Místnost

Galerie poezie

Martin Hassman - Pandemie Bacily poezie se šíří davem rychlostí japonské rychlodráhy smrtící potvory odolávající lékům dneška. Cpi se penicillinem sprchuj se ledovou otužilče stejně nevydržíš skolí tě už třetí den. Dopadneš tvrdě na židli za vysokých teplot uchopíš pero jak v mrákotách a s počínajícími halucinacemi začneš psát svou závěť. Ve verších (jak ironické) A s každým rýmem ti bude ubývat sil až dopsav sklátíš se k zemi jak opilý Ale ty nebudeš opilý! Pero ti vypadne z ruky jak mrtvému Ale ty nebudeš mrtvý!! Za živa okusíš všechny bolesti tohoto světa a to je horší než smrt Proto se té nemoci všichni tolik bojí!> Vítejte v místnosti, kde můžete si vybrat na stěnách, něco rozvěšených básní či veršů pár ... Kde hledáme poezii když to není zrovna v knize a básnických sbírkách: Police lyriky Police lyriky 2 Wiki zdroje - Poezie Místnost má od 11:54:59  02. 03. 2002 pronajatou ACE. Spolusprávce: Silmarien.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Činkapi, vloženo 17:27:18  14. 03. 2008
	Ta prostřední část je úplně super!

Narwen, vloženo 17:19:18  14. 03. 2008

Čin se mě ptala, z čeho je piň piň piň, tak vám to sem dám všem :) Velemir Chlebnikov Zakletí smíchem Ó rozesmějte se, smáči! Ó zasmějte se, smáči! Co smějí se smíchy, co smávají se smějavě. Ó zasmějte se usměvavě! Ó těch smáček nadsměvných – smích úsměvných smáčů! Ó vysměj se rozesmátě smíchu nadsměvných smáčů! Smějivě, smějivě, usměj se, osměj se, smíšku, smíškové, smíšečkové, smíšečkové! Ó rozesmějte se, smáči! Ó zasmějte se smáči! *** Křidélkuje zlatopisem teninkých žil, koníček luční ladně uložil do torby útrob rosu trav a vik. Piň, piň, piň! zarámusil rákosník. Ó labuticho! Ó odlesky! *** Bobéóbi zněla ústa. Veeómi zněly oči. Pieeo zněly brvy. Lieeej – zněl ovál líček. Gzi–gzi–gzeo řetěz zněl. Tak na plátně jakýchsi souvztažností vně rozměrů žila Tvář

Fionor, vloženo 12:53:42  14. 03. 2008

Petr David Co přát si Co přát si k červenému vínu, když jsem tu s láhví samojediný ? Co přát si navíc, kromě tvého klínu, když propíjím své narozeniny ? Opuštěn všemi, jak bych seděl v krimu, já dřív si vážil každé vteřiny, a teď jak klaun, co čeká kolombínu, promrhám z lásky dny a hodiny. A stejně si tě k sobě nepřivinu, světlo se rychle mění ve stíny, tak aspoň žízní nezahynu a propláchnu si trochu ledviny V ústech mám z toho další hořkou slinu, láska mi dělá kopce z roviny, a místo tebe ráno kocovinu budu mít v teple svojí peřiny. A potom klidně at se smrtí splynu, já, vzorný případ antihrdiny, co vrhne se pod lásky gilotinu v naivní touze psát jí dějiny. Na tom, že jsem, však nemám žádnou vinu, jen zrozen ženou mám své slabiny, životu prohry nikdy neprominu, tak jako smrti její vavříny.

Narwen, vloženo 18:06:37  11. 03. 2008
	Piň, piň, piň! Zarámusil rákosník. Ó labuticho! Ó odlesky! omlouvám se za tenhle úryvek, ale ve vysokoškolském shonu jsem si vzpomněla na svá gymnazijní studia ;)

Silmarien, vloženo 17:11:31  04. 03. 2008
	Anketu sme tu ešte nemali:) Tak skúsime niečo jednoduché na rozbeh:)

ACE, vloženo 00:27:04  01. 03. 2008

Orten - pokračování :-) Dívčí Hraje si dívka s ňadry svými a je to neveselá hra. Na loži nedaleko zimy, na loži studeném se k lásce přímí s koleny něžně sevřenými. A tma je zlehka rozvírá. Vloudí se k ní jak vlna k lodi a rozčesává její stud, od paty k hlavě po ní chodí a nepřejde ji, nepřechodí jak voda, která vlny vodí ke smutné lodi bez kajut. Hraje si dívka s tmou a slovy a dává polibky svým rtům, nikdo je nazpět nevyloví neskutečnému rybářovi, jen tichý pláč je ve snu poví z polštářů medvídkům.

Silmarien, vloženo 13:17:30  29. 02. 2008
	Pod každým slovem je nádherná báseň. Čosi mi pripomína, nemôžem si spomenúť čo, tak ak mi napadne, hodím to sem potom:)

Fionor, vloženo 13:16:29  29. 02. 2008
	ACE: nádherné...

