 |
co se týče té předmanželské přípravy, já vím, že takhle od stolu to zní jako dost opruz, ale příprava, kterou jsme absolvovali my byla skvělá a dala nám strašně moc - s knězem jsme se viděli dvakrát a popovídali jsme si zejména o kanonickém právu - kdo s kým může a nemůže být oddán a kdy je manželství neplatné (což je taky celkem praktické vědět) a pak jsme chodili do jedné rodiny, spolu se 4 dalšími páry - bylo to na sedm večerů (s pohoštěním a megaskvělým čajem ;-)) - probíhalo to tak, že jsme vždycky dopředu dostali papír s "otázkama", které jsme si spolu měli probrat a pak jsme se sešli s ostatními a říkali jsme na to svoje názory a svoje představy a poslechli jsme si zkušenosti toho páru, který přípravu vedl. Bylo to opravdu hodně dobré a hodně přínosné a přiznám, že nás to i navedlo určitým směrem, jak se dál společně rozvíjet.
Co se týče těch domácích prací, tak myslím, že dost podstatné je, jestli oba pracují nebo ne - protože je určitým způsobem logické, že pokud je jeden doma nebo nepracuje na celý úvazek, má více povinností doma (protže má taky víc času), taky záleží na určitých fyzických dispozicích a momentální zdravovní kondici a rozdělení pracovních povinností by mělo být v každém případě pružné a oba by měli být alespoń rámcově schopní zvládnout povinnosti i toho druhého. Dělba povinností určitě ano a to způsobem, který je z hlediska výše naznačeného "spravedlivý" a oběma vyhovuje. A oba partneři by si měli být vědomí jedné hodně důležité věci - a to té, že to nedělají pro toho druhého jako nějakou oběť, ale že to dělají pro ně oba, že je to v jejich společném zájmu. |
