 |
já se ráda vítám - abych tak řekla - halasně. ale zase jak s kým, bla bla bla bla...nechám se obejmout (jenomže jak jsem mrňavá, mají všichni potřebu si mě potěžkat či co, takže většina objetí pro mě dopadá s nožkama nad zemí)
no, a oblíbenci ode mě schytají pusu na tvář, nebo i na obě ;)
na druhou stranu jsou mraky lidí, od kterých je mi podobná důvěrnost natolik nepříjemná, že bývám dost vzteklá, když mi naruší moji bublinu. s cizími si samozřejmě pouze podám ruku, někdy ani to ne.
když mám hodně dobrou náladu, zdravím lidi větami typu: co tu proboha chceš? no a mám zkaženej večer! nechceš zas jít?
kdo mě zná, ví.
a když mi někdo () políbí ruku, tak udělám pukrle ;) u mě se šok nekoná. u některých lidí si nedovedu představit, že by mě zdravili jinak. ale vždycky si přijdu tak vznešeně... :D |