Místnost

Galerie poezie

Martin Hassman - Pandemie Bacily poezie se šíří davem rychlostí japonské rychlodráhy smrtící potvory odolávající lékům dneška. Cpi se penicillinem sprchuj se ledovou otužilče stejně nevydržíš skolí tě už třetí den. Dopadneš tvrdě na židli za vysokých teplot uchopíš pero jak v mrákotách a s počínajícími halucinacemi začneš psát svou závěť. Ve verších (jak ironické) A s každým rýmem ti bude ubývat sil až dopsav sklátíš se k zemi jak opilý Ale ty nebudeš opilý! Pero ti vypadne z ruky jak mrtvému Ale ty nebudeš mrtvý!! Za živa okusíš všechny bolesti tohoto světa a to je horší než smrt Proto se té nemoci všichni tolik bojí!> Vítejte v místnosti, kde můžete si vybrat na stěnách, něco rozvěšených básní či veršů pár ... Kde hledáme poezii když to není zrovna v knize a básnických sbírkách: Police lyriky Police lyriky 2 Wiki zdroje - Poezie Místnost má od 11:54:59  02. 03. 2002 pronajatou ACE. Spolusprávce: Silmarien.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

ACE, vloženo 00:19:28  15. 11. 2007
	Paul Verlaine KRB, LAMPA Krb, lampa s dohořívající svící. Ruka, podpírající hlavu snící a oči mé ve vašich ztopené. Čaj chladnoucí a knihy zavřené. Nadchází noc sladkého potěšení. Příjemná únava, líbezné chvění z přeludů svatebních a z nočních snů. Ty provázíš mě, dokud neusnu, a marností svou týdny zraňují mne, měsíce vzbouzejíce touhy temné.

ACE, vloženo 00:14:25  15. 11. 2007

Dlouho mi trvalo než jsem našel něco jako adekvátní odpověď i když jsem věděl co bych rád ... ale našel jsem :) Paul Verlaine BĚŽÍ CHVĚNÍ PO ÚDOLÍ Běží chvění po údolí, milostné, až touhou bolí, až zamrazí v lese, běží pod nápory léta, vítr šedé větve splétá, ptačí tikot ozve se. Ó, jak prochlad šumí křehce! Žádné utišení nechce, preluduje pro lásku, trávou běží sladké stlaní, běží němé rýžování peřejových oblázků. Naše duše rozteskněná ze dřímoty skoro sténá, když ji šero donutí, je to duše má i tvoje, prostá, plná nepokoje, vlahý dech a splynutí.

Silmarien, vloženo 23:43:15  14. 11. 2007

Veď by vás to potom nebavilo:p ja viem, OT... Inak, trošku mimo terajšej témy (vkladanie básní) - uvedomili ste si niekedy, že erotické básne sa vyskytujú niekedy aj tam, kde by ich normálny človek nikdy nečakal? Jsem kvítek šáronský, lilie v dolinách. Jako lilie mezi trním, tak má přítelkyně mezi dcerami. Jako jabloň mezi lesními stromy, tak můj milý mezi syny. Usedla jsem žádostivě v jeho stínu, jeho ovoce mi sládne na rtech. On mě uvedl do domu vína, jeho prapor nade mnou je láska. Občerstvěte mě koláči hroznovými, osvěžte mě jablky, neboť jsem nemocna láskou. Jeho levice je pod mou hlavou, jeho pravice mě objímá.

ACE, vloženo 23:18:26  14. 11. 2007
	A muži prostí a přímí a to je ten problém :-)

Silmarien, vloženo 22:56:16  14. 11. 2007
	Ace: ženy sú tvory zložité:) koľko mám kamarátok, ktoré sa rozišli so svojimi priateľmi a až potom im došlo, že ich vlastne majú rady a urobili hlúposť:)

ACE, vloženo 20:03:51  14. 11. 2007
	Souhlasím. Překlady to bude nadlouho ale všeho do času :-)

Fionor, vloženo 19:23:38  14. 11. 2007

ACE: Mám to již uložřené v poště a až trochu víc probereme současné téma, tak se můžeme vrhnout na rozebírání různých překladů básní. Ať si nevyplýtváme témata ve frenetické honbě za poznáním neb přílišným vichrem spěchu mnohá svíce radosti již pohasla. Ale rád bych potom dal k posouzení několik, dle mého nejlepších překladů jedné sloky z právě zmíněného Havrana (všetně té slovenské verze, která mě mile překvapila)