ACE, vloženo 22:29:47  28. 02. 2008

A pro dneškej ještě něco málo Ortena Pod každým slovem Pod každým slovem které váhá a vázne v zubech váhající pod každým slovem jež neuměl jsem říci pod každým slovem schovaným na sítnici jak obrázek kde dívenka je nahá a skrývá dlaní kříž jenž mezi ňadry visí a oči sklopeny chvěje se nedočkavě (chtěla by ležet tam v té měkké trávě být sevřena vším co je svět a tíha a naplněna být jak hrozny vína) pod každým slovem které zapomíná na malou síň kde bloudí se a ztrácí na malou síň z níž nic se nenavrací na toto srdce odedávna němé na bránu ticha kterou neprojdeme

ACE, vloženo 22:21:04  28. 02. 2008
	Budu ještě zdovolením chvíli pokračovat od jednoho autora ... Uspávanka Potom se opřel o žízeň a prosil aby nepřestala A obával se toho mála Bál se jak dítě Moc se bál A kde se vzala tu se vzala stařenka smrt se přištrachala s hliněným džbánem svěží vody A on se napil Popel dní opláchl se rtů všechnu trýzeň tím douškem smyl a nenechal si vůbec nic Už ani žízeň

Fionor, vloženo 09:44:49  23. 02. 2008

A já si říkal, že mi to zní spíš jako text písně! a když už jde o písňové texty tenhle miluju a když jsem ho slyšel poprvé, skoro jsem se rozbrečel (i když za to mohlo spíše mé momentální rozpoložení): Dlouhá tenká struna Jako dlouhá tenká struna, která čeká na mé prsty, jako promáčená Luna, když ji voda drží v hrsti. jako vraky na pobřeží, marná mince pro pokojskou, jako zvony městských věží, když se blíží cizí vojsko. Taková je ve mně tíseň, taková je tíseň ve mně. Nezmění se, nezmění se, dokud klavír hraje temně. Takové jen písně umím, takové jen písně umím, jinak světu nerozumím. Jako list na konci větvě, když už říjen židle sklízí, jako ruce, ale ne tvé, ruce chladné, ruce cizí, jako dlouhá temná řada našich slibů, všechny směšné, jak můj dotaz: "Máš mě ráda?", jak tvé ticho bezútěšné. Taková je ve mně tíseň, taková je tíseň ve mně. Nezmění se, nezmění se, dokud klavír hraje temně. Takové jen písně umím, takové jen písně umím, jinak světu nerozumím. Jako břímě, které nechci a dál nesu bez úspěchu, jako ptáci, ach tak lehcí, lehčí člověčího dechu, jako první nadechnutí, jak poslední probuzení, jako noc, již mlčet nutí, jako láska, které není Taková je ve mně tíseň, taková je tíseň ve mně. Nezmění se, nezmění se, dokud klavír hraje temně. Takové jen písně umím, takové jen písně umím, jinak světu nerozumím.

Klair, vloženo 23:16:15  22. 02. 2008
	můžu zapůjčit maximálně sbírku. Ace: hele, je to valčík... co takhle, když už loni bylo "dokud se zpívá"

ACE, vloženo 23:08:53  22. 02. 2008
	Souhlas se Sil, v písničce je to úplně jiné, taky by se mi to líbilo v básničce ve verzi jedna a v písničce určitě asi to druhé. A jinak Vysockij je skvělej, od něj bych chtěl nějakou stránku právě s překlady textů.

Klair, vloženo 17:31:40  22. 02. 2008
	písnička je hezčí, než přepis... jenže ještě to nikde nemůžu najít

Silmarien, vloženo 17:14:49  22. 02. 2008
	No ale to je iné, keď je to v pesničke:) Teda aspoň podľa mňa. Možno by sa mi pesnička páčila rovnako ako básnička - ale keď to mám takto vedľa seba, tak prvá verzia.

Klair, vloženo 17:08:12  22. 02. 2008
	Ace: ta první je Vysockij v překladu Jany Moravcová, sbírka Zaklínač hadů Ta druhá je Nohavicovo přebásnění/přezpívání. Prvně v díle Světlo mrtvých očí (to mi řekl strýček google). Já jsem to slyšela ted na novém albu Ikarus. A je mi bližší ta přezpívaná verze.

Silmarien, vloženo 16:23:26  22. 02. 2008
	To by aj mňa zaujímalo, tiež sa mi viac páči prvý variant:)

ACE, vloženo 16:20:58  22. 02. 2008
	Silmarien: Velmi pekné :-) Klair: Ta první varianta se mi hodně líbí ta druhá moc ne. Od koho to je?

Klair, vloženo 14:34:07  22. 02. 2008
	Jak Fionor /mimochodem, získal 1000. zprávu/ zmínil Baudelaira, tak jsem si vzpomněla, že jsem si z Vrancie přivezla Fleur de mal. Sice tomu moc nerozumím, ale to není důležité. Zní to krásně. A říká mi to dost i tím zlomkem, který pochopím

Fionor, vloženo 14:25:08  22. 02. 2008
	Mě k básním (čtení i psaní) dostala škola a prvotní zamilovanost... Začínal jsem klasikou - Seifert, Erben, Mácha, Nezval - ale pak jsem objevil Ginsberga , Whitmana, Baudelaira a Apolinaira Stále víc se mi líbí básně psané volným veršem se silnou vnitřní melodií.

Zpět