|
verlit: Jo jo, je to v NAŠÍ hlavě:-)
Je si i ráda s někým cizím tu a tam pokecám, ale začít musí prakticky výhradně on, pak už jsem schopná probírat úplně cokoli, když si tak nějak sednem, ale začít sama hovor, to ne, to se bojím, že bych vypadala vlezle...
dokonce mám problém začít hovor s maminkama ve školce a to i s těma s kterejma si už i tykame. Ještě tak když mám možnost použít to, o čem už mluvila Čin, a bez přemýšlení prohlásit něco jako: " Jé, to je pěkná sukně!" (šála, kabát...)... Nebo Renatina Sárinka si často bere do školky pěkný hračky a dítě ve mně hned křičí: "Jé, to je Draculaura s Catty Noir!" nebo jako posledně: "Jé, deštník s princeznou Sofií!"... A než mi to dojde hovor plyne... Ale jak začnu dumat, jestli hovor začít a jak, tak ho nezačnu... To mi všechno co mne
napadne připadá hloupý... a přitom všechno co sem uvedla výš a perfektně to zafungovalo, bylo úplně ale úplně hloupý :-D...
Takže jo, je to v naší hlavě, prespříliš o tom přemýšlíme ;-) |