Místnost

Galerie poezie

Martin Hassman - Pandemie Bacily poezie se šíří davem rychlostí japonské rychlodráhy smrtící potvory odolávající lékům dneška. Cpi se penicillinem sprchuj se ledovou otužilče stejně nevydržíš skolí tě už třetí den. Dopadneš tvrdě na židli za vysokých teplot uchopíš pero jak v mrákotách a s počínajícími halucinacemi začneš psát svou závěť. Ve verších (jak ironické) A s každým rýmem ti bude ubývat sil až dopsav sklátíš se k zemi jak opilý Ale ty nebudeš opilý! Pero ti vypadne z ruky jak mrtvému Ale ty nebudeš mrtvý!! Za živa okusíš všechny bolesti tohoto světa a to je horší než smrt Proto se té nemoci všichni tolik bojí!> Vítejte v místnosti, kde můžete si vybrat na stěnách, něco rozvěšených básní či veršů pár ... Kde hledáme poezii když to není zrovna v knize a básnických sbírkách: Police lyriky Police lyriky 2 Wiki zdroje - Poezie Místnost má od 11:54:59  02. 03. 2002 pronajatou ACE. Spolusprávce: Silmarien.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Silmarien, vloženo 22:05:04  08. 04. 2008
	ACE: v tej knihe je aj časť o mužoch:)) ale nemám ju teraz pri sebe, takže to bude musieť počkať:)

ACE, vloženo 21:43:31  08. 04. 2008
	Silmarien - nádhera.

Silmarien, vloženo 07:38:22  08. 04. 2008

Opäť z iného súdku: Iuvenalis: Satiry O ženskej skazenosti „Nechme však Eppii stranou i soukromý občanský život! Pohleď, jak vedou si sokové bohů, a poslyš, co zkusil Claudius! Jakmile tušila žena, že manžel už usnul, Pohrdla císařským ložem, a toužíc se v pelechu válet, Vzala si noční kápi. Tak nevěstka z císařské krve Brala se z paláce tajně jen v průvodu jediné služky, S parukou na hlavě plavou, jež černé vlasy ji kryla. Vkročila v dusný brloh, v němž ze starých závesů čpělo, Našla si prázdnou svou celu, jež na jméno Lycisky zněla. Na ňadrech zdobena zlatem tu čekala nahá a klín ten, Který tě, vznešený Britanniku, kdys přivedl na svět, Odkryla. Úlisně vítala hosty a žádala peníz, Potom naznak si lehla a hověla žádostem četným. Domů brala se smutna, když propouštěl kuplíř své holky, Zavřela poslední ze všech (to přece si nedala ujít), Plna jsou vilného žáru, jejž zjitřily vzbouřené smysly. Odešla, znavena muži, leč chtíč tím nasycen nebyl. S tváří ošklivě vpadlou a zhyžděna svítilny čoudem Vnesla brlohu zápach i v císařské lůžko... P.S. Tí čo chodia do kresla pre hosťa zrejme pochopia o ktorú dámu ide:)

Klair, vloženo 23:47:12  04. 04. 2008

CYRANO (přistoupí) Jak. . . ROXANA . . . jsem vás nalezla? - Když kolem zuří vál-ka, je to moc lehká věc: bože, to znamená držet s krajiny, která je zpleněna. Ne, neviděla jsem tak strašné dopuštění: pro krále vašeho se drancuje a plení. Oč vlídnější je král, jemuž já v službách jsem. CYRANO Ne, to je šílenství! Což to jde - jet až sem? ROXANA Přes tábor Španělů! PRVNÍ KADET Nu, lest je zbraní dámy. DE GUICHE A jak jste projela náspy a redutami? LE BRET To jistě muselo být těžké! ROXANA Nikoli. Prostě jsem galopem objela předpolí, a když se některý hidalgo tvářil stroze, usmála jsem se naň okénkem ve svém voze. Nechci brát Francouzům, co právem jejich jest, Španěl však dovede si stejně dvorně vést: každý mě propustil. CARBON Ach, úsměv nezná hranic, to je glejt nejlepší! A neptali se na nic? ROXANA Ptali: ty dotazy nebyly příjemné. Co na ně odvětit? Že za milencem, ne? A potom bez řečí každý ten hrozný Španěl dvířka hned přibouchl a hluboce se klaněl, jako by před ním stál sám král a panovník. Dal povel pozvednout pušky a hroty pík a s pyšnou grácií, vznešenou po všech stránkách, krk v límci, podobném píšťalám na varhánkách, pravil a kloboukem uctivě zamával: „Ó seňorita smí jet samozřejmě dál!“ KRISTIÁN Přesto. . . ROXANA Vím, řekla jsem „milenec“ místo „muže“, ale když řekneš „muž“, nikdo ti nepomůže. Nechali by mě stát.

