 |
Souhlas se šílenkou:
Vezmu to zeširoka: mám dědečka, který je asi nejchytřejší (nemyslím tím nejnavrčenější, jde o to, jak umí pracovat s informacema, poradit si v situacích...) a nejšikovnější člověk, s bystrým úsudkem, se kterým jsem se jako dítě setkala. Navíc je to i krásný člověk. Vážím si ho mnohem víc, než mnoha lidí, kteří mají vysokou školu a nesahaj mu ani po kotníky (on přitom nemá ani maturu). A podobných lidí znám několik. Měřítkem pro mé přátele i přítele je spíš to, jak si rozumíme, doplňujeme se, rozvíjíme, jak jsou všímaví. Věřím, že každý je v něčem výjimečný. Nejvíc si rozumím s těmi, co prožívají život podobným způsobem ) a z těch má vejšku taky jen pár)
Nic z toho mi žádná vejška nikdy nezaručí!!!
Současně je pravda, to nepopírám, že spousta lidí, se kterými se v současné době ráda a často stýkám, jsou moji spolužáci. (Dokonce s jedním ze svých spolužáků chodím ;-) ( Na tom má podíl (teď nemyslím to chození) společně strávený čas a zážitky:-). na druhou stranu je pro mě zážitkem, svátkem i oslavou na několik měsíců, když potkám některou ze svých duchovně-srdečných záležitostí:-) |
