|
naše radmi se dneska účastnila recitační soutěže, tak jsem se byla aspoň na kousek kouknout - co mi dovolilo naše batole, moc toho nebylo - první chlapeček ale recitoval básničku od Jiřího Žáčka Páni kluci - jako nejsem žádná feministka, jsem zastánce toho, že každé pohlaví má svoji roli a že by se rozdály mezi nimi do určité míry neměly stírat, ale ta básnička mne přece jenom zarazila
text je tady:
Páni kluci
Páni kluci jsou tu k tomu,
aby byl svět veselý.
Vystartují ráno z domu,
jako když je vystřelí.
Nevydrží chvíli v klidu,
píšou na zeď kdo co je.
prozkoumají Antarktidu,
promění se v kovboje.
Na potoce staví jezy,
loví lvy a vorvaně,
vymýšlejí vynálezy,
chytí hvězdu do dlaně.
Neleknou se blesku, hromu,
nevadí jim mráz a led,
Páni kluci jsou tu k tomu,
aby se svět točil vpřed.
K čemu jsou holky na světě?
K čemu jsou holky na světě?
Aby z nich byly maminky,
aby se pěkně usmály
na toho, kdo je malinký.
Aby nás měl kdo pohladit
a vyprávět nám pohádku.
Proto jsou tady maminky,
aby náš svět byl v pořádku.
já nevím, ale osobně mně to už prostě přijde neadekvátní době a společenskému vývoji, prezentovat, že kluci dělají všechny prima a zábavné věci a svět jde díky nim dopředu a holky se mají realizovat akorát u kočárku - sama přitom děti mám a mateřství pro svůj život vnímám jako velmi důležité, ale není to to jediné, co mne naplňuje a čím si mohu připadat "užitečná společnosti"
sama bych určitě dítě s takovou básničkou vystupovat nenechala |