Místnost

Galerie poezie

Martin Hassman - Pandemie Bacily poezie se šíří davem rychlostí japonské rychlodráhy smrtící potvory odolávající lékům dneška. Cpi se penicillinem sprchuj se ledovou otužilče stejně nevydržíš skolí tě už třetí den. Dopadneš tvrdě na židli za vysokých teplot uchopíš pero jak v mrákotách a s počínajícími halucinacemi začneš psát svou závěť. Ve verších (jak ironické) A s každým rýmem ti bude ubývat sil až dopsav sklátíš se k zemi jak opilý Ale ty nebudeš opilý! Pero ti vypadne z ruky jak mrtvému Ale ty nebudeš mrtvý!! Za živa okusíš všechny bolesti tohoto světa a to je horší než smrt Proto se té nemoci všichni tolik bojí!> Vítejte v místnosti, kde můžete si vybrat na stěnách, něco rozvěšených básní či veršů pár ... Kde hledáme poezii když to není zrovna v knize a básnických sbírkách: Police lyriky Police lyriky 2 Wiki zdroje - Poezie Místnost má od 11:54:59  02. 03. 2002 pronajatou ACE. Spolusprávce: Silmarien.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Fionor, vloženo 19:29:21  17. 12. 2007

V tom případku se kořím a omlouvám... A co tato? pokud i ona zde byla, smažte ji dříve než všichni poznají, jak špatnou paměť mám, ó mocný správče. :) Seifert - Morový sloup Noc, věčné mraveniště hvězd, a co ještě? V nazelenalém přítmí altánku líbali se šťastní milenci. Rty stokrát zulíbané šeptaly stokrát zulíbaným rtům hořící slova a ta svítila na cestu krvi spěchající do končin vášně. Jako dvěma dýkami probodávali si jazyky navzájem pootevřená ústa. A večernicí byla tehdy Venuše. Když korálový hrot jednoho ze dvou oblých vrcholků spanilé umíněnosti napsal mi při tanci na kabát pár znaků Morseovy abecedy, nemusilo to ještě nic znamenat. To se stává. Bývá to někdy jen náhoda. Já v tom však obvykle spatřoval volání z jiné planety, která kroužila kolem mého čela. Někdo mávne jen rukou. Já však obětoval tomu volání polovinu života. A možná ještě víc. Noc, majitelka tmy, vylévá z nebe kvapem červánky jako krvavou vodu, ve které probodnut byl Marat dýkou krásné plavovlásky, a počíná od lidí odtrhávat jejich vlastní stíny, jako krejčí odtrhává rukávy, když zkouší sako. Všechno tu na světě již bylo, nic není nového, ale běda milencům, kteří nedovedou v každém polibku objevit nový květ.

ACE, vloženo 19:24:53  17. 12. 2007
	Já su asi velkej rýpal ale ideálně básničky co tu ještě nebyli :o)

Fionor, vloženo 19:21:47  17. 12. 2007

J. Seifert - Píseň o lásce Slyším to, co jiní neslyší, bosé nohy chodit po plyši. Vzdechy pod pečetí v dopise, chvění strun, když struny nechví se. Prchávaje někdy od lidí, vidím to, co jiní nevidí. Lásku, která oblékla se v smích, skrývajíc se v řasách na očích. Když má ještě vločky v kadeři, vidím kvésti růži na keři. Zaslechl jsem lásku odcházet, když se prvně rtů mých dotkl ret. Kdo mé naději však zabrání - ani strach, že přijde zklamání, abych nekles pod tvá kolena. Nejkrásnější bývá šílená A pochopitelně nezapomenutelné: K miliónům veršů na světě přidal jsem jen pár slok. Nebyly o nic moudřejší než píseň cvrčků. To vím. Odpusťte mi. Už končím... (bohužel jsem nesehanl báseň celou, ale kdo ji znáte jistě uznáte, že je nádherná)

ACE, vloženo 19:14:11  17. 12. 2007
	Takže je to nerozhodně Seifert a Prévert ... vloží nám někdo pár básniček od někoho z nich abysme si to mohli "porovnat"?

ACE, vloženo 19:10:25  17. 12. 2007
	A vyhodnotíme - hlasování do ankety 'Který z těchto básníků je Vám ejbližší?' Jaroslav Seifert (33.33%, 4 hl.) Jacques Prévert (33.33%, 4 hl.) František Gellner (25%, 3 hl.) Hermann Hesse (0%, 0 hl.) František Halas (8.33%, 1 hl.) Počet hlasů: 12

ACE, vloženo 19:09:07  17. 12. 2007
	Budu hrozně OT a děti, vy to po mě nezkoušejte ale vzhledem k tomu, že nechodím do zvířátek tak si to dovolím vložit sem :-)

ACE, vloženo 00:44:20  17. 12. 2007
	Když smutnou sudbou Když smutnou sudbou člověk ztrácí smích v rezignaci i touhou svou, pak hudba nebo krása něčí pozvolna léčí tu tíseň zlou. Co zbraň v životě nedokáže to půvab tváře ti zachrání a nápěv milovaný kdysi něhu zas křísí jen tím, že zní.

ACE, vloženo 10:27:30  16. 12. 2007
	Tak já asi najdu někde aj překlad aby si početli i neangličtináři :) Hrozně se mi na tomhle dialogu líbí jak velmi poeticky dostane Duke, morálně nafackováno :-)

Eirellin, vloženo 00:02:04  16. 12. 2007
	Jo, myslim že Orsino, jo to bude ono:)

Meridion, vloženo 23:56:28  15. 12. 2007
	Nad D jsem si taky chvíli lámala hlavu, znamená to Duke=Vévoda. Orsino se jmenoval?

