Místnost

Galerie poezie

Martin Hassman - Pandemie Bacily poezie se šíří davem rychlostí japonské rychlodráhy smrtící potvory odolávající lékům dneška. Cpi se penicillinem sprchuj se ledovou otužilče stejně nevydržíš skolí tě už třetí den. Dopadneš tvrdě na židli za vysokých teplot uchopíš pero jak v mrákotách a s počínajícími halucinacemi začneš psát svou závěť. Ve verších (jak ironické) A s každým rýmem ti bude ubývat sil až dopsav sklátíš se k zemi jak opilý Ale ty nebudeš opilý! Pero ti vypadne z ruky jak mrtvému Ale ty nebudeš mrtvý!! Za živa okusíš všechny bolesti tohoto světa a to je horší než smrt Proto se té nemoci všichni tolik bojí!> Vítejte v místnosti, kde můžete si vybrat na stěnách, něco rozvěšených básní či veršů pár ... Kde hledáme poezii když to není zrovna v knize a básnických sbírkách: Police lyriky Police lyriky 2 Wiki zdroje - Poezie Místnost má od 11:54:59  02. 03. 2002 pronajatou ACE. Spolusprávce: Silmarien.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Deidre, vloženo 22:02:54  17. 01. 2008

část ze Šiktancova díla Adam a Eva Lilo. Lilo. Bíle lilo. Bez milosti. Bez lítosti. Liliově bíle lilo. Až se slilo, co kde bylo. Hlad. I hněv. I krev. I kosti. Nedýchala. Hlavu v klíně, slyšela ho, jak v ní dýchá. Jak v ní vzlyká. Jak v ní prosí. Jak v ní číhá na kohosi, po kom zůstal vlas či zmínka. Po kom kůže hříbětinka. Slyšela ho. Jak v ní kleká. Jak se smeká. Jak se svléká z vin a lží a darmých slibů. Slyšela ho. Jako řeka, která slyší tonout rybu - - - Lilo. Lilo. Bíle lilo. Bez milosti. Bez lítosti. Liliově bíle lilo. Až se slilo, co kde bylo. Hlad. I hněv. I krev. Nehýbal se. Hlavu v klíně, trnul, jak se hebce hýbá. Jak ho líbá. Jak ho prosí. Jak se táže na kohosi, po kom zůstal šrám či smyčka. Po kom lichá rukavička. Sladce trnul. Jak se vzdává. Jak v něm vstává. Jak se shýbá – sponky v ústech na útěku. Sladce trnul. Jako ryba, která slyší tonout řeku - - - Lilo. Lilo. Bíle lilo. Bez milosti. Bez lítosti. Liliově bíle lilo. Až se slilo, co kde bylo. Zajat něhou, po paměti padal znovu do zajetí. Celý darem. Celý v hrsti. Celý z prstů mezi prsty. Plašen slovy. Že ji studí. Strašen tichem. Že ji zebe. Modrá žilka prostřed hrudi. Modrá žilka prostřed nebe. Ztracen. Vrácen. Ještě. Ještě. Noc a den. A v konci deště, v konci pádu kdesi vzadu stih své dětství. Zády k trati, dralo listy v jízdním řádu - - -

ACE, vloženo 19:59:38  17. 01. 2008
	Hlásí se někdo jako spolusprávce? :-)

Deidre, vloženo 16:42:32  17. 01. 2008
	To by byl dobrý nápad na anketu..? :)

Meridion, vloženo 07:11:59  17. 01. 2008

Fionorova ukázka mi dala prostor k otázce, jak vnímáte nerýmované verše? Já osobně mám typické veršování tak hluboko pod kůží (v dětství se člověk s jiným tyoech básní než rýmovaných nesetkával), že mám problémy vnímat jako verš něco jiného. V Shakesperovských hrách na mě veršované a neveršované úseky působí stejně. V případě haiku, ačkoliv se mi líbí jejích stručná důraznost, mám pocit, jako by končila v půlce, minimálně mi chybí čtvrtý verš čtyřverší. Pokud báseň nemá rýmy, potřebuju cítit aspoň rytmus veršů, abych ji vnímala jako báseň (z tohoto pohledu mě mile překvapila Edda při Tvaerním předčítání.)