ACE, vloženo 19:06:15  14. 11. 2007
	Silmarien - hmm tak tuhle jednu z myšlienok opravdu nechápu, když ho opustila tak co jí na tom sakra štve ... nemluvě o tom proč s tím něco nedělá, místo toho aby jenom psala básničky, že :-D Řekl bych "ženská" ale to bych asi dostal nějakou tlustou básnickou sbírkou, co :-) Fionor - ale jistě, že by mě to zajímalo, tohle je přesně v duchu této místnosti, jen houšť a větší kapky.

Fionor, vloženo 18:01:15  14. 11. 2007
	Sil: Fajn... pokusím se sehnat

Silmarien, vloženo 17:57:45  14. 11. 2007
	Fionor: Podľa mňa to do tejto miestnosti patrí, takže - slovenský preklad určite existuje, doma mám jednu verziu (neviem či existujú aj ďalšie) a tá vyšla v Tatrane, 1984 a Havran je tu súčasťou akéhosi výberu z diel E.A.Poa. Sú tu jeho básne, úvahy i poviedky. Citácia: POE, Edgar Allan: Havran, Zlatý skarabeus, Príhody Arthura Gordona Pyma. Bratislava : Tatran, 1984, 622s.

Fionor, vloženo 17:45:24  14. 11. 2007
	To Silmarien: Nevíš, zda neexistují nějaké slovenské překlady Havrana (E.A.Poe)? Já jsem četl asi 13 (nejen kvalitativně) různých verzí českého přebásnění (protože v případě této básně se o překladu nedá moc hovořit) a stále mě tento problém zajímá... Kdyžtak pls do pošty (poud si zdejší správce nebude přát se také pokochat.

Silmarien, vloženo 17:43:29  14. 11. 2007

Ace: jedna z myšlienok:) čiže pochopil si to správne. Ale ako som vravela, nepatrí medzi moje najobľúbenejšie, oveľa radšej mám Šachy, aj keď je to stará klasika prirovnania životu k šachovej partii. A potom Zápalky... Miroslav Válek Zápalky Zápalka smútku chytá potichučky (už dávno nezáleží na mene), samota prišla bez dotknutia kľučky a pripomína veci stratené. Cez polnoc tiahne; zrazu horia krute i ostatné, čo boli spálené, prst dažďa chytá vtáka za perute a kvapky bijú na sklo ako kamene. Zápalka dávna zažína sa znova a tak jak dávno pália ma jej plamene; mal som ju rád; no škoda o tom slova, už dávno nezáleží na mene. Jej plavá kader ako zo sna vlaje a šerejú sa oči zahmlené, no ja som iný, ona zmenená je a dávno nezáleží na mene. Nad ránom celkom zápalka sa láme a prúžok dymu, svedok váhavý, prezradí všetkým, na čo spomíname, keď nakreslí nám jemne nad hlavy zlomené srdce a pery zmámené, čo klamú: nezáleží na mene.

ACE, vloženo 16:39:22  14. 11. 2007

To Sil - tu první opravdu příliš nechápu, alespoň ne v ústřední myšlience :-) Nevím co tím chtěl básník říci, příběhově mi to přijde jako báseň o roční lásce, která skončila "na její" přání ale ona toho poté lituje ... takže buď nechápu některé nuance slovenčiny nebo myšlenku téhle básně :) ... Šachy jsou průzračnější a možná i díky tomu se mi tahle druhá básnička líbí, jsou v ní hezké myšlenky a narážky :) Např. "Neukazujte svojmu súperovi päty a dámu strážte, ak ju máte rád." velmi hezké parafráze na důležitost šachové figury :) Ad. Fionor - ta poslední je už skoro usměvná rýmovačka :)

Fionor, vloženo 14:03:02  14. 11. 2007

František Gellner Píseň zhýralého jinocha Nezemru já od práce, nezahynu bídou, nezalknu se v oprátce, skončím syfilidou. Nezemru já u holky ani na silnici. Zemru volky nevolky klidně v nemocnici. Nezískal jsem zaživa lásky skutky svými. Jeptiška jen šedivá oči zatlačí mi. Nad mou mrchou stáhne klaun tvář svou v smutku masku: "Zemřel tady vilný faun na nešťastnou lásku." Tak tahle je velmi známá a populární... :)