Eirellin, vloženo 23:34:17  15. 12. 2007
	Mě dělá angličtina problémy při všem, a to takový, že velký, takže jsem mile překvapená, že jsem to přelouskala a došlo mi který že dva a o čem se to zrovna bavěj:) i když přiznávám, že jméno Olívie, okruh podezdřelých značně snížilo:) ale zas si nepamatuju, jak se jmenovala postava "D":)

Meridion, vloženo 06:52:17  10. 12. 2007
	Jak mi normálně angličtina nedělá při čtení problémy, tak zrovna Shakespeara v originále nemusím. Nejspíš to platí pro poezii obecne, že jsou při jejím vnímání potřeba cítit jemnější nuance než při próze, a tak cizí jazyk bývá na škodu.

ACE, vloženo 23:38:15  09. 12. 2007

Dovolím si trochu poezie v anglickém jazyce a formou dialogu. Tahle pasáž se mi moc líbí .... V. But if she cannot love you, sir? D. I cannot be so answer'd. V. Sooth, but you must. Say that some lady, as perhaps there is, Hath for your love a great a pang of heart As you have for Olivia: you cannot love her; You tell her so; must she not then be answer'd? D. There is no woman's sides Can bide the beating of so strong a passion As love doth give my heart; no woman's heart So big, to hold so much; they lack retention Alas, their love may be call'd appetite, No motion of the liver, but the palate, That suffer surfeit, cloyment and revolt; But mine is all as hungry as the sea, And can digest as much: make no compare Between that love a woman can bear me And that I owe Olivia. V. Ay, but I know-- D. What dost thou know? V. Too well what love women to men may owe: In faith, they are as true of heart as we. My father had a daughter loved a man, As it might be, perhaps, were I a woman, I should your lordship. D. And what's her history? V. A blank, my lord. She never told her love, But let concealment, like a worm i' the bud, Feed on her damask cheek: she pined in thought, And with a green and yellow melancholy She sat like patience on a monument, Smiling at grief. Was not this love indeed? We men may say more, swear more: but indeed Our shows are more than will; for still we prove Much in our vows, but little in our love.

Fionor, vloženo 21:23:07  04. 12. 2007

Jedna známá, autora netřeba představovat.... Když jsem nemocný, přepadá mě teskná nálada a vybaví se mi taghle báseň. IMHO jeho nejlepší. Až umřu, nic na tomto světě se nestane a nezmění, jen srdcí několik se zachvěje v rose jak k ránu květiny, tisíce umřely, tisíce se mnou umrou, tisíce na smrt jsou znavení, neboť v smrti a zrození nikdo nezůstal jediný. Smrti se nebojím, smrt není zlá, smrt je jen kus života těžkého, co strašné je, co zlé je, to umírání je, kdy smysly střelené v letu padají ze všeho, ze všeho, a v rezavém potrubí těla čas hnije jak pomyje, by rozložil ruce, oči, nervy a každý sval, kterým svět v náruč jsi chytal a miloval, smrti se nebojím, smrt není zlá, ve smrti nejsem sám, umírání se bojím, kde každý je opuštěn, - a já umírám. Sbohem, děvčátko, sbohem, má milá, sbohem, obraze spanilý, od tvých ňader mi uťali ruce a srdce rozbili, myšlenka na tebe jak zlatý hřeb půl roku mě protínala, když bylo mi hůř, bolela víc, když bylo lépe, pomáhala. Ale dnes sbohem, dnes už vše marné je, dnes napsal jsem list, aby jsi zapomněla a hledala jinde, kde dávají srdci jíst, ten dopis byla má největší bolest a největší sten, ale v umírání musí být každý sám, sám a samoten. Až umřu, na světě nic se nestane a nezmění, jenom já ztratím svou bídu a změním se ze všeho, snad stanu se stromem, snad děckem, snad hromadou kamení, smrti se nebojím, smrt není zlá, smrt je jen kus života těžkého.

Deidre, vloženo 21:05:28  04. 12. 2007
	Na mě tady nikdy nikdo nebere zřetel totiž, kromě tebe Ájo, asi ti sem napíšu vyznání lásky ve verších Moje milá Ájo já lepší neznájo

Narwen, vloženo 17:57:32  04. 12. 2007
	Deidre vám přece říkala, že ten monitor musíte nahřát (nejlíp žehličkou)

Deidre, vloženo 15:09:47  01. 12. 2007
	..tahle se líbí víc lidem :)

Silmarien, vloženo 23:19:06  30. 11. 2007

Odpoveď na hádanku, ktorú som predtým nevedela. Zhodou náhod som sa dnes dostala k menu autora, ktorý zrejme tú báseň napísal:) Na horkých střechách zasyčel déšť jako když hoří suchá tráva Promoklá tramvaj odbíjí šest Na město tiše poprchává Jdu sama v dešti Za řekou hřmí Ne nevadí mi zmoklá hlava Jen se mi zdají bláznivé sny že prší na město voňavá tráva Potichu si zpívám do rytmu deště náhodná slova o zmoklém městě Jdu Nevím vůbec kam a s každou kapkou zas znova začínám Pod polštář dám si až půjdu spát blues o dešti v němž voní tráva Snad se mi bude celou noc zdát že venku tiše poprchává

Eirellin, vloženo 00:39:59  29. 11. 2007
	Asi:) Tuhle hru našim ukradnu, stejně ji maj dvakrát:). Oni ji hráli, přímo ty dva. Myslim, že tou dobou byli už svoji:)

ACE, vloženo 23:40:47  28. 11. 2007
	Eirellin - a v každém muži kousek des Grieuxe :)

Zpět