Fionor, vloženo 17:43:02  16. 01. 2008
	Něco málo Zenového Haiku (bohužel překlad z anglického překladu) Rjókan Zloděj ho tady zapomněl - měsíc v okně Gočiku Hvězdy na rybníce a znovu zimní liják bičuje vodu Bašó Podivuhodný, kdo nepomyslí: "Život utíká" když se zablýskne Zapálíš-li oheň ukážu ti něco pěkného - velkou sněhovou kouli

ACE, vloženo 21:16:53  10. 01. 2008
	Chlapec Po celou noc padala na sadě jablka, zatímco sousedův chlapec umíral... Byl to on, který ti druhdy řekl: "Pane, jste cizinec?" Řekl jsi: "Proč se ptáš?" Řekl: "Máte moc času ve svých očích ..." Řekl jsi: "Ty jsi já, když jsem byl mlád!" Řekl: "Já budu vy, teprve až zestárnu ... Ale víte co, pojďme na poštu a odtamtud si zatelefonujeme, kdy vlastně jsme ..."

Fionor, vloženo 09:32:45  04. 01. 2008

Dobrá přihodím citát z IMDB (nemám sílu jej překládat), ale tahle pasáže mě oslovila asi nejvíce... John Keating: Close your eyes - closure! Close 'em! Now, describe what you see. Todd Anderson: I... I close my eyes, and this image floats beside me. John Keating: A sweaty-toothed madman. Todd Anderson: A sweaty-toothed madman with a stare that pounds my brain. John Keating: Oh, that's *excellent*! Now, give him action - make him do something! Todd Anderson: His hands reach out and choke me. John Keating: That's it! Wonderful, wonderful! Todd Anderson: And all the time he's mumbling. John Keating: What's he mumbling? Todd Anderson: Mumbling truth... Truth's like a blanket that always leaves your feet cold. John Keating: [some of the class start to laugh] Forget them, forget them! Stay with the blanket. Tell me about that blanket! Todd Anderson: Y-You push it, stretch it, it'll never be enough. You kick at it, beat it, it will never cover any of us. From the moment we enter crying to the moment we leave dying, it will cover just your head as you wail and cry and scream! [class appauds] John Keating: Don't you forget this. Ale to se musí vidět. :) Sežeň si ho ACE.

ACE, vloženo 19:25:07  03. 01. 2008
	Finor - poštou .... Deidre + Fionor, "Oh captain, my captain!" a to je jako vše poetické co tam je? :)

Fionor, vloženo 11:07:02  03. 01. 2008
	Deidre: To ho ale máš s titulkama! V originálním znění! Chci!

Deidre, vloženo 16:47:17  02. 01. 2008
	Fionor: já ho mám na DVD už dlouho a když ho včera dávali v televizi, inzerovala jsem to dlouho před tím všem, o kom jsem si myslela, že by jej ocenili. Oh captain, my captain!

Fionor, vloženo 12:36:56  02. 01. 2008
	Je to trochu mimo míst, ale myslím, že to sem patří více než kam jinam. Dívali jste se na Oscarem oceněný film Společnost mrtvých básníku (Dead Poets Society) s Robinem Williamsem? Pokud ne, doporučuji si sehnat. Pravda, filmu by neuškodilo původní znění a titulky, aby verše neztrácely svojí melodičnost, ale je to jen malá vada na kráse. Ó kapitáne, můj kapitáne...

ACE, vloženo 13:45:03  26. 12. 2007
	Hermann Hesse Kdo jsi smutný a daleko od svých, přečti si občas nějaký dobrý citát nebo báseň, vzpomeň si na krásnou hudbu, krásnou krajinu, okamžik svého života, který byl čistý a dobrý! A uvidíš, pokud to bereš vážně, že se stane zázrak, hodina se rozjasní, budoucnost bude útěšnější a život milovanější!

ACE, vloženo 22:00:30  20. 12. 2007

Jan Skácel Píseň o nejbližší vině Je studánka a plná krve a každý z ní už jednou pil a někdo zabil moudivláčka a kdosi strašně ublížil A potom mu to bylo líto a do dlaní tu vodu bral a prohlížel ji proti světlu a moc se bál a neubál A držel ale neudržel tu vodu v prstech bože můj a v prázdném lomu kámen lámal a marně prosil; kamenuj A prosil ale neuprosil a bál se ale neubál a studánka je plná krve a každý u ní jednou stál

