvaji mi strkali genitál před obličej. Prostě mě to obtěžuje, není to vhodné na veřejnost. Není to o tom, že bych to nesnesla. Je to o tom, že to nechci snášet.
A naprosto otevřeně: kohokoliv, kdo by mě nutil do potratu nebo do toho, jestli si to dítě nechám, budu odsuzovat. Protože nikomu, absolutně nikomu na tomhle světě do toho nic není. Jsem ochotná o tom diskutovat s otcem dítěte, pokud to nebyl násilník, chci o tom s ním diskutovat a chci, aby mi řekl, co si přeje. Ale konečné rozhodnutí bude vždycky a jenom na mě. Stejně jako následky. (jakože představuju si, že pokud otěhotním omylem, tak to tomu dotyčnému sdělím, nechám ho to zpracovat a promluvíme si o možnostech. Ale nemůže mě přinutit si to dítě nechat, pokud nebudu chtít. Nebo naopak, nemůže mě donutit jít na potrat) Takže ano, budu soudit muže i ženy, kteří by mě do něčeho nutili. A je mi naprosto jedno, jestli to jsou křesťané, židi, muslimové nebo třeba právníci či lékaři nebo můj kadeřník. Líbí se mi heslo polských žen - moje tělo, moje volba.
A upřímně nevidím v takové výstavě ani jakýkoliv edukační efekt. |