Klair, vloženo 23:43:38  04. 04. 2008
	Meridion: Ten Tvůj překlad je mnohem lepší :-) Já ho tu mám vlastně někde taky... jdu to najít a vložit jinou svou oblíbenou pasáž

Meridion, vloženo 23:34:50  04. 04. 2008

Doplním za Klair (v jiném překladu): Mluvil jste dosti stručně! Co vše jste vynechal s neobratností učně! Stačí jen změnit tón. Jak? Kupříkladu tak: Výbojně: kdybych měl takový raťafák, povolám felčara, ať mi ho kousek utne. Pokojně: smíte pít jen z konve! Je to nutné, v skleněném poháru se může udusit. Popisně: je to mys! Je to vrch! Je to štít! Pravím štít? Vždyť má tvar velehorského obra! Úlisně: k čemu je ta roura, pane, dobrá? Na papír? Na rapír? Na tužky? Na nůžky? Důvěrně: ťuhýci, drozdi i lindušky asi se radují z tak rozkošného bidla, kde mohou na chvíli složit svá něžná křídla. Rozverně: sousedé se s vámi nehrdlí? Když fajfku kouříte, tu váš nos vychrlí jistě tak mocný kouř, že pošlou pro hasiče! Laskavě: příteli, těžiště této tyče je značně labilní! Ať neupadnete! Hloubavě: nechoďte ven bez paraplete! Chraňte ho před sluncem! Vždyť stojí za tu péči. Odborně: jistá stať z Aristofana svědčí o jednom praslonu žirafovelbloudím, který měl stejný nos, ač mylně nesoudím. Dvorně: mám ve zvyku nechválit bez důvodu, ale s tím věšákem jste stvořil novou módu! Emfaticky: vždy chraň před větry mořskými svůj nos! Tak přežiješ i zimu bez rýmy. Tragicky: krví tvou se Rudé moře zpíjí! Prakticky: heleme! Štít pro parfumérii! Lyricky: takto spí pradávná ulita. Snaživě: věž! Kdy tam náš kroužek zavítá? Uctivě: zdalipak vám soused pozdrav splácí? Když máte balkónek, patříte k honoraci! Sedlácky: kdepak nos! Tahleta potvůrka je meloun - trpaslík! Ne! Obří okurka! Vojácky: tenhle nos i kyrysara skolí! Zkušeně: člověče, dejte ho do tomboly, to bude bonbónek pro naše sázkaře! Závěrem Pyramus, hledě si do tváře: Ach, nose, zlotřilče, ty zrádce z lůna zrůdy! Mou lásku zděsil jsi a teď jsi studem rudý! - Tak nějak zněl by vtip důstojný vzdělance, který si listoval alespoň v čítance, váš mozek se však stal obětí hrozné kletby, nezbylo z něho moc, a co se týče četby, pouze tři písmena slova „blb“ umí číst. Kdybyste přesto však, můj pane, byl jsi jist, že váš duch zaujme tento sál veleduchů, sebemenší váš vtip nedojde jejich sluchu, ani mžik, ba co dím, ani čtvrt vteřiny, můj pane, nezazní z nich jeden jediný, neboť jen já si smím ze sebe dělat šašky, ostatní šašky však trestám za urážky!

Klair, vloženo 21:26:37  04. 04. 2008

A ještě mám v oblibě tohle Tot málo, mladý pane! Zde uvést by se daly věci neslýchané a přitom měnit ton. Já hned vám příklad dám: Výbojně: "Pane můj, když tak velký nos mám, na místě bylo by jej sobě amputovat!" Přátelsky: _Ve vašem jej vidím šálku plovat, pro pití měl byste mít korbel mnohem spíš!' Popisně: "pohoří!... útes... ši skalní skrýš. Co pravím skalní skrýš, to poloostrov jest!" Zvědavě: "futrál ten naš musíte vy nést! Pro psaní náčiní, na nůžky skřín to snad?" S grácií: "pane můj, máte tak ptáky rád, že o ně otcovsky tak starostliv jste stále, jim bidlo skýtáte po drápky jeich malé?" POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

Klair, vloženo 21:20:48  04. 04. 2008

Klair na to psala recenzi, tak at si to Fionor, který to viděl a určitě zálohoval, najde a vloží. pro Manon mám taky slabost. Byl můj sen hrát jí. Ale asi jsem na to moc realistická. Líbí se mi pane, že mě litujete. Lituji se sama, netušíte jak. Těšil mne ten svět, v němž všechno z jara kvete, každé poupě, každé kvítko, každý pták. Neposlušná Manon, Manon rozpustilá, má teď žíti jinak, jinak, nežli žila, Manon, která žila volně jako pták, má ted žíti jinak... Řekněte mi... Jak? víte, nejdu dobrovolně do kláštera, snad tam dobrovolně chodí málokterá. Mě tam posílají rodiče. Doma jsem měla troje paklíče pro případ, že bych chtěla večer z domu. Nevíte, co je to pro mne za pohromu, mít za hlídače kromě Pierra nějakou predstavenou kláštera. Rodiče chtějí zachránit mou ctnost. Proč vlastně? Proč? Mám hroznou zlost!