ACE, vloženo 21:39:07  20. 12. 2007

Jiří Orten Pod každým slovem Pod každým slovem které váhá a vázne v zubech váhající pod každým slovem jež neuměl jsem říci pod každým slovem schovaným na sítnici jak obrázek kde dívenka je nahá a skrývá dlaní kříž jenž mezi ňadry visí a oči sklopeny chvěje se nedočkavě (chtěla by ležet tam v té měkké trávě být sevřena vším co je svět a tíha a naplněna být jak hrozny vína) pod každým slovem které zapomíná na malou síň kde bloudí se a ztrácí na malou síň z níž nic se nenavrací na toto srdce odedávna němé na bránu ticha kterou neprojdeme

ACE, vloženo 20:32:25  17. 12. 2007
	Jj o minutku předběhl :-)

ACE, vloženo 20:31:33  17. 12. 2007
	Snad jsme ohluchli nebo se omlouvám svým šlápotám, nahoře javory dole umělý jehličí a kameny ze sádry bolí až dokonalí lidé z dlaní vědců vykročí slepí a hluší neslyším sojky snad dřív nebo místem snad moje vina.

Fionor, vloženo 20:29:26  17. 12. 2007
	Mě tahle nijak zvlášť zaujala, ale to je asi osobními preferencemi (a předběhnu ACEho, když podotknu, že tu byla) :)

Petd, vloženo 20:13:28  17. 12. 2007

Pro mě je Prévert navždy spojen s touto básničkou, poprvé jsem jinčetl ve francouzštině a od té doby ji mám rád. Jak namalovat portrét ptáka (Else Henriquezové) Musíte nejdřív namalovat klec s otevřenými dvířky pak namalovat pro ptáka něco krásného a prostého a milého co ptáka přiláká postavit plátno poblíž stromu na zahradě v hájku nebo v lese ukrýt se za strom a mlčet nehnout ani brvou... Někdy pták přiletí hned se vší kuráží a jindy váhá celé roky než se odváží Nesmíte ztratit trpělivost čekat čekat třeba celou věčnost Čas čekání však není nijak úměrný kvalitě obrazu Když konečně pták přiletí pokud přiletí že musíte mlčet z hloubi duše počkat až vletí do klece a když je uvnitř musíte zlehka zavřít štetcem dvířka a potom smazat všecky mříže a dávat pozor abyste mu nezkřivili ani pírko Musíte namalovat strom a najít ptáka tu nejkrásnější větev a namalovat listí na větvích a svěží vánek sluneční paprsky a bzukot hmyzu v žáru léta a potom čekat až pták začne zpívat Jestliže nezpívá je to zlé znamení znamení že obraz není k ničemu než k vyhození Když zpívá je to dobré znamení znamení že obraz je bez kazu Zlehýnka vytrhněte jedno z ptačích per a napište své jméno v rohu obrazu. přidám i originál Pour faire le portrait d'un oiseau Peindre d'abord une cage avec une porte ouverte peindre ensuite quelque chose de joli quelque chose de simple quelque chose de beau quelque chose d'utile pour l'oiseau placer ensuite la toile contre un arbre dans un jardin dans un bois ou dans une forêt se cacher derrière l'arbre sans rien dire sans bouger ... Parfois l'oiseau arrive vite mais il peut aussi bien mettre de longues années avant de se décider Ne pas se décourager attendre attendre s'il le faut pendant des années la vitesse ou la lenteur de l'arrivée de l'oiseau n'ayant aucun rapport avec la réussite du tableau Quand l'oiseau arrive s'il arrive observer le plus profond silence attendre que l'oiseau entre dans la cage et quand il est entré fermer doucement la porte avec le pinceau puis effacer un à un tous les barreaux en ayant soin de ne toucher aucune des plumes de l'oiseau Faire ensuite le portrait de l'arbre en choisissant la plus belle de ses branches pour l'oiseau peindre aussi le vert feuillage et la fraîcheur du vent la poussière du soleil et le bruit des bêtes de l'herbe dans la chaleur de l'été et puis attendre que l'oiseau se décide à chanter Si l'oiseau ne chante pas c'est mauvais signe signe que le tableau est mauvais mais s'il chante c'est bon signe signe que vous pouvez signer Alors vous arrachez tout doucement une des plumes de l'oiseau et vous écrivez votre nom dans un coin du tableau. zdroj http://xtream.online.fr/Prevert/

ACE, vloženo 19:41:43  17. 12. 2007
	Fionor - moc pěkná, tu jsem možná ještě nikde ani nečetl, to bych si pamatoval a nebo bych jí rovnou vložil.

ACE, vloženo 19:38:19  17. 12. 2007
	Tahle tu určitě nebyla, na to nemusím ani hledat .. jdu s chutí číst :)

Zpět