|
Tahle zpráva je možná obecně zbytečná, ale vzhledem k tomu, že došlo k jisté přestřelce je důležitá pro mne
Nimdrit: promin, neměla to být urážka. Ano, samozřejmě: Podle sebe soudím Tebe. jak jinak Tě můžu soudit než se svého pohledu? Jsi si jistá, že nemám pravdu? Dobře, to je v pořádku stejně, jako že já jsem si něco myslela. Pozor, nedávala jsem to za danou věc. Napsala jsem jen, že "mám dojem". Řekneš mi, že určitě nemám pravdu? Fajn, já to vezmu na vědomí a zařídím se podle toho. Nemusíme se hádat.
Když jsi místnost o šílenství navrhla, tak jsem si řekla: ne, tohle by fakt nebyla místnost, do které bych chodila. Ne, nemyslím si, že by se to uživilo, ano, myslím, že by se o tématech, která navrhuješ, dalo dost dobře mluvit v místnostech, které tady už přede mnou lidi zmínili. Ne, nápad se mi nelíbil... šílené postavy z literatury a filmů půjdu probírat do literatury a do filmů v kontextu právě toho filmu či knihy, protože to, že je někdo šílený, na mne funguje právě a jen ve vztahu toho, jak je to vyobrazeno. Příběh na pokračování (imho dost šílený) se rozvíjel a ukončil v místnosti U žlutého potěšení. Psychologické "hry" se dějí v takovém tom inteligentním koutku, jak už nevím, jak se jmenuje, protože jsem ho z oblíbených vyhodila, když jsem zjistila, že ty problémy tam nezvládám řešit.
Psala jsem hlavně o "pranýři taverny", protože se jedná o záležitost, která mne jako úplně první věc v celé téhle debatě prostě reagovat donutila! Do té chvíle se mi myšlenka prostě nelíbila. Nenavštěvovala bych místnost, takže by se mne netýkala. Do chvíle, než jsi zmínila tenhle šílený nápad, jsem se taky nevyjadřovala. Ale právě návrh na to, že by na Taverně, která pro mne (a určitě nejen pro mne) je místem neuvěřitelně domáckým a blízkým, místem, kde se můžu zasmát a bavit se, poplakat si a hledat pochopení a radu, místem kde se vyskytuje každý z mých nejbližších Kamarádů (a to nepřeháním - bud jsem je díky Taverně potkala a nebo jsem je sem přivedla), byla místnost, kde by bylo naprosto v pořádku pomlouvat a veřejně řešit či zesměšňovat chování ostatních? To opravdu ne. Ano, místnost bavíme se o supovi tady je. Nevím přesně jak fungovala a není to důležité. Vím, že se tam probíralo chování taverníků (nedělám si iluze, určitě jsem tam několikrát dost nelichotivě proběhla i já) ale bylo to za zavřenými dveřmi a nikdo nejen že se tím nechlubil, ale nikdy to nebylo bráno veřejně jako "v pořádku" a jako regulerní náplň diskuze klubu.
To je taky důvod, proč jsem psala svou reakci hlavně na "pranýř taverny". Byla to jediná věc, u které to pro mne stálo za to. |