Silmarien, vloženo 21:09:27  04. 04. 2008
	Manon by som si zahrala:D Klair si niekde odchytím:))

Fionor, vloženo 21:03:10  04. 04. 2008
	já to hrál na divadle, když jsem byl gymnazista (pravda, byla to upravená verze (takový 20 minut trvající výtah - Klair by ti klidně mohla poreferovat, viděla to) Pro mě je to srdeční záležitost

Silmarien, vloženo 21:00:32  04. 04. 2008
	fajn, tak som trafila (môj tichý tip, že práve tebe sa to bude páčiť)

Fionor, vloženo 20:58:01  04. 04. 2008

áááno! tu drtím i z paměti... raději mám však tuhle část: DesGrieux Pojď, Manon, pryč! Krásně to dopadlo! Nač šperky! Peníze! Nač zrcadlo! To všechno tvoji pravou krásu špiní! Ty nesmíš chtít od lidí dobrodiní! Ty nesmíš ohlížet se na dary! Ty nesmíš obdivovat kočáry, ne, Manon, ne. Ty nesmíš chtíti přepych. Šperky jsou strašné oči slepých a je z nich jenom slepota… Pojď se mnou do nového života bez šperků, bez hrůz, bez Duvalů, bez toho třpytivého kalu, kterým tě kdekdo potřísní! Pojď z této síně bez písní… Pojď ptáčku, vykoupaný v blátě, má věrná ruka podpírá tě… Manon On mi ten slavíček zpívá, on se vždy usmíří, on se jen smutně dívá… Odpusťte, rytíři!

Silmarien, vloženo 20:22:24  04. 04. 2008

Tu to spí, tak skúsim trochu z iného súdku. Manon je můj osud, Manon je můj osud. Manon je všecko, co neznal jsem dosud. Manon je první a poslední můj hřích, nepoznat Manon, nemiloval bych. Manon je motýl. Manon je včela. Manon je růže, hozená do kostela. Manon je všecko, co neztratí nikdy svůj pel. Manon je rozum, který mi uletěl! Manon je dítě. Manon je plavovláska. Manon je první a poslední má láska. Manon, ach Manon, Manon z Arrasu! Manon je moje, umřít pro krásu...

ACE, vloženo 18:12:44  19. 03. 2008
	A ještě jeden Skácel ... (i když už mi pomalu docházejí :) ) CO ZBYLO Z ANDĚLA Ráno, pokud jsou všechny stromy ještě obvázané a věci nedotknuty, mezi dvěma topoly anděl se vznáší, v letu dospává. V trhlinách spánku zpívá. Kdo první na ulici vyjde, tím zpěvem raněn bývá, snad něco tuší, ale nezahlédne. Je zeleno a to je vše, co zbylo z anděla.

ACE, vloženo 18:06:45  19. 03. 2008
	A dáme si nové téma co vy na to ... JARO Jan Skácel Stopadesátý sonet o jaru Jaro je tak křehké až se světlo láme pomalu slimáčími růžky se odhodlává tráva listí má prsty k zemi svěšené a ráno nepřestává po celý den a trvá přes půlnoc a do poslední chvíle na větvi hlohu zpívá v dešti kos a šílený je

ACE, vloženo 09:05:56  16. 03. 2008
	A mě se to líbí (myslím to od Narwen) je to super. A navíc je to něco úplně jiného než tu obyčejně máme :-) Jen tak dál.

Fionor, vloženo 18:27:59  15. 03. 2008

V Básnění - blouznění by se to nyní neujalo, tak to hodím se... V pátek jsem trochu tvořil Olé Ať zazní kastaněty! Než na viněty padne prach - - kráčíme v pochybách připít pohnutým vínem. Ať víří tamnečníci! Než někdo zhasí svíci z oltáře a osud - ten bez tváře se stane dívčím klínem Ať koridou se ozve smích! Jen ten býk tu náhle ztich - jsa zahuben A kdo ví co má za lubem ten v plášti toreadora? A mečem potom bodne shora Do bokulidstva - taura - tvora A ať to není metafora!

Aes Sedai, vloženo 22:17:42  14. 03. 2008
	A mně se to moc nelíbí :)

Činkapi, vloženo 18:02:26  14. 03. 2008
	To jo, ale ta prostřední nejvíc :-)

Narwen, vloženo 17:51:45  14. 03. 2008
	mně přijdou úplně super všechny tři :)

Zpět