Fionor, vloženo 13:57:20  14. 11. 2007
	František Gellner Kočky mňoukaly na střeše Kočky mňoukaly na střeše, následkem čehož jsem procit. Kočky mňoukaly na střeše: Láska je podivný pocit. - Lásko, ty hvězdo zářící nad mořem bídy a vzdechů, proč jsi se snesla na tento svět a právě na tuhle střechu? - Proč rušíš sen můj vzpomínkou na něhu milostných oček? To byly moje úvahy v noci při mňoukání koček.

Silmarien, vloženo 08:50:41  14. 11. 2007

Ace: No Jesenná láska naozaj nie je ťažká:) ale čo sa týka slovenčiny, prípadne myšlienok, len do toho, spýtaj sa:) Ja pridám ďalšiu a myslím, že staršie ročníky by mohli Válkovu tvorbu aj pamätať, bol totiž pomerne vydávaným autoroma zrejme aj povinným na škole, keďže bol v komunizme ministrom kultúry (aspoň myslím). Miroslav Válek Šachy Ak sadnete si z dlhej chvíle k šachom pre šťastie lebo pre sklamanie hrať, nezabúdajte, že je problém, na kom záleží vaše šťastie či pád. Neukazujte svojmu súperovi päty a dámu strážte, ak ju máte rád. Nepúšťajte ju samu na výlety - nevieme nikdy, čo sa môže stať. Nakoniec sa to zvrtne na zákone, že silu umu zmôže sila zrád. V partii často vyhrávajú kone; jedine kráľ však môže dostať mat.

ACE, vloženo 23:21:20  13. 11. 2007

A koukám ještě, že pan GeLlner nám toho mnoho "neřekl" :) ... jsa to napravit přidám jednu jeho báseň. František Gellner A PŘIJDE DEN, A RŮŽE VONĚT BUDOU A přijde den, a růže vonět budou těžce a omamně. Nad duší pustou, vyprahlou a chudou zapláče touha mně. A přijde den, a luh se zazelená, zpěv zazní do ticha. A země jako roztoužená žena smyslně zavzdychá. A přijde den, a žár se mladým lidem rozlije po lících. A panny touhou rozrušeným klidem zapláčou v ložnicích. A přijde den, a růže zavonějí… - - Pověz mi, srdce mé, v kterou poušť světa se svou beznadějí se smutni skryjeme?

ACE, vloženo 23:16:01  13. 11. 2007
	František Halas LÉTA Oblohy zvrstvené a roky přešlé v dál dny láskou zvichřené vás jsem se nenadál Teď stojím zmaten v nich v přepychu podivném snů dávno ztracených v mlčení pochybném Bojím se abych nenašel ta slova co vše zabila jak jsem se s nimi vynášel a jak se láska trápila

ACE, vloženo 23:14:45  13. 11. 2007
	František Halas PÍSEŇ Tak jako usínají ruce tvé vychládá hvězda za svítání tak jako zavíráš své oči jímavé pták křídla sklání Tak jako dítě záhy odstavené umírá zvolna smutkem záhadným tak tvoje čelo steskem unavené na spáncích schází stínem modravým Tak jako blankyt bez bolesti je první hvězdou zjitřený tak tvoje tklivé něžné štěstí krev ztrácí na mém mlčení

ACE, vloženo 23:12:44  13. 11. 2007

A já zatím vložím posledního z autorů z aktuální ankety. Přiznám se aj k tomu, že jednotlivé básničky vybírám z většinou podle aktuální nálady :) tak to klidně doplňujte ať to je rozmanitější ;-) František Halas JÁ VÍM Těch jemných stínů tvého těla jež poznával jsem drahný čas a hořkost chvil se ve mně chvěla abych tvou krásu nepropás Já nepropás ji já ji jenom smlčel když bylo třeba zpívat hlasitě tu ústa sevřela se a jak bych klečel odprošuje krásu Nač slovy kazit tě Já vím že jednou padnu tváří vzhůru modrem nad sebou se budu zalykat Útěcha Snad jedním jsem byl z kůru co život chválil a chtěl utíkat

